Památková zóna plná baťovských domků získá méně přísná pravidla

  8:26
Zlínská radnice zmírnila podmínky pro úpravy baťovských domků v památkové zóně. Lidé tam však stále musejí dodržovat přísná pravidla.

Baťovské domky ve Zlíně | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Na jedné straně jsou památkáři, kteří chtějí zachovat dědictví výjimečné baťovské architektury. Na druhé tisíce lidí, kteří žijí v několika typech baťovských domů v částech Letná, Díly, Zálešná, Podvesná a Lesní čtvrť. A když je chtějí upravit, musejí dodržovat přísná pravidla. Ta se od letošního roku zmírňují, aby nebyli majitelé tak spoutaní. Nicméně úplnou svobodu jim nedávají.

„Dříve jsme povolovali pouze cihelný pásek o rozměru tradiční české cihly 290 na 65 milimetrů. Na trhu je však převážně k dispozici o čtyři centimetry kratší pásek, jehož použití nijak nepoškodí vzhled domků, a proto jsme jej začali akceptovat,“ přiblížila jednu ze změn vedoucí odboru kultury a památkové péče radnice Eva Husáková.

Mezi další novinky patří, že vchodové dveře, původně bílé, mohou být nově v přirozené barvě dřeva. Dříve požadované venkovní betonové schodiště k hlavnímu vstupu může být ocelové. Maximální výška oplocení se zvyšuje z jednoho metru na 1,2 metru.

Tyto změny jsou součástí dokumentu Hlavní zásady památkové péče pro typové rodinné domky na území Městské památkové zóny Zlín, který radnice aktualizovala po třinácti letech. Přestože jde o drobné ústupky, lidem to alespoň částečně pomůže. Například proto, že je pro ně jednodušší sehnat na trhu kratší cihlové pásky.

„Chceme vlastníky domků stanovenými požadavky co nejméně finančně zatěžovat, pochopitelně však jejich splnění něco stojí,“ podotkl náměstek primátora Miroslav Adámek, který má na starosti kulturu a památkovou péči.

Majitelé baťovských jednodomků, půldomků a čtvrtdomků stále musejí dodržovat pravidla, která mimo památkovou zónu neplatí. Nemohou si třeba přistavovat podle libosti. Přístavba musí být jednopodlažní a nesmí přesahovat líc původní stavby. Okna v domcích mohou být sice plastová, ale s členěním do tvaru T a nemohou být větší, což se také lidem moc nelíbí.

„Úředníci by měli umět vymyslet, jak dosáhnout toho, aby baťovské domky odpovídaly nárokům na bydlení v 21. století a přitom zůstal zachovaný nezaměnitelný ráz Zlína,“ míní jedna z obyvatelek Letné, která bydlí na 60 metrech čtverečních s dalšími třemi členy rodiny.

„Chtěli jsme větší přístavbu a větší okna, protože čtvrtdomek je situován na severozápad, vevnitř je málo světla. Ani jedno nebylo možné,“ postěžovala si.

1. března 2014

Zlínská památková zóna je po Praze největší

Památkáři argumentují tím, že je třeba zachovat výjimečný urbanistický ráz lokalit baťovských domků.

„Lidé chtějí, abychom jim do toho vůbec nemluvili. Což na jednu stranu chápu, ale není to možné,“ vysvětluje Husáková. „Vyčítají nám, že budujeme skanzen, ale jsme progresivní a postupně umožňujeme používání nových materiálů. Musíme však dbát na dodržování vzhledu domků,“ doplnila.

Podle Husákové je vstřícným krokem právě aktualizace zásad památkové péče, kterou radnice konzultovala i s Národním památkových ústavem v Kroměříži.

„Měla by být zachována jednota materiálového a architektonického výrazu, která je ve Zlíně jedinečná,“ shrnul Ladislav Buchta z památkového ústavu.

Lehké zmírnění zásad vítá i architekt Ivan Bergmann, který je odborník na zlínskou architekturu. „Považuji to za celkem dobré. Úpravy zásad nejsou tak zásadní a razantní,“ řekl Bergmann.

Zlínská památková zóna se rozkládá na 430 hektarech a zahrnuje celé centrum města. Po Praze je největší v České republice.

„Jde o jeden z nejrozsáhlejších dochovaných souborů s architekturou industriálního zahradního města v evropském kontextu. Jeho kulturní, historická, dokumentační a užitná hodnota je naprosto výjimečná,“ upozornil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Někteří politici před loňskými komunálními volbami uvažovali o tom, že by se mohla zmenšit. Její případné zmenšení závisí na ministerstvu kultury, které by o tom muselo vést řízení.

16. srpna 2017

Autor: