Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Šálivý svět vinařských medailí

Martina Fojtů
Martina Fojtů
27. 3. 2019
 6 988

Vinice v zimě nerodí, přesto vinaří sklízejí. V tomto období se totiž rozdá nejvíc různých cen a medailí, kterými pak řada z nich vyzdobí svoje lahve. Je takové ocenění důvod sáhnout pro víno do regálu? Ano i ne, ne každá medaile má stejnou váhu. Už proto, že udělovat je může prakticky kdokoli.

Šálivý svět vinařských medailí

Když Roman Novotný a Libor Nazarčuk slyší otázku, jestli se při koupi vína orientují podle ocenění a medailí na etiketě, oba říkají: Ne. Jenže pánové nejsou běžní spotřebitelé. Novotný je hlavní someliér pražské vinotéky a vinného baru Bokovka, kam přišel z restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, a je spoluautorem průvodce nejlepšími víny České republiky. Nazarčuk je zase dlouholetý viceprezident a nyní člen představenstva Asociace sommelierů ČR, majitel vinoték a velkoobchodu Moravský sommelier, který se v oboru pohybuje od 90. let.

Co ale obyčejný člověk, který se jenom nechce spálit a rád by zkoušel, co všechno se dá na tuzemských vinicích objevit? Pro toho prý medaile vodítkem být můžou.

„Nesledoval bych jenom medaile, ale i konkrétní bodové ohodnocení, které se za medailí skrývá, a hlavně kdo hodnocení udělil. Když to zjednoduším, tak medaile z Horní Dolní na Moravě nemá žádný smysl, ale zlato ze světové výstavy nebo z propracované české akce je argument pro koupi,“ vysvětluje Roman Novotný, který se většiny respektovaných tuzemských soutěží už účastnil jako porotce.

Dajli (sami sobě) medaili

Opatrnost je namístě. Kdyby vinař chtěl, může si zorganizovat soutěž sám pro sebe, udělit si cenu pojmenovanou po sobě samém a nalepit si na lahve medaile, jaké se mu budou líbit. Libora Nazarčuka proto vždycky nejvíc zajímá, kdo víno hodnotí. „Pokud jsou minimálně předsedy komisí lidé, kteří mají zkoušky nebo jsou členy Unie enologů, tak máme záruku, že výsledky budou objektivní. Spousta soutěží je ale spíš folklor nebo naopak akce několika privilegovaných lékařů nebo právníků, kteří mají víno jako koníček, ale chybí jim patřičné vzdělání,“ říká Nazarčuk.

Při otázce na soutěže, které má cenu sledovat, sypou Nazarčuk i Novotný z rukávu názvy stejných klání: Vinařství roku, Vinař roku, Salon vín, Valtické vinné trhy a některé další menší, které se orientují na specifickou produkci. A to je další proměnná. Pravidla každé ze zmíněných akcí a projektů zohledňují trochu jiné charakteristiky vína, případně nejen vína, ale i jeho výrobce. Kdo uspěje v jedné soutěži, nemusí rozhodně uspět ve druhé – Vinařství roku hodnotí kromě vína také způsoby výroby, marketing, nebo to, jak vypadá a pracuje vinařský dům. Porotci ve Vinaři roku se zajímají jenom o obsahy lahví. A Salon vín, tedy celým názvem Národní soutěž vín a degustační expozice, je výběr sta (letos 101) českých a moravských vín, která procházejí několikakolovým hodnocením a konečný výběr (přičemž letos se volilo ze 2199 přihlášených vzorků) pak leží rok ve sklepích valtického zámku, kam si je může každý přijít ochutnat.

Ceny, co mají cenu

Vinařství roku

Soutěž vyhlašovaná Svazem vinařů České republiky se nezajímá jen o kvalitu vína samotného, ale oceňuje také další parametry, například přínos firmy k udržitelnosti produkce, ochraně krajiny a modernizaci oboru nebo úspěchy v zahraničí. Hodnotí osobnosti českého vinařství i odborníci na komunikaci. Titul se uděluje v kategorii malé, střední a velké vinařství, aby se zohlednila různorodost podniků.

Vinař roku

Klání, kde se hodnotí výhradně kvalita a chuť vína. Soutěžící vinařství přihlašují kolekci šesti různých vín, přičemž každá z nich musí obsahovat vína nejméně tří soutěžních kategorií. Všechny vzorky ochutnává mezinárodní porota, přičemž část degustátorů je nositelem titulu Master of Wine, nejprestižnějšího titulu ve světě someliérů.

Salon vín

Celoroční prezentace sta nejlepších vín České republiky, která leží ve sklepích valtického zámku, kam je může kdokoliv přijet ochutnat, je vrcholem několikakolové Národní soutěže vín. Přihlášená vína musí nejprve projít systémem nominačních oblastních soutěží garantovaných Svazem vinařů ČR. Teprve na základně nominace může přihlásit vinař své víno k hodnocení ve finální soutěži, kde je hodnocení dvoukolové. Odborná porota vybere nejprve dvě stě vín a z těch ve finálním kole nejlepší stovku, kterým je udělena zlatá medaile Salonu vín České republiky

Decanter World Wide Awards

V Česku asi nejvíc sledovaná zahraniční soutěž, kde každoročně soutěží řada českých producentů. Jedná se o britské klání založené v roce 2004 prestižním britským časopisem o víně a lihovinách Decanter. Vína oceňuje mezinárodní odborná porota. Naposledy na ní bodovalo Vinařství Gotberg, které získalo 97 bodů ze stobodové za stupnice za svůj Ryzlink rýnský 2016 pozdní sběr.

Soutěžit, nebo nesoutěžit?

Sami vinaři mají někdy k soutěžím rezervovaný postoj a někteří je v podstatě programově ignorují. Proč se ale větší část z nich o medaile a ocenění uchází, dobře vysvětlují slova Jana Stávka, majitele vinařství Víno J. Stávek, které se titulem Vinařství roku chlubilo celý minulý rok. „Prodeje se mi zvedly dvakrát nebo dvaapůlkrát,“ shrnuje Stávek, co mu rok pomyslného kralování českému trhu přinesl.

Stávek neuspěl náhodou. Téměř čtyřicátník už se svým podnikem před loňským celkovým vítězstvím třikrát vyhrál v jedné ze tří kategorií soutěže. Vede firmu s dlouhou rodinnou tradicí, sám je respektovaný odborník s doktorátem v oboru a člen Unie enologů. „Jsme ale malé vinařství, ročně vyprodukujeme do 40 tisíc lahví, takže nás obecně málokdo zná. Máme svoje odběratele v dobrých restauracích v Praze a v Brně, ale když nás někdo uvidí mezi jinými, nevybere si nás, protože o nás neví,“ osvětluje pozici mnoha rodinných a malých vinařství Stávek.

Právě pro ně jsou soutěže k nezaplacení. Lesk medaile na láhvi nebo titul vytváří důležitou konkurenční výhodu. I malou značku nechávají vystoupit z řady. „Průměrného konzumenta každé takové ocenění zaujme,“ je přesvědčený Stávek, který vysledoval zajímavý efekt. Zatímco dřív měly restaurace na lístku jedno jeho víno, najednou jsou tam dvě nebo tři. „Asi proto, že se po vítězství na toho Stávka všichni ptají.“

Po zisku titulu nechtěl ve svojí práci nic měnit, ale souhlasí, že řada věcí se změnila „tak nějak sama“. Vyšší prodeje mu umožnily začít se stavbou plánovaného skladu dřív, než původně počítal, a vůbec razit svoji cestu, ve které tvrdí, že nejlepší odrůdou pro Českou republiku je Frankovka. Změnila se mu skladba odběratelů a přímo do vinařství mu míří daleko víc a poučenějších zákazníků.

„Ve sklepě už se nezdržuju tím, že vysvětluju, co je pozdní sběr a od kolika gramů zbytkového cukru je víno suché, ale povídáme si třeba o komplexitě aroma. Čím dál méně ke mně také někdo přijede s tím, že by si chtěl dát polosladké víno,“ naráží Stávek na jev, se kterým vinaři stále bojují. Většina českých spotřebitelů pořád preferuje vína s vyšším zbytkovým cukrem, klasifikovaná jako sladká a polosladká.

Druhy vín je možné dělit různými způsoby do několika skupin. V rámci České republiky se při třídění vín přikláníme k důrazu na odrůdu a vyzrálost hroznů – tedy obsah cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Právě na tomto je založený germánský systém zatřídění vín v České republice. Využívá ho také Rakousko, Slovensko či Německo.

Výběr z hroznů neznamená nejlepší

Mimochodem právě toto třídění vín podle cukernatosti hroznů podle odborníků pomalu přestává dávat smysl. „Osobně mi dnes už na etiketě označení kabinet, jakostní, pozdní sběr nebo výběr z hroznů vůbec nic neříká. Je to bezvýznamný údaj, protože neurčuje kvalitu vína, ale jen vyzrálost hroznů. Když si koupíte výběr z hroznů, vůbec to neznamená, že bude lepší než kabinetní. Dnes se spoustu kvalitních vín najde v kategorii moravských zemských a možná jsou to u nás dokonce ty nejlepší vzorky, které znám,“ říká Novotný, kterému se líbí posun k tomu, že se na lahvích stále častěji objevuje označení VOC, tedy vína originální certifikace. Znamená to, že hrozny pocházejí výhradně ze schválených poloh daného regionu, schválení tratí je v pravomoci regionálních sdružení VOC, v Česku jich je zatím deset. Označení staví do popředí původ vína, což je podle vinařů i someliérů velký kvalitativní posun.

Germánské zatřídění vín

Klasifikace vína, která se používá v Česku, na Slovensku, v Rakousku a Německu. V první řadě rozhoduje odrůda, pak se sleduje vyzrálost hroznů. Vyzrálost určuje obsah cukru v hroznovém moštu v době sklizně. Až pak se přihlíží k oblasti původu.

Podle cukernatosti se dnes vína dělí (od nejnižšího obsahu cukru) na víno (dříve stolní víno) s kvalitativně vyčleněnou kategorií zemské víno, jakostní víno a jakostní víno s přívlastkem. Přívlastků je pak sedm druhů, odrážejí nejen cukernatost, ale i další kvality, včetně způsobu sklizně a výroby.

Ten se vůbec po revoluci odehrál v celém moravském a českém vinařství. „Když se v 90. letech dělaly degustace, z deseti vzorků byl aspoň jeden úplně špatně a dvě tři vína na hraně. Teď jsou všechna výborná, záleží už spíš na osobních preferencích,“ pochvaluje si postupnou proměnu Libor Nazarčuk. Problém vidí spíš v tom, že se produkuje pořád spousta „komerčních a infantilních polosuchých a polosladkých vín“ a že producenti rozevírají cenové nůžky. „Různí vinaři mohou nabízet stejnou odrůdu ve stejném přívlastku a rozdíl v ceně za lahev může být ve stokorunách. Lidé mohou mít tendenci myslet si, že dražší víno je lepší, ale to nemusí být vůbec pravda.“

Vinotéka, nebo supermarket?

Á propos, ceny. Při výběru dobrého tuzemského vína se sice dá orientovat i podle nich, ale opravdu platí, že ne absolutně. Když se spočítá cena hroznů, náklady na výrobu a dodání, vychází to, že cena za lahev by například v supermarketu neměla klesnout pod sto korun. Pokud tedy není daná lahev zrovna předmětem nějaké akce nebo nemá výrobce dohodu s prodejcem, že zrovna u něj prodává svoje vína levněji, protože se snaží dostat k novým zákazníkům.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Prodejní strategie vinařů jsou vůbec velké téma. A ačkoliv to někteří producenti a someliéři pořád odmítají, spousta kvalitního vína se dá už najít i v regálech supermarketů. Nahrává tomu celkový trend zaměřovat se na lokální a kvalitní produkty a právě také snaha vinařů dostat se k novým zákazníkům. „Vzhledem k faktu, že máme malou produkci, víno do supermarketů dodávat nemusíme. Prodá se dobře jinými cestami. Navíc moje stálí odběratelé, kteří považují naše víno za ne úplně běžné, by nebyli rádi. Kdybych měl produkci dvojnásobnou, což neplánuju, tak bych možná s nějakým solidním řetězcem spolupráci navázal,“ říká také Jan Stávek.

Liboru Nazarčukovi se na prodeji vína v supermarketech nelíbí, že mu při výběru nikdo neporadí, ale uznává, že doba se posunula. A Roman Novotný jde ještě dál. „V posledních letech dokážu vyjmenovat pár dobrých řetězců, které mají profesionální vinotéky se someliérem a dá se v nich vybrat lépe než v malých vinotékách někde na rohu ulice, které jsou někdy spíš jen stáčírny. Spousta z nich zaspala dobu,“ upozorňuje.

Nechat si poradit, zkoušet a hodně si o vínu, jeho původu a výrobě číst, tak zní ve zkratce rada, jak se při nákupu lahví nenapálit. Pro toho, kdo si chce vybírat z tuzemské produkce, budiž povzbuzením, že těch opravdu dobrých možností na výběr má čím dál víc. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martina Fojtů

Martina Fojtů

Martina Fojtů vystudovala žurnalistiku, germanistiku a marketing. Začínala jako sportovní novinářka, léta psala o zákulisí vědy a výzkumu a dnes učí klienty marketingové agentury komunikovat lidsky.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo