Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Podle nepříliš hojného množství dokladů o výskytu pojmenování není snadné a asi ani možné rozhodnout, jednalo-li se původně o Styřice, nebo Skršice, Skyřice. Jméno se totiž objevovalo ve tvarech Skirzicze i Styrzicze, Styřice, německy Skyritz.
Jak název této „zmizelé“ vísky vysvětlit? Lidový výklad by mohl sázet třeba na výraz pryskyřice, který se může tvářit jako poměrně hodnověrné a pravděpodobné objasnění. Vesničané by tak podle něho tuto tuhnoucí rostlinnou šťávu vytékající z poraněné kůry stromů asi získávali ve velkém a díky „dolování“ této hmoty mohla být obec označena.
A aby název nebyl příliš dlouhý, první tři hlásky se postupem doby začaly vynechávat. Nebo že by zde byla souvislost se skořicí? Ačkoli je tu rozdíl jen v jediném písmenu, tento vztah tu nehledejme, skořice byla v českých zemích známa později, až od 15. století, navíc byla vzácná, proto drahá. Leda že by v označení vsi byla vyjádřena nenaplněná touha místních po tomto aromatickém asijském koření, které možná z doslechu znali, ale bylo pro ně nedostupné...
Opusťme raději takováto plytká zdůvodnění, která se nabízejí svou formou, a podrobme název hlubšímu zkoumání.
Zakončení -ice napovídá, že místní pojmenování patří ke jménům čeledním, zahrnujícím souborně obyvatele jedné osady. Takové označení vzniklo na základě jména majitelů nebo obyvatel vsi. Zkusme odhalit, které jméno mohlo být jeho východiskem. Doloženo je osobní jméno Styr; Skyr prokázán není, existovalo ale jméno Skrša. Skyřice se dají vyložit ze Skršic, jež se vyslovovaly jako Skyršice. Skršice tak mohly být obyvatelským čili čeledním jménem k osobnímu jménu Skrša nebo Skrch, kdy k základu Krch bylo z důvodů dnes již těžko dopátratelných připojeno počáteční s-.
A kdo byl Krch? Krchem byl nazýván ten, kdo dělal vše levou rukou, krchý či kršňavý ve staré češtině znamenalo levý. Skršice by tedy byly „vsí lidí Skrchových (nebo Skršových)“. Jestli však vesnice opravdu získala pojmenování po svém údajném levorukém držiteli, nenaznačí už ani pryskyřice skyřických stromů, protože obec byla zlikvidována v souvislosti s výstavbou průmyslového areálu nového Mostu během 1. poloviny 70. let a od 1. ledna 1976 byl její katastr přičleněn k našemu městu.
Podle výkladu Josefa Mrázka z Vlastivědy Mostecka ( r. 1933) upravila pro Mostecké listy v roce 2010 Petra Trojnová.
Podklad: Vlastivěda Mostecka s podtitulem Jazykový výklad jmen v politickém okrese mosteckém, kterou napsal Josef Mrázek a v roce 1933 jako svou první publikaci vydalo Podkrušnohorské museum v Mostě. Vlastivěda byla vytištěna v knihtiskárně Antonína Štrombacha v Lounech.
Je možné, že někteří autoři budou mít na původ některých jmen a názvů jiný názor, cílem redakce Mosteckých listů ale nejsou ambice vědecké. Chceme vás, čtenáře, pobavit a vzbudit ve vás zájem o své okolí a jeho dějiny. Když se to, byť jen z malé části, podaří, bude naše dílo úspěšné.
Foto: Oblastní muzeum Most
