Julia Reda, Foto flickr.com (CC BY 2.0)
„Tohle je černý den pro svobodu internetu,“ uvedla na svém Twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Reda. Evropský parlament schválil 26. března obávanou směrnici upravující autorská práva na internetu. Ta může podle kritiků vést k silným omezením hraničícím s cenzurou. Pro návrh směrnice zvedlo ruku 348 europoslanců, proti bylo 274 a 36 se jich zdrželo hlasování. Europoslanci odmítli hlasovat o pozměňovacích návrzích, a to s rozdílem pěti hlasů. Proces schvalování směrnice přitom provázely mohutné protesty v řadě evropských měst včetně České republiky a petici proti ní podepsalo do úterka více než pět milionů lidí.
Menší platformy nebudou schopny dostát náročným požadavkům na poskytovatele, platit si drahá softwarová vybavení a právní služby.
Asi největší kontroverze provázejí článek 13, který de facto přesouvá odpovědnost za obsah digitálních platforem na jejich provozovatele. Směrnice je prezentována jako potřebný krok k reformě autorských práv pro digitální věk. Kritici ale poukazují na to, že bude mít přesně opačný důsledek a negativně ovlivní dnešní podobu internetu. Provozovatelé digitálních platforem dosud odpovídali za to, že na jejich servery není nahráván nelegální obsah až od okamžiku, kdy jim někdo tento obsah nahlásil. Jenže na základě nové směrnice by měli zabránit už tomu, že někdo autorsky chráněné dílo bez licence na server vůbec nahraje. A to nejde dělat bez drahých automatizovaných softwarů, které budou vyhodnocovat, jestli je dílo pod licencí, nebo ne.
Často se argumentuje tím, že směrnice směřuje proti velkým společnostem, jako jsou Google nebo Facebook. Jenže zavádění automatizovaných softwarů a dalších opatření ve skutečnosti zvýší náklady hlavně pro menší platformy, které nebudou schopny dostát náročným požadavkům na poskytovatele, platit si drahá softwarová vybavení a právní služby. Korporace jako Google naopak tyto prostředky mají a jejich výdělky neplynou ze slabé ochrany autorských práv, ale z možnosti používat osobní data k cílení reklamy. Opatření tak ve výsledku může stvrdit monopolní pozici internetových korporací. Směrnici čeká ještě dvouletý implementační proces, při kterém má být zaváděna do legislativy jednotlivých členských zemí EU včetně ČR.