Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Lidovci se po volbě nového vedení ‚přejmenovali‘. Už si říkají jen zkratkou

Česko

  10:22aktualizováno  18:36
Brno - Posledním řadovým místopředsedou KDU-ČSL se na sjezdu v Brně v nové volbě stal Petr Hladík.Znovu odmítl kandidovat neúspěšný aspirant na předsedu Marian Jurečka, který byl dosud prvním místopředsedou a společně s Pavlem Bělobrádkem zasedne v celostátním výboru strany. K tomu si lidovci zvolili i nový název, kterým bude zkratka KDU-ČSL.

Pavel Bělobrádek a Marek Výborný na volebním sjezdu. foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Hladík získal 290 hlasů, celkem bylo vydaných 375 hlasovacích lístků. Doplnil tak nové místopředsedy, kterými jsou předseda lidoveckého poslaneckého klubu a neúspěšný kandidát na předsedu Jan Bartošek, náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec a náměstek jabloneckého primátora Štěpán Matek.

Hladík je náměstkem brněnské primátorky. „Pro mě je priorita Brno. Pokud budu v předsednictvu, pak pro sjednocení KDU-ČSL,“ uvedl Hladík. Kandidáty, kteří nominaci odmítli, jsou kromě Jurečky Josef Bazala, poslanec Vít Kaňkovský, Helena Martínková, radní Pardubic Vít Ulrych, někdejší náměstěk ministra zdravotnictví Tom Philipp, Radim Svoboda, František Talíř, europoslanec Tomáš Zdechovský a neúspěšný kandidát na místopředsedu v páteční volbě, poslanec Jiří Mihola.

Předsedou lidovců se stal poslanec Výborný, první místopředsedkyní senátorka Jelínková

„Kandiduji na místopředsedu KDU-ČSL proto, abychom v předsednictvu dokázali vytvořit tým, abychom dokázali spolupracovat s poslaneckým, ale také senátním klubem, abychom dokázali připravit KDU-ČSL na budoucnost,“ řekl Hladík v projevu před volbou. „Chci, abychom dokázali zakopat příkopy,“ uvedl. Původně kandidovat nechtěl, protože má čtyři děti. 

Jurečku chtěl v předsednictvu i nově zvolený předseda strany Marek Výborný. Jurečka ale kandidaturu už v pátek odmítl. Uvedl, že bránit straně v rozletu a nechce zatěžovat nové předsednictvo věcmi z minulosti, kdy byl ministrem zemědělství. Návrh na kandidaturu odmítl i v sobotu. Poslanec Vít Kaňkovský v projevu uvedl, že Jurečka má velké zásluhy na tom, kam se KDU-ČSL po roce 2010 nasměrovala a kam i nyní plyne. Jurečka byl prvním místopředsedou od roku 2011.

Bělobrádek v celostátním výboru

Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a bývalý první místopředseda strany Marian Jurečka se dostali do celostátního výboru KDU-ČSL. Z 15 jeho nově volených členů brněnský sjezd v prvním kole vybral 14 členů, v druhém kole zvolil jednoho zbývajícího. Celkem má celostátní výbor 30 členů.

Celkem bylo v prvním kole vydáno 373 hlasovacích lístků. Minimální počet hlasů, které kandidáti potřebovali k volbě obdržet, byl 187. Bělobrádka zvolilo 340 delegátů, Jurečku o dva méně.

Dalšími zvolenými členy výboru v prvním kole byli poslanec Vít Kaňkovský (317 hlasů), starosta Bučovic Jiří Horák (306), poslanec a bývalý místopředseda lidovců Ondřej Benešík (304), kandidát do Evropského parlamentu František Talíř (293), pardubický zastupitel Vít Ulrych (265), náměstkyně plzeňského hejtmana Ivana Bartošová (264), starostka Bečova Olga Haláková (257), Dana Forišková (253), Jan Borgula (246), bývalý poslanec Jaroslav Klaška (237), Radim Svoboda (224) a předseda pražských lidovců Vít Šolle (192).

Do druhého kola volby postoupili bývalý šéf pražských lidovců a zastupitel hlavního města Jan Wolf, kterému ke zvolení v prvním kole chyběly dva hlasy, a náměstek královéhradeckého hejtmana Vladimír Derner. V druhém kole uspěl Derner, získal 196 z 342 platných hlasů.

Změna názvu

Sjezd volil členy celostátního výboru naposled. V sobotu si totiž odhlasoval změnu stanov, kterou navrhoval nový předseda Marek Výborný, po níž budou členové výboru nově voleni na krajských konferencích a sjezdem budou zvolení členové pouze schvalováni. Důvodem je například úspora času jednání sjezdu nebo to, že ve výboru tak budou zastoupeny všechny krajské organizace.

Kromě toho sjezd odsouhlasil například oficiální změnu názvu strany, kterým nově bude zkratka KDU-ČSL. Nahradí tak předchozí znění Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová. U některých voličů podle lidovců nevyvolával dlouhý název například ve volebních lístcích asociaci s obecně používanou zkratkou. Proti změně bylo jen 25 delegátů, hlasování se jich zdrželo 19.

Sjezd se také shodl, že nově se mohou členy strany stát nejen čeští občané, ale i občané jiné země Evropské unie s trvalým bydlištěm na území ČR.

Autor: