Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Zjistili jsme, že mnohé vsi a vísky získaly své označení podle jména domnělého zakladatele či majitele, další jména byla utvořena podle obyvatel, některá podle přírodních zvláštností, jimiž byl většinou výskyt nějakého živočišného nebo rostlinného druhu. Ze všech místních jmen mosteckého soudního okresu, jejž jsme křížem krážem virtuálně prošli, jsou téměř dvě třetiny utvořeny z osobních jmen; počítáme k nim i jména, v nichž jde o přezdívky nebo jména míst podle zaměstnání dotyčných obyvatel.
Na některé názvy bohužel nedošlo. Zmíníme je tedy alespoň ve zkratce. K pojmenováním, která byla utvořena ze jména nebo přezdívky majitele či zakladatele vsi, patří Saběnice (majitelem byl Soběn či Saběn), Třebušice (Třebušici tvořili čeleď člověka zvaného Třebuš), Zaječice, Židovice (osobní jméno Žid mohlo označovat lichváře, šibala, nebo to mohla být zkratka jména Žibřid z německého Sigfried), Rudolice, Jiřetín. Z osobních jmen vznikla i pojmenování vlastnická, k nimž patří Havraň (od výrazu Havraň dvór čili Havranův dvůr), Lipětín (Lipětin dvór neboli dvůr Lipatův), Chudeřín.
K vlastnickým jménům náleží i Nemilkov a Chanov. K názvům vzniklým z přezdívek, zachycujícím nějaký závažný vztah, eventuálně zaměstnání někdejších osadníků, lze řadit Polerady, jejichž obyvatelé měli údajně zalíbení v polních pracích.
Přírodními zajímavostmi byly inspirovány názvy Vysoké Březno (vesnice vznikla v místě březném, tedy takovém, kde se vyskytovalo mnoho bříz), Souš (vesnice na souši, suchém místě), Pláň (osada na planině, rovině), Záluží (místo za luhem nebo za louží).
Původem zdrobnělá podstatná jména jsou názvy Sedlec (vesnice leží v přirozeném sedle, sedélku. Zdrobnělina výrazu sedlo měla tvar sedlce, Sedlce se změnilo na Sedlec podle mužských podstatných jmen na -ec) a Stránce (vesnice ve stráni). Obrnice získaly název z přídavného jména oborný, obora byla ohrazeným místem pro dobytek nebo rozkošnou zahradou, těžko říci, který význam se v našem jméně tají.
U skupiny vesnic, která měla smíšené obyvatelstvo, není snadné určit, je-li starší jméno české nebo německé, patrně je prvotním jméno německé. Sem patří Lom u Mostu (Bruch), Klíny (Göhren), Hora Svaté Kateřiny (Katharinaberg), Křížatky (Kreuzweg), Louka (Wiese).
Jmény německého původu jsou Růžodol (Rosenthal), Nová Ves v Horách (Gebirgsneudorf), Mníšek (Einsiedel), Hamr (Hammer) a další.
Opouštíme tedy pomyslně blízké i vzdálenější, existující i zaniklé obce, zavíráme Mrázkovu Vlastivědu Mostecka – Jazykový výklad jmen v politickém okrese mosteckém a doufáme, že se nám podařilo vzbudit tímto místopisným cyklem zájem o regionální dějiny – nebo jím čtenáře alespoň mírně pobavit.
Podle výkladu Josefa Mrázka z Vlastivědy Mostecka ( r. 1933) upravila pro Mostecké listy v roce 2010 Petra Trojnová.
Podklad: Vlastivěda Mostecka s podtitulem Jazykový výklad jmen v politickém okrese mosteckém, kterou napsal Josef Mrázek a v roce 1933 jako svou první publikaci vydalo Podkrušnohorské museum v Mostě. Vlastivěda byla vytištěna v knihtiskárně Antonína Štrombacha v Lounech.
Je možné, že někteří autoři budou mít na původ některých jmen a názvů jiný názor, cílem redakce Mosteckých listů ale nejsou ambice vědecké. Chceme vás, čtenáře, pobavit a vzbudit ve vás zájem o své okolí a jeho dějiny. Když se to, byť jen z malé části, podaří, bude naše dílo úspěšné.
