Zajímavější architektura dnes vzniká spíš na venkově, říká profesor Švácha z Klubu Za starou Prahu
Cena Klubu Za starou Prahu pro novou stavbu roku 2018 má za sebou 15. ročník. „Slyšel jsem už názor, že jsme vybrali samé pankáčské projekty. Rozhodně nejde o žádné extravagantní realizace, vybíráme architektonicky kvalitní stavby s mírným konzervativním nádechem,“ říká předseda poroty profesor Rostislav Švácha. Společně s ním a s jedním z letošních finalistů, architektem Janem Fabianem, jsme kromě samotných cen probírali především kontext novostaveb v historických centrech.
„V prvních ročnících vítězily často pražské stavby, ale postupně se začaly vytrácet. V posledních pěti, šesti letech se Praha prakticky neumisťovala,“ připomíná Švácha, podle kterého dnes často vzniká na venkově a v menších městech zajímavější architektura než ve velkých centrech. Letošní ročník je tak se 2 finalisty s pražskými realizacemi výjimkou. „Přímo v centru, v památkové rezervaci, dnes vznikají předimenzované stavby. Ať už jde o palác Florentium, nebo Quadrio, a bohužel to platí i o stavbě, kterou jinak pokládáme za dobře architektonicky zvládnutou a zajímavou, a sice Drn na Národní třídě.“ Ztrátu smyslu pro správné měřítko připisuje Švácha právě developerským záměrům. „Potřebují vydělat a čím víc prostoru dostanou do stavby, tím lépe pro ně, ale bohužel ne pro historické jádro Prahy,“ dodává.
Nejhezčí samoobsluha v Česku i cool muzeum. Vzniká dnes nejlepší architektura v malých obcích?
Architektura je už pár let součástí české veřejné debaty. Čím dál víc starostů a starostek chce, aby jejich obce vypadaly dobře a mohly se chlubit nějakým kvalitním architektonickým kouskem. Michaela Hečková vybrala pro svou knihu 20000 dvacet realizací z maloměst a vsí celého Česka, které ukazují, že „velká architektura velká města nepotřebuje“. Jak vypadá architektura na malém městě v praxi, vysvětlil v magazínu Spot benešovský městský architekt Michal Schwarz.
Jan Fabian byl v letošním 15. ročníku nominovaný za stavbu Zahrada, kulturní centrum ve Francouzské ulici v pražských Vršovicích. V jeho případě se jedná o stavbu dočasnou, její trvání je omezené zhruba 15 lety v rámci smluvních ujednání s majiteli pozemků. „Ta dočasnost mi vůbec nevadila, sám jsem hlavně sochař a konceptuální umělec, takže vytvořit něco na dobu omezenou považuji za samozřejmé,“ zdůrazňuje s tím, že právě ona aktuálnost je v případě Zahrady velmi důležitá, stavba je podle něj o průsečíku mezi všemi generacemi. „Mně se na tom projektu líbí, že přináší pro komunitu ještě něco jiného než formu. To hledisko, že výsledná stavba k něčemu i prakticky slouží, v našich cenách pečlivě sledujeme,“ dodává Švácha.
Jaké další realizace z poslední doby má Jan Fabian ve svém portfoliu? Mělo by se podle Rostislava Šváchy výrazněji zasahovat do historicky vzniklého půdorysu města? A jaký mají oba názor na vybourávání vnitřků budov, při němž zůstane jen venkovní fasáda? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
