Byznys sdílení automobilů může narazit na strop

Sdílený elektromobil

Sdílený elektromobil Zdroj: Car4Way

Sdílený elektromobil
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Carsharing se v Česku prudce rozvíjí, ale má své kapacitní meze. Aby se provoz vyplatil, po Praze může jezdit nanejvýš šest stovek sdílených aut. Odhaduje to Asociace českého carsharingu. Upozorňuje, že samotný vstup do podnikání není jen záležitostí know-how.

„Náklady na středně vybavený carsharingový systém včetně mobilních aplikací mohou začínat na patnácti milionech korun. Provozní náklady se blíží milionu korun měsíčně. V tom ovšem nejsou zahrnuty výdaje na další rozvoj platformy,“ vysvětluje Jiří Voldán z technologické společnosti Cleverlance.

Samo sdílení aut také není záležitostí široké klientely. Nulové provozní náklady, žádné starosti o technický stav a možnost parkovat téměř kdekoli lákají především mladé lidi do 29 let ke sdílení aut. Tato věková skupina také vyzdvihuje možnost půjčit si automobil podle momentálních potřeb. Ukázal to únorový průzkum agentury STEM/ MARK mezi šesti stovkami respondentů.

Z šetření vyplynulo, že o carsharingu vědí hlavně lidé ve městech nad sto tisíc obyvatel. Tam o těchto službách vědí tři čtvrtiny občanů. V Praze to je dokonce devadesát procent. Naopak v malých obcích do pěti tisíc obyvatel má informace o carsharingu jen polovina osob.

S tím souvisí také ochota lidí vyměnit vlastní auto za sdílené. K této možnosti se přiklání jen desetina respondentů. Ve větších městech to je téměř šestnáct procent a v hlavním městě pětina dotázaných.

Nejvýznamnějším důvodem pro sdílení aut je ekonomický aspekt. Uživatel platí pouze, když auto využívá, a nefinancuje průběžné udržovací náklady. Jen desetinu dotázaných by nemotivovala žádná z výhod sdílení aut.

Na silnicích jezdí přes dva tisíce carsharingových vozů. Oproti roku 2017 to je sedminásobek. „Počty aut se meziročně zvyšují dvojnásobně,“ řekl deníku E15 Hynek Homola, předseda Asociace českého carsharingu.