„Politici bez váhání nařídí operaci v Gaze, i kdyby to bylo za cenu odkladu voleb,“ řekl Dichter, který v minulosti velel kontrarozvědce.
Předčasné volby jsou v Izraeli naplánovány na 9. dubna. K raketovému útoku se sice ještě žádná skupina nepřihlásila, ale izraelská armáda jej přičítá radikálnímu Hamásu, který Pásmu Gazy vládne.
Podle palestinských sdělovacích prostředků Hamás oznámil egyptské bezpečnosti, že raketový útok byl omyl. Egypt funguje jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem. Podle palestinských zdrojů chce Hamás případ vyšetřit. Trvá na tom, že k vypálení raket příkaz nedal.
V Izraeli ale převládá názor, že Hamás útok nařídil. Jde o podobnou situaci jako 14. března, kdy byly z Pásma Gazy vypáleny dvě rakety na Tel Aviv. Jedna spadla do moře a druhou sestřelila protivzdušná obrana. Izrael pak bombardoval pozice Hamásu, který i tehdy tvrdil, že rakety byly vypáleny omylem.
Za útokem stojí Hamás, tvrdí mluvčí izraelské armády
Mluvčí izraelské armády Ronen Manelis řekl, že raketa, jež v pondělí dopadla na vesnici Mišmeret, byla vypálena z odpalovacího zařízení Hamásu v jižní části Pásma Gazy, poblíž Rafáhu. „Hamás je odpovědný za všechno, co se děje v Gaze. Hamás provedl odpal z jedné ze svých ramp,“ řekl Manelis. Dodal, že raketa nebyla sestřelena, protože v oblasti není baterie protivzdušné obrany Iron Dome, jelikož se nepředpokládalo, že by Hamás byl schopen ohrozit tak vzdálenou oblast. Mišmeret leží asi 120 kilometrů od místa předpokládaného odpalu.
Se starostou oblasti, v níž se nachází Mišmeret, v pondělí hovořil prezident Reuven Rivlin a vzkázal po něm občanům, aby „drželi hlavy zdvižené“. „Naše srdce jsou dnes ráno s vámi také zde, v Jeruzalémě,“ sdělil Rivlin.
Bývalý velitel armádní rozvědky Amos Jadlin řekl, že se Hamásu podařilo najít slabé místo izraelské odstrašovací strategie. Zjistil prý, že si Izrael není jist, jak reagovat v případě méně vážných útoků na pohraničí nebo při vypálení malého množství raket či minometných granátů. Hamás si je podle něj vědom toho, že izraelská vláda nestojí o další válku.
Má-li se takovým útokům zabránit, musí podle Jadlina armáda zasáhnout Hamás mnohem bolestněji, aby pochopil, že tolerováno nebude žádné násilí.
Po raketovém útoku na Tel Aviv letectvo zasáhlo 100 cílů Hamásu v Pásmu Gazy, žádný člen Hamásu nepřišel o život. Jadlin svou teorii zdůvodnil případem libanonského Hizballáhu. Po druhé válce proti němu (2006) řekl vůdce této organizace, že by Hizballáh neunesl izraelské vojáky a těla jejich kolegů, kdyby věděl, že se Izrael rozhodne rozpoutat válku. Podle Jadlina je třeba přesvědčit Hamás, že i menší útoky mohou vyvolat válku.
Ministr hospodářství a člen bezpečnostního kabinetu, který rozhoduje o vojenských operacích, Eli Cohen řekl, že kolegy z tohoto kabinetu vyzve k podpoře zásadní vojenské reakce na pondělní raketový útok. „Naše odstrašovací taktika je narušena. Musíme změnit politiku a vrátit se k likvidačním akcím... Možné je vše včetně pozemní operace,“ sdělil Cohen při návštěvě Mišmeretu.
