Přípravu průmyslové zóny u Brodu farmář zastavil, nejdřív ukáže studii

„Vlastník půdy mne požádal, zda by mohlo dojít k dočasnému přerušení projednávání. Žádosti vyhovíme. Bylo by nelogické, kdyby město pokračovalo dál v jednáních, i když si to žadatel nepřeje,“ uvedl havlíčkobrodský starosta Jan Tecl.

„Zastupitelé a výbory si vyžádali podrobnější informace o našich záměrech. Připravíme studii, která celý projekt detailně představí,“ vysvětlil František Endrle.

Vznik obří průmyslové zóny mělo původně řešit už únorové zastupitelstvo města. Na poslední chvíli však byl tento bod stažen s tím, že bude probrán na zasedání dubnovém. „Ani v dubnu o něm ale jednat nebudeme,“ vzkázal nyní starosta Tecl.

Farmář František Endrle, který je majitelem rozsáhlých polí mezi brodskými místními částmi Termesivy a Herlify, žádal radnici o změnu územního plánu. Celkem 45 hektarů ploch chtěl přeřadit z půdy pro zemědělské využití do kategorie lehký průmysl a služby. Pozemek bude v budoucnu lemovat jihovýchodní obchvat města.

Biostanice, spalovna nebo ubytovna? Jsou to fámy, tvrdí majitel

Jeho záměr však vyvolal velkou vlnu nevole mezi obyvateli lokality. Lidé se obávají narušení vzhledu krajiny, zničení až příliš velkého území, ale také staveb, které by tu mohly vyrůst. Otevřeně při tom hovoří o velké ubytovně pro rumunské dělníky, těžkém průmyslu, bioplynové stanici nebo dokonce spalovně odpadu.

„Jsou to fámy a dezinformace. Slyšel jsem dokonce o strachu místních obyvatel, že jim Rumuni budou lézt do bazénu na zahradě. Nevím, kdo to šíří. Právě studie ukáže, že to vůbec není pravda,“ zlobí se Endrle.

Opakuje, že na pozemcích chce stavět v první řadě sklady pro své plodiny. Na dalších částech rozsáhlé plochy by měla být drobnější výroba a služby. Součástí projektu má být i rybník v bažinaté části u lihovaru. „Vzhledem k ochrannému pásmu elektrického vedení z Temelína bude možno využít jen asi šedesát procent plochy,“ dodává Endrle.

„Sami přesně nevíme, co by tu mělo vyrůst, nemáme víc informací. Vybudovat tu velkou továrnu nebo třeba spalovnu by ale nebylo jen tak,“ vzkázal místostarosta Libor Honzárek. Postavit taková zařízení by územní plán ani po změně, o níž farmář žádá, nepovoloval.

„Jsme v jednání s architektem, který detailní studii během několika týdnů až málo měsíců připraví. Pak ji budeme prezentovat,“ vzkázal František Endrle.

I když se o jeho záměru ve městě horečně a v emocích mluví už několik měsíců, on sám ho veřejně představil až minulý týden ve čtvrtek. Tak trochu nečekaně, na jednání výboru pro životní prostředí, kam přišly desítky lidí včetně zástupců osadních výborů.

„Původně na tento bod bylo určeno dvacet minut, debata se ale protáhla na čtyřnásobek,“ podotkl Honzárek.

Poprvé řekl výbor ano. S veřejností za zády ale záměr zamítl

Výbor pro životní prostředí se celou záležitostí zabýval už podruhé. Zatímco na svém předchozím jednání vyjádřil záměru podporu, nyní zcela otočil.

„Původní usnesení jsme revokovali. Zastupitelům nyní nedoporučujeme záměr schválit,“ prohlásil předseda výboru Václav Hlaváč.

„První usnesení jsme přijímali narychlo a bez mnoha důležitých informací. Nevěděli jsme, kolik ploch pro rozvoj průmyslu a podnikání město má, ani jaký je postoj obyvatel lokality,“ vysvětluje Hlaváč.

Důvodem nynější revokace usnesení je podle něj případný obrovský zásah do volné přírody, změna rázu krajiny i zastavění zemědělské půdy. Byl by to velký zásah do biodeverzity i do vodního režimu v krajině, tvrdí.

„Takto rozsáhlé změny - 45 hektarů je v historii města dosud největší plocha, u níž chce někdo měnit využití - by měly vycházet čistě z iniciativy města, nikoliv od investorů a jejich zájmů,“ dodal Václav Hlaváč.

Že o tom samém, navíc pod velkým tlakem přítomné veřejnosti, jednal výbor znovu, se František Endrle podivoval. „Už o celé záležitosti jednou hlasovali. Nechápu, proč se to opakovalo. Asi první hlasování nedopadlo podle představ pana předsedy,“ kroutil hlavou.

Změnit územní plán chce hlavně kvůli stavbě obchvatu a dalších inženýrských sítí přes jeho pozemky. Ty mu v budoucnu znemožní plochu využívat pro ekologicky šetrné hospodaření. Se svými společníky proto pro nynější pole hledá vhodnější využití.

„Moje pole se na industriální plochu mění sama od sebe. Syn pozemky využívá pro pěstování zemědělských plodin, to však v nových podmínkách u hlavní silnice nebude možné,“ vysvětlil už dřív.