Kliknutím zvětšíteVýsledky prozatím odpovídají prvotním výzkumům od volebních uren. Zelensky totiž podle průzkumů získal přízeň zhruba 30,6 procenta voličů. Porošenkovi svůj hlas odevzdalo 17,8 procenta Ukrajinců a Tymošenková získala okolo 14,2 procenta hlasů. Čtvrté a páté místo zřejmě obsadili Jurij Bojko a Anatolij Gritsenko.
Účast dosáhla 63,52 procenta, z 29,6 milionu oprávněných voličů hlasovalo 18,8 milionu Ukrajinců.
Porošenko se po oznámení prvních výsledků průzkumů v naději na získání větší podpory pro druhé kolo voleb obrátil na mladé Ukrajince. „Rád bych se obrátil na voliče mladší 30 let. Vidíte, že země prochází změnami, ale chcete, aby byly hlubší a rychlejší. Plně vaši touhu sdílím. Abychom toho dosáhli, musíme se sjednotit,“ apeloval.
Neopomněl zmínit ani jméno oligarchy Ihora Kolomojského, který stojí za kampaní Zelenského. „Osud mě postavil proti loutce Kolomojského. Nedáme Kolomojskému šanci,“ prohlásil podle deníku Pravda Porošenko.
Zmanipulované průzkumy
Štáb Julije Tymošenkové podle České televize označil průzkumy u volebních uren za zmanipulované. Podle Tymošenkové, která se odvolala na průzkumy své politické strany Vlast, získal Zelenskyj 27 procent hlasů a druhá za ním je právě ona s 21 procenty. Porošenko je se 17,5 procenta až třetí, tedy nepostupující.
Tým Tymošenkové dokonce provádí vlastní sčítání volebních protokolů, které již komise zpracovala. „Máme zpracování 29 procent protokolů, výsledky jsou následovné: Zelenskyj má 23,9 procenta, Tymošenková 18,06 procenta a Porošenko 14,74 procenta,“ cituje ho deník Pravda.
Rekordní počet kandidátů
Ukrajinci si v letošních prezidentských volbách mohli vybírat z rekordních 39 kandidátů. Podle předvolebních průzkumů je pravděpodobné, že o budoucí hlavě státu rozhodne druhé kolo. To se podle plánu uskuteční za tři týdny.
Ruský senátor Kosačov podle České televize krátce po skončení hlasování prohlásil, že Moskva možná výsledky ukrajinských voleb neuzná. Záležet podle něj bude na postoji Kyjeva ke stížnostem na jejich průběh.
Ústřední volební komise obdržela kolem 1700 stížností na porušení volebních pravidel, žádné vážnější problémy ale průběh hlasování nenarušily, napsala agentura Unian.
Hlas pro Ukrajinu
Jako první z uchazečů o prezidentský post dnes svůj hlas odevzdal kandidát proruské opozice Jurij Bojko. Odhlasováno má i favorit Zelenskyj, prezident Porošenko či někdejší premiérka Tymošenková. „Hlasuji za změny, na které všichni čekají,“ prohlásila. Novináře zaujal například kyjevský starosta Vitalij Kličko, který k volební místnosti dorazil na kole a v cyklistické kombinéze. Koho ve volební klání podporuje, ale neprozradil.
„Hlasoval jsem pro Ukrajinu, stejně jako celá moje rodina, a jak jsem přesvědčen, stejně jako většina Ukrajinců. Ukrajina bude i nadále mířit ke členství v EU a NATO a bude pokračovat v reformách, které jsou pro zemi nezbytné,“ napsal Porošenko na svém twitteru. V jednom z kyjevských okrsků, kde prezident volil, novinářům řekl, že od hlasování očekává „vítězství Ukrajiny i své“.
Volí se i v Donbasu
Volby doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Podle agentury Unian v ulicích větších měst, na nádražích a letištích hlídkují početné policejní oddíly, nasazena byla i těžká technika a bezpilotní aparáty. Zvýšená bezpečnostní opatření platí i na zahraničních konzulátech, oznámilo dnes ministerstvo vnitra. Hlasování se zatím obešlo bez závažných incidentů, ačkoli policie už obdržela několik desítek stížností na jeho průběh.
Na volby dohlíží téměř 2400 zahraničních pozorovatelů ze 17 zemí a z několika mezinárodních organizací. Ruští pozorovatelé na Ukrajinu nesmějí, Kyjev je odmítl vpustit s tím, že jde o občany ze země agresora.
Podle hlášení z Donbasu je na územích kontrolovaných ukrajinskou armádou klid a volby probíhají bez incidentů. Volební účast je ale nižší, než na zbytku ukrajinského území. Hlasování se nekoná na Ruskem anektovaném Krymu, kde tamní úřady považují ukrajinské volby za záležitost "cizího státu".
Velký zájem je o ukrajinské volby v zahraničí. Podle Ukrajinské pravdy se fronty tvoří hlavně v pobaltských republikách a v Polsku, kde mohou Ukrajinci hlasovat na čtyřech místech. Podle ukrajinského novináře Ihora Isajeva žijícího v Polsku zřejmě většina jeho krajanů odevzdá hlas Porošenkovi. V Česku mají Ukrajinci možnost volit v Praze a v Brně. V Praze byl zájem velký a tvořily se řady. I v Brně bude podle člena volební komise Mychajla Petečela volební účast zřejmě vyšší než při minulých prezidentských volbách v roce 2014.
Komik v čele závodu
Favorit Zelenskyj svou kandidaturu oznámil na Silvestra roku 2018 a během tří měsíců si oproti konkurentům vypracoval značný náskok. Poslední průzkum společnosti Razumkov Centre z 26. března mu přisuzuje přízeň 24,8 procenta voličů, další ankety z druhé poloviny března však hovořily až o 30 procentech.
Pro Zelenského nejde o první zkušenost s prezidentským úřadem, roli hlavy státu si v minulosti již vyzkoušel. Ovšem pouze na televizní obrazovce - ztvárnil totiž roli fiktivního prezidenta Vasilije Holoborodka v populárním komediálním seriálu Sluha národa. Stejný název nese i politická strana, za kterou kandiduje.
K jeho týmu podle CNBC patří například bývalý ministr financí Oleksandr Danyljuk či bývalý ministr ekonomie Aivaras Abromavičius. Podporu mu podle serveru vyjádřil i ukrajinský novinář a protikorupční aktivista Serhij Leščenko. Za jeho volební kampaní však stojí jeden z nejbohatších Ukrajinců, oligarcha Ihor Kolomojskyj.
Obhájce Porošenko
Pokud se naplní převolební odhady, utká se Zelenskyj ve druhém kole se stávajícím prezidentem Petrem Porošenkem. Ten svou kandidaturu oficiálně ohlásil mezi posledními, teprve na konci ledna letošního roku. Zakladatel největšího ukrajinského výrobce čokolády a cukrovinek Rošen a bývalý ministr zahraničních věcí či ministr obchodu byl v průzkumech dlouhou dobu tím třetím vzadu.
Na počátku února však jeho preference začaly stoupat a momentálně se s 22 procenty hlasů drží v těsném závěsu za Zelenským. S jeho prvním prezidentským obdobím je spojena řada kontroverzních okamžiků. V roce 2014 například označil takzvané banderovce, tedy členy Ukrajinské povstalecké armády, kteří při boji za samostatnou Ukrajinu během druhé světové války spolupracovali s nacisty a podíleli se na vyvražďování polských civilistů, za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“ a později jim dokonce přiznal status válečných veteránů.
Jeden z nejbohatších mužů Ukrajiny v minulosti přislíbil, že se v případě zvolení v předchozích prezidentských volbách zbaví většiny svých firem, svůj slib však dosud nesplnil. Společnost nakonec alespoň převedl do takzvaného slepého svěřenského fondu, ve kterém je správce majetku nezávislý na zakladateli.
Třetí pokus Tymošenkové
Poslední kandidátkou, která má podle anket mezi voliči reálnou šanci postoupit do druhého kola, je osmapadesátiletá Julija Tymošenková. Za sebou má bohatou politickou kariéru. Od roku 1996 byla členkou ukrajinského parlamentu, v letech 1999-2001 místopředsedkyní vlády Viktora Juščenka. V roce 2007 obsadila její strana Blok Julije Tymošenkové druhé místo v parlamentních volbách a díky koalici se stranou Naše Ukrajina prezidenta Juščenka se stala ukrajinskou premiérkou.
Ve druhém kole prezidentské volby v roce 2010 prohrála s Viktorem Janukovyčem. Tymošenková výsledky voleb neuznala a požadovala jejich přezkoumání u soudu. Následně však svou žádost stáhla. V říjnu 2011 jí ukrajinský soud uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let za vyjednání nevýhodných podmínek dodávek zemního plynu z ruské federace. Mezinárodní organizace i Evropská unie tento rozsudek označily za politicky motivovaný. Na svobodu byla propuštěna v únoru 2014 krátce před konáním prezidentských voleb.
O přízeň voličů budou usilovat také bývalý ministr paliv a energetiky Jurij Bojko, bývalý ministr obrany Anatolij Hrytsenko, novinář a politik Oleh Ljaško, bývalý vicepremiér Oleksandr Vilkul, bývalý šéf ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU Igor Smeško, místopředseda krajně pravicové strany Svoboda Ruslan Košulynskyj a podnikatel Olexandr Ševčenko.
Jasno mají o složení druhého kola i čeští bookmakeři. Podle sázkové kanceláře Fortuna je v kurzu 1,55 favorytem Zelenskyj, za ním pak s kurzem 2,5 Porošenko. Vítězství Tymošenkové ohodnotili experti kurzem 6,5 a její postup do druhého kola pak kurzem 2,75.
Volby během bojů
Předchozích voleb v květnu 2014 se podle centrální volební komise zúčastnilo kolem 60 procent oprávněných voličů. Vítězem se po zisku 54,7 procenta stal již v prvním kole politik a podnikatel Petro Porošenko. Ten v minulosti působil jako ministr zahraničí, ministr obchodu a hospodářského rozvoje, tajemník rady národní bezpečnosti a obrany nebo člen Ukrajinské národní bankovní rady.
Volby v roce 2014 se konaly v době, kdy zemí zmítaly ozbrojené konflikty mezi separatistickými silami na východě a ukrajinskou armádou. V únoru téhož roku obsadily poloostrov Krym nejprve proruské oddíly vzbouřenců a následně po schválení intervence ruským parlamentem také ozbrojené síly Ruska.
Již za přítomnosti ruských vojáků proběhlo na Krymu referendum o nezávislosti na Ukrajině a připojení oblasti k Ruské federaci, ve kterém se většina tamních obyvatel vyslovila pro odtržení. Výsledky volby však nepřijala většina zemí Organizace spojených národů.
Přítomnost vojenských jednotek v oblasti postupně přerostla v otevřený vojenský konflikt, který vedl k devastaci Doněcké a Luhanské oblasti a útěku statisíců obyvatel ze země.
Květnové volby tedy na krymském poloostrově neproběhly vůbec a v donbaském regionu, kam spadá oblast Doněcku a Luhanska, bylo kvůli hrozbám násilí ze strany proruských separatistů otevřeno pouhých asi dvacet procent volebních místností.
66
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
