Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Obklopovaly ji Vršany na severozápadě, Čepirohy a Velebudice na severovýchodě a jižně od ní se rozkládaly Nemilkov a Havraň.
Dnes už o Bylanech musíme hovořit pouze v minulém čase, neboť obec byla v roce 1978 zlikvidována v souvislosti s výstavbou objektů Pozemních staveb.
Z předchozích povídání o názvech obcí je nám již známo, že Bylany, jakožto název končící na -any, patří do skupiny místních jmen původně označujících obyvatele a následně přenesených na základě určité vnější souvislosti na místo, kde tento lid přebýval.
Opět je nutno vypátrat spojitost, která by byla základem jména. V případě Bylan nehraje rozhodující roli žádná geomorfologická záležitost, žádné prolákliny, vyvýšeniny a jiné nerovnosti zemského povrchu, ani bažiny, mokřiny či naopak souše. Mnohé čtenáře už možná napadlo, že označení by se mohlo vztahovat ke slovu bylina. A ejhle – úvaha je to správná. Základem pojmenování je podstatné jméno býl, v druhém pádě býla, původní praslovanské slovo, utvořené od kořene by- (v bý-ti), a to od jeho původního významu „růst“. Bylenín (Byl-jan-inь) byl obyvatel místa porostlého býlem či býlím, množné číslo znělo bylené. Od tvaru 4. pádu tohoto výrazu je tak odvozen název vsi, jež byla zřejmě proslulá bujnou vegetací.
Kdybychom fantazii popustili uzdu ve větší míře, mohli bychom ve zmíněném pojmenování vidět i slovo lány, což by patrně přivodilo domněnku, že se jedná o dvě slova, a to o „bylin lány“, jejichž spojením a vypuštěním některých hlásek vznikly Bylany.
Určujícím prvkem, který ovlivnil vznik jména, tu tedy byly jakési rostliny, nerozhodneme už ale, jestli ono býlí byla
flóra povahy ušlechtilé, třeba zemědělské plodiny (vesnice ostatně původně patřila k hospodářskému zázemí oseckého kláštera), nebo zda to byly jen traviny,
plevel, bodláky a jedovatá květena, což by svědčilo o tom, že zdejší původní obyvatelé nevěnovali úpravě okolí svých příbytků příliš péče; patrně to bylo nad jejich síly. Abychom jim však nekřivdili – na vině mohla být nekvalitní půda, na níž se ničemu kloudnému nedařilo. Jakým býlím tedy byly Bylany porostlé a které byliny zde prospívaly, zůstane bohužel asi věčnou hádankou.
Podle výkladu Josefa Mrázka z Vlastivědy Mostecka ( r. 1933) upravila pro Mostecké listy v roce 2009 Petra Trojnová.
Podklad: Vlastivěda Mostecka s podtitulem Jazykový výklad jmen v politickém okrese mosteckém, kterou napsal Josef Mrázek a v roce 1933 jako svou první publikaci vydalo Podkrušnohorské museum v Mostě. Vlastivěda byla vytištěna v knihtiskárně Antonína Štrombacha v Lounech.
Je možné, že někteří autoři budou mít na původ některých jmen a názvů jiný názor, cílem redakce Mosteckých listů ale nejsou ambice vědecké. Chceme vás, čtenáře, pobavit a vzbudit ve vás zájem o své okolí a jeho dějiny. Když se to, byť jen z malé části, podaří, bude naše dílo úspěšné.
Foto: Oblastní muzeum Most
