H**no znamená nic, to nám vláda dává, říká vědkyně, která Babišovi přinesla pleny

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
27. 3. 2019 20:12
Zvýšení rodičovského příspěvku na děti narozené po 1. lednu 2020 vláda prezentovala jako velký úspěch. Rodiče jí ale velmi rychle připomněli, že původně slibovala víc peněz pro všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Jeden z protestů, který byl velmi viditelný, byla akce H**no pro Babiše, kdy matky premiérovi přinesly použité plenky. "Nepovažuji to za něco hnusného, po nikom ty pleny neházím. Jenom jsme udělali symbolický happening, že h*no znamená nic. To nám vláda dává," vysvětluje jedna z organizátorek Michaela Trtíková Vojtková. Demografka ze Sociologického ústavu AV ČR je momentálně doma s mladším ze dvou synů.
Rodiče poslali premiérovi v rámci akce Hovno pro Babiše použité plenky.
Rodiče poslali premiérovi v rámci akce Hovno pro Babiše použité plenky. | Foto: Facebook/Michaela Trtíková Vojtková‎

Po vlně kritiky teď vláda deklaruje, že bude hledat cesty, jak rozšířit skupinu rodičů, kteří dosáhnou na vyšší příspěvek. Jak na to reagujete?

Jakákoli úprava, která zahrne větší počet rodičů, bude vítaná. Já samozřejmě vítám i to, že od 1. ledna nově narozené děti a jejich rodiče budou mít vyšší rodičovskou. Ale pořád se budeme dostávat do situace, kdy to bude nespravedlivé vůči rodičům, kteří si zvolili dvouleté čerpání rodičovského příspěvku a teď už třeba nebudou mít šanci si na těch 80 tisíc sáhnout.

Podle vás by tedy bylo nejspravedlivější, aby peníze navíc dostaly všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku, jak bylo slibováno?

Přesně tak. To je podle mě nejsolidárnější forma, jak rozdat všem aspoň trošku. Nebo trošku… Když si čerpání vypočítáte na dva roky, budete mít větší příspěvek, než je minimální mzda. To už mi přijde k žití. Ale pak tam pořád máte rok - protože stát nezajišťuje jesle ani školku pro dvouleté -, kdy nevíte, kam dítě dát. Navíc ne všechny děti mohou jít do jeslí nebo do školky. Můžete mít dítě, které není společenské a trápí se tam. Vy se potom trápíte taky. Takže s ním musíte být doma vy nebo třeba prarodiče. Ale ti také pracují. Starost o děti od dvou do tří let není vůbec vyřešená.

Vy jste si teď byla požádat o příspěvek na druhé dítě, je to tak?

Ano. Bavila jsem se na úřadu práce s úřednicí, která říkala, že si tam teď maminky často chodí "rodičák" prodlužovat. Právě kvůli tomu, aby jim to vyšlo k 1. 1. 2020. Já jsem si současných 220 tisíc rozložila do dvou let.

A doufáte, že z toho nakonec bude 300 tisíc.

Jasně. Já si myslím, že to dopadne dobře, protože tohle si politici nemůžou před volbami dovolit. Maminkám to velmi hraje do karet. Kdyby žádné volby nebyly, tak se to prostě zamázne.

Myslíte si, že k tomu, že teď vláda otočila, přispěl i váš protest?

Myslím si, že spíš přispěl k tomu, že se to víc medializovalo. Happeningy jsou v médiích vidět nejvíc. Musíte mít akci, která je zajímavá. Také si myslím, že bylo dobře, že jsme zacílili na Babiše. Politici se teď hádají, jestli za to může Maláčová, Hamáček, Babiš, Schillerová. Za mě to je jasný Babiš. Tohle je přece zodpovědnost šéfa vlády. On se samozřejmě snaží to hodit na někoho jiného. A to mi vadí. Proto to bylo cíleno na něj a bylo to takto ostře definováno jako H**no pro Babiše.

Na váš happening byla spousta reakcí, forma protestu byla poměrně vyhrocená…

Myslíte předání plenek? Já myslím, že to bylo úplně v pohodě. Vzali jsme počůrané a pokaděné plenky, dali jsme je do igeliťáku tak, aby to nikoho neomezilo, neohrozilo, aby snad něco neucítil. Protest byl schválně vymyšlen tak, aby zaujal v mediálních kruzích. V České republice není nikdo nikdy spokojen. Pozitivní i negativní ohlasy jsou jenom důkazem toho, že to bylo uděláno dobře.

Jak vás tato forma napadla?

Bylo to logické vyústění situace. Mě se to týká osobně, protože mám malé dítě. Teď jsem se rozhodovala, jaký si zvolím rodičovský příspěvek. A naštvalo mě to. Naštvalo to i spoustu matek v okolí. Když vám od listopadu někdo říká, že budete mít 80 tisíc navíc, říkáte si: Super, aspoň něco. Přijde vám, že je to fér vůči všem. I vůči těm, kteří chtějí zůstat doma déle.

Já osobně jsem si u prvního syna zvolila kratší čerpání a vracela jsem se do práce. Syn chodil do školky. Do soukromé, protože státní samozřejmě nebyla. S manželem jsme se na rodičovské střídali. Oba jsme si vyzkoušeli, jaké to je, starat se o dítě celý den.

Matky se často vymezují proti tomu, když je někdo zesměšňuje, protože tráví celé dny přebalováním. Nebáli jste se, že když pak špinavé plenky přinesete premiérovi, bude to pro matky ponižující?

Tohle by mě ani nenapadlo. Podívejte se, je to velmi intimní součást každodenního života. Každý chodí na záchod. Spláchne a je to dobrý. Nemluvíme o tom. I Babiš chodí na velkou. Mámy mají každý den v ruce plenku. Ale já to nepovažuji za něco hnusného, po nikom ty pleny neházím. Jenom jsme udělali symbolický happening, že h**no znamená nic. To nám vláda dává. Už přes deset let. Politici ukazují, jakým způsobem tematizují rodičovství a poděkování za to, že mámy jsou s dětmi nonstop.

Péče o dítě není nic šíleného. Utírání zadku také není hrozné. Navíc to ženy dělají celý život. Utírají zadek dětem a potom i svým rodičům, když jsou ve špatném zdravotním stavu. Jestli někomu vadí dětská plena s hovínkem, měl by se zamyslet spíš sám nad sebou. Nad tím, co mu tedy vadí.

Mohli jste přinést spoustu jiných věcí. Transparent, dudlík…

Dudlík není ten symbol. Tady šlo o to, co znamená h**no. Když to řeknu ještě vulgárněji, tahle vláda nám vlastně nasrala na hlavu.

Myslíte si, že to, že se rodičovský příspěvek už léta nezvyšoval, je to, co české rodiče trápí nejvíc?

Všechno je to o penězích a o tom, jak je můžete proměnit. Jako stát nemusíte dávat peníze, můžete prosadit, jako Kateřina Valachová (exministryně školství za ČSSD, pozn. red.), aby všechny dvouleté děti měly nárok na místo ve školce. Tohle tu platilo a pak se to zase zrušilo. Rodičům to zabránilo svobodně se rozhodovat. Jsou to věci, které se kumulují. To s příspěvkem byla další kapka do velké kádě, která už je fakt plná. Začala přetékat.

V Česku je rodičovská dovolená rekordní, v jiných západních zemích rodiče tak dlouhé placené volno nemají. Neměly by se tedy peníze, o které teď jde, nasměrovat jinam?

To je přesně to, o čem jsem mluvila. Je to o té svobodě. Když já dostanu 300 tisíc, rozhodím si je maximálně do dvou let. A nebudu si připadat, že jsem závislá na manželovi. To, že některé ženy zůstávají doma s dětmi dlouho a vypadnou z trhu práce třeba až na šest let, považuji za velký problém. Myslím si, že by stát měl udělat maximum pro to, aby tu byly částečné úvazky a dětské skupiny.

Nejde udělat jen jeden krok a druhou nohou zůstat ve vzduchu a nevědět, kam směřuji. To nemůže fungovat. Od toho tu byla skvělá rodinná koncepce Michaely Marksové Tominové (exministryně práce a sociálních věcí za ČSSD, pozn. red.). Myslím, že stojí za to se jí držet. Ale náš premiér Babiš nemá žádný pořádný program, dělá to, co mu ukáže veřejné mínění.

Čehož jste vy rodiče teď vlastně využili.

Samozřejmě. Když vám někdo v listopadu řekne, že příspěvek zvedne, a pak vám ho vezme, tak je samozřejmé, že se matky začnou konečně ozývat. Veřejné mínění není jen špatné, to netvrdím. Myslím si, že je důležité, že se tu teď něco stalo a skupina, které se to týká, se ozvala.

Pokud jde o programy politických stran, je někdy potřeba říznout do živého. Teď nás třeba čekají velká omezení v souvislosti s klimatickými změnami.

 

Právě se děje

Další zprávy