Češi drží světové prvenství v pěstování potravinářského máku. Své postavení makové velmoci si však upevňují i nákupy v cizině, odkud levně dovážejí především mák z rostlin pěstovaných pro výrobu léků. Ten je méně kvalitní a obsahuje vyšší množství opiových alkaloidů, jako je morfin.
„Řezaný“ mák, který může být nahořklý a na vzhledu vybledlý, míří zřejmě na export, upozorňuje spolek pěstitelů Český modrý mák, ale objevil se i v tuzemských obchodech. Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni našla pět vzorků s nadlimitním obsahem morfinu. Látka, která je součástí opia, má uklidňující účinky, ale při dlouhodobé konzumaci může být návyková.
V očích inspekce jde o okrajový problém, který však nemusí být bezvýznamný. Většina dovozů totiž uniká radarům dozorového orgánu. Dvě třetiny z celkových importů 4 275 tun, tedy 117 plných kamionů, loni dovozci neoznámili inspekci, jak jim nařizuje zákon. „Ano, tento problém vnímáme,“ potvrdil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva s tím, že úřad zjišťuje, kdo nařízení obchází.
K míchání svádí cena
Pro míchače jde o lukrativní byznys. Farmaceutický mák zejména ze Španělska, odkud se ho vozí nejvíce, stojí o polovinu méně než olejnina z českých polí.
Mák loni zemědělce nepotěšil. Ti, kteří pole připomínající vyprahlou step rovnou nezaorali, počítali černá semínka téměř po jednom. Jelikož na tom podobně byla celá Evropa, ceny vyletěly prudce vzhůru.
Sklizeň z českých polí se loni podle Českého statistického úřadu propadla bezmála o třetinu na necelých 14 tisíc tun. Výnos 510 kilogramů z hektaru byl jedním z nejhorších v historii.
Kilogram českého máku proto za dvanáct měsíců do loňského listopadu podražil z 51 na 89 korun. Téměř na dvojnásobek.
Situace netrápí pekaře, kteří pečou makové buchty, ale především pěstitele. Češi jsou totiž nejen největšími konzumenty máku s roční spotřebou 400 gramů na osobu, ale zároveň vedou žebříček největších exportérů potravinářského máku na světě.
Nahořklý a rychleji žlukne
Pěstitelé se nyní obávají, že pozicí makové velmoci může otřást dovoz podstatně levnějšího technického máku ze zemí, jako je Španělsko, Francie či Velká Británie. Tento mák se používá hlavně k farmaceutickým účelům a v tuzemsku se nezpracovává.
Nastavuje se jím však mák potravinářský, jak zjistily už dříve nálezy kontrolních orgánů i laboratorní testy. Ministerstvo zemědělství ho přitom označuje za odpadní vedlejší produkt.
„Šetřením bylo zjištěno, že do potravinářského máku je záměrně přidáván mák technický, a to zejména z finančních důvodů. Jedná se o odpadní surovinu z farmaceutického průmyslu,“ uvedla Ivana Poustková z Odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.
Míchači přitom mohou slušně vydělat. Mák ze Španělska stál na podzim polovinu ceny, za niž čeští farmáři exportovali. Právě tato jihoevropská země, která potravinářský mák vůbec nepěstuje, dovezla loni do Česka podle údajů z Intrastatu 1129 tun máku.
„Bojíme se, že si český spotřebitel zvykne na chuť pančovaného máku, který je levnější,“ říká Vlastimil Mikšík, tajemník spolku Český modrý mák.
Farmaceutický mák se odlišuje tím, že se k výrobě používají uzrálé sušené tobolky máku s částí stonku. Tato takzvaná makovina obsahuje látky využitelné ve farmacii, jako je morfin, thebain či kodein. Semínka jsou nevyužitelný odpad. Velká část evropských zemí je ani nekonzumuje, anebo jen v minimální míře. Součástí jídelníčku jsou jenom v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku či Rusku.
Vyšší obsah morfinu nebo kodeinu nicméně není u máku na škubánkách a koláčích žádoucí. Kromě potenciálních zdravotních rizik se liší i chuťově – semena jsou nahořklá a mák rychleji žlukne.
Vyprat mák, anebo zahřívat
Míchání technického máku s potravinářským neodporuje legislativě Evropské unie. Česko však usiluje u Evropské komise o větší ochranu českého máku nastavením maximálního možného limitu morfinu. Proti jsou zejména velcí producenti technického máku v čele se Španělskem.
Česko od roku 2015 alespoň zakázalo dovoz máku s obsahem morfinových alkaloidů nad 25 miligramů na kilogram vyhláškou. Pěstitelé však spekulují, že se zákaz v praxi obchází úpravou máku. Propráním či zahříváním se totiž dá snížit obsah nežádoucích látek.
Kolik máku se nastavuje, není jasné. Z loňských 4322 tun importovaného máku tvořila podle spolku Český modrý mák většinu technická komodita. „Dovoz nemá opodstatnění,“ tvrdí Mikšík.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce hlídá jen případy klamání v souvislosti se značením původu, případně porušení vyhlášky o maximálním obsahu morfinu. Ze 34 odebraných vzorků máku jich loni pět mělo nepovolené množství této látky. Tři vzorky byly z Česka, po jednom z Turecka a Číny. Rozbor ukázal stopy morfinu od 15,5 do 67,7 mg/kg.
Na pekárenské výrobky ale kontroly necílí. Právě tam přitom může podle odborníků technický mák končit. „Kdo má rád mák, pozná to hned. Když ale mák namelete do buchet a osladíte ho, chuť se dá zamaskovat,“ tvrdí poradce spolku Český modrý mák Václav Lohr.
Tepelnou úpravou se alkaloidy v máku vytrácejí. Podle dřívějšího vyjádření Státního zdravotního ústavu je složité odpovědět na otázku zdravotních rizik konzumace máku s obsahem morfinu. Za bezpečný označila limit od 4,3 miligramu do 43 miligramů na kilogram máku podle výše ztrát látky při tepelné úpravě.
Kontroly SZPI navíc nemusejí odrážet skutečný problém pančování máku. Na export totiž míří 85 procent olejniny a mák nepatří podle počtu kontrol k prioritám inspekce. Dvě třetiny importů se navíc nehlásí SZPI, čímž dovozci porušují vyhlášku.
