„Chápeme to jako symbolické gesto, které by mohlo narovnat některé křivdy z minulosti,“ uvedl náměstek ministra Petr Mlsna. Naráží tak na zrušení okresu Turnov, které prosadili komunisté v roce 1960.

„Byl to politický zločin, pomsta za pravicové postoje Turnova po roce 1948. Šoupli nás pod Semily, kde bylo víc dělníků, kteří šli komunistům na ruku,“ rozčiluje se ještě dnes turnovský patriot a dokumentarista Milan Brunclík. 

Změnu názvu okresu by uvítal i starosta Turnova Tomáš Hocke. „Líbilo by se mi to jako gesto dobré vůle, abychom historicky vykopané příkopy mezi oběma městy trochu zacelili,“ prohlásil Hocke.

Jenže v Semilech, které mají devět tisíc obyvatel, zatímco Turnov přes čtrnáct tisíc, to vidí jinak.

„Návrh ministerstva byl pro nás překvapivý. Nikdo s námi o tom nejednal. Nevidím jediný relevantní důvod, proč bychom měli název okresu měnit. Je to neodůvodněné a nic pozitivního by to nepřineslo. To bychom se pak mohli stát precedentem pro další okresy, kde může mít někdo pocit ublíženosti z minulosti a chtěl by se proto přejmenovat,“ odůvodnila starostka Semil Lena Mlejnková.

Stejný názor má i celé semilské zastupitelstvo. Pro změnu názvu nehlasoval nikdo.

Změnu v názvu navrhlo ministerstvo v reakci na své vlastní rozhodnutí, že šestnáct obcí, které spadají pod územní působnost Turnova, se nebude muset přesouvat pod okres Liberec a vše zůstane jako dnes. Tedy v okrese Semily.

Jedinou výjimkou bude obec Frýdštejn, která dobrovolně přechází pod Jablonec nad Nisou a město Harrachov, které přejde pod Tanvald.