U bakterie Klebsiella pneumoniae, která způsobuje například pneumonii či sepsi, se podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí objevila v Česku rezistence u téměř poloviny (49,2 procent) nahlášených infekcí. V průběhu 12 let toto číslo narostlo o více než jedenáct procent.
„O něčem to vypovídá z hlediska spotřeby antibiotik a kontroly nemocničních infekcí,“ přiblížil primář Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK Otakar Nyč. U pseudomonas aeruginosa, která vyvolává podobné spektrum infekcí, se vyskytla rezistence u 30,2 procent infekcí. V případě bakterie Escherichia coli, která je původcem například infekcí močového systému, byly fluorochinolony v Česku rezistentní u čtvrtiny (24,5) infekcí.
Za vznikem rezistence stojí zpravidla nadužívání antibiotik. Lékaři je používají například jako lék první volby u infekcí způsobených neznámých původcem. „Řešení této nepříznivé situace spočívá ve změně zacházení s antibiotiky. Kromě jiného omezením jejich nadužívání a podáváním pouze na podkladě laboratorně ověřené účinnosti,“ uvedl Nyč.
Vznik rezistence je podle něj jeden z nejzávažnějších medicínských problémů současnosti. Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik, v EU patří spíš k průměru. V roce 2017 byli Češi ve spotřebě fluorochinolonů na 19. místě ze 30 států EU, které poskytly údaje.
Lékaři podceňují i závažné vedlejší účinky
Rezistence k fluorochinolonům vzniká velmi rychle. „Proto fluorochinolony ztrácejí své postavení účinného léku pro úvodní léčbu většiny infekcí a nárůst rezistence limituje jejich použití,“ uvedla předsedkyně Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) Vilma Marešová. Fluorochinolony by tak podle ní měly být předepisované až v situacích, kdy nejsou jiná antibiotika účinná nebo vhodná.
Za prolomení odolnosti bakterií vůči stříbru získal vědec prestižní cenu |
Státní ústav kontroly léčiv (SÚKL) napíše všem lékařům dopis, ve kterém doporučí užívání fluorochinolonů jen na závažné infekce jako je břišní tyfus, mor nebo infekce kostí a kloubů, kde není jiná možnost.
„U středně závažných infekcí by se měly předepisovat jenom, pokud pacient nemůže dostat jinou bezpečnější léčbu,“ dodala Eva Jirsová z oddělení farmakovigilance SÚKL. Jsou to například záněty močových cest, chronická bronchitida nebo záněty dutin. Pro mírné infekce jako jsou laringitidy nebo bronchitidy by se neměly používat vůbec.
Podle lékařů mají navíc fluorochinolony závažné vedlejší účinky. Nejčastější jsou kombinace postižení šlach, svalů, kloubů, periferních nervů a psychiatrické potíže. Počet obdobných hlášení je však v kontextu obrovských spotřeb velmi malý. „S ohledem na uvedené velmi závažné riziko bylo doporučeno omezit používání těchto léčiv a do informací o přípravku doplnit upozornění na riziko invalidizujících nežádoucích účinků,“ dodala Jirsová.
