Šefčovič nemá koho oslovit, antisystémoví voliči ho nesnášejí stejně jako Čaputovou, říká publicista

V sobotu si Slováci zvolí novou hlavu státu. V prvním kole výrazným rozdílem zvítězila Zuzana Čaputová před Marošem Šefčovičem, když získala více než 40 procent hlasů. Jsou už volby rozhodnuté? „Poslední zveřejněné průzkumy před druhým kolem tomu nasvědčovaly,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus slovenský publicista Michal Havran. Zároveň ale dodává, že je to třeba brát s rezervou.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentští kandidáti Maroš Šefčovič a Zuzana Čaputová

Prezidentští kandidáti Maroš Šefčovič a Zuzana Čaputová | Foto: Marko Erd/SME | Zdroj: Profimedia

„Nelze podceňovat schopnosti obou kandidátů mobilizovat své podporovatele a masivní antikampaň, která se po prvním kole rozpoutala především proti Čaputové,“ říká slovenský publicista Michal Havran, ačkoli průzkumy přisuzují vítězství Čaputové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Prezidentské volby jsou podle něj referendem o vládní straně Smer, a to především za období po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Šefčovič se prý nedokáže zbavit nálepky, že je kandidátem vládní strany. Díky tomu sice postoupil do druhého kola, protože byl relativně neznámým politikem, zároveň tak ale nyní těžko může oslovit voliče Čaputové, nebo je alespoň odradit od účasti ve druhém kole.

A obtížné to bude mít i u voličů antisystémových stran a „neonacistů okolo Mariana Kotleby, kteří Šefčoviče nesnáší stejně jako Čaputovou.“

„Volby jsou referendem o tom, jestli chceme žít v zemi, kde jsou lidé vražděni za svoji práci, nebo v zemi, která je definitivně evropskou, sebevědomou a má se čím pochlubit,“ dodává publicista.

Mobilizace trvá

„Nejdůležitějším signálem voleb je, že do druhého kola postoupili dva proevropští kandidáti, že jedním z nich je žena, která získala mezinárodní uznání a je za ní hnutí, které vychází zdola. Nominovala ji nová mimoparlamentní uskupení,“ podotýká Havran.

V podtextu prezidentských voleb podle něj stále zůstává téma vraždy novináře Jána Kuciaka: „Robert Fico nepochopil, co se stalo, a tváří se, že Ján Kuciak byl zavražděný proto, aby on už nemohl být premiérem. To je velká hanebnost. Ke cti Maroše Šefčoviče je to, že on se jí nedopouští. O Kuciakovi se vždy vyjadřoval s úctou a obdivem a velmi jasně mluvil na adresu možných objednavatelů, policie a prokuratury.“

Mapa: Čaputová musí zabrat na východě, Šefčovič přesvědčit půl milionu voličů Kotleby a Harabina

Číst článek

„Ve slovenských dějinách máme několik případů, kdy se zdá, že celá země zaspala a nic jí nezajímá, a najednou se během pár týdnů nebo měsíců změní. Takovým příkladem je Slovenské národní povstání, kdy se 80 tisíc lidí rozhodlo pro ozbrojený odpor proti nacistům a rozbití Československa. Podobně reagovali v letech 1968 a 1989,“ připomíná.

Tři tábory

„Mobilizace, která přetrvává od loňského jara – tehdy v podobě plných náměstí a dnes plných volebních místností – je něco, co na Slovensku můžou jiné země obdivovat. Neztratili jsme chuť věnovat se veřejným věcem,“ popisuje atmosféru na Slovensku Havran.

Slovenská společnost je prý rozdělena do tří táborů: „Jeden je moderní, proevropský. Dále je tu tradicionalistický blok, ze kterého nakonec vycouval i Šefčovič, a pak tu máme radikály. Nazval bych je slovenskou verzí okamurovců, kteří žijí z podivuhodných videí na internetu a nenabízejí politickou alternativu,“ míní Havran.

Tyto bloky spolu již nedokážou komunikovat a panuje mezi nimi velká nenávist. „Zodpovědní za to jsou politici, kteří do veřejného diskurzu zatáhli antisemitské narážky na George Sorose, spiknutí a údajné převraty. Rozsévali tím jed a velká část společnosti je tím obrazně řečeno otrávená,“ uzavírá.

ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme