Námitky proti vzniku provozu, který má v maximální podobě návrhu zvládnout zpracovat až 360 tisíc tun odpadů za rok, má i kraj.
Provoz s využitím plazmových technologií má stát v místě současné skládky. Investorem je třinecká firma Smolo, do pondělí dotčené subjekty podávaly námitky. Samosprávy zaujaly odmítavý postoj, žádají posouzení vlivů na životní prostředí, takzvanou velkou EIA.
„Znepokojují nás nezodpovězené otázky týkající se vlivů na obyvatele a veřejné zdraví, na ovzduší, na vodu, její kvalitu, množství a hydrogeologické poměry, vlivů na dopravu a také na krajinu,“ uvedl starosta Bruntálu Petr Rys.
Poukázal na velkou kapacitu zařízení, na dopravní zátěž i možné nevratné dopady na přírodu podhůří Jeseníků. V Horním Benešově se záměrem zabývali radní i zastupitelé.
Plazmová recyklace odpadůCo to je? Ekologická přeměna komunálního a jiného odpadu na produkty dále využitelné materiálově a energeticky. Technologie funguje na bázi vysokoteplotního plazmového zplyňování. Přeměňuje odpady na materiály a látky dále využitelné v energetice, chemickém průmyslu nebo stavebnictví. Výhody: - jedná se o dlouhodobě udržitelné řešení využívání odpadů - technologie je ekologická, splňuje nejpřísnější EU imisní limity (tzv. BAT technologie, Best Available Techniques) - výsledkem je oproti spalovnám minimum odpadu - výstupní produkty podporují recyklaci odpadů, opětovné využívání odpadů a oběhové hospodářství |
„Schválili nesouhlasné stanovisko. Řešíme hlavně negativní vlivy na život obyvatel, například markantní navýšení dopravy. Chybí nám obchvat, výrazně by vzrostly emise, hluk,“ komentoval starosta Pavel König.
Doprava je hlavním argumentem i sousedních Starých Heřminov. „Silnice neodpovídají tonáži ani množství aut. V záměru je provoz i v noci, jsme proti,“ sdělila starostka Heřminov Daniela Skotnicová.
Společnost Smolo je podle manažerky marketingu Ivany Kubacké připravená nejasnosti vysvětlit. „Záměr je ve fázi dokončovaného zjišťovacího řízení. Všechny připomínky zodpovědně vypořádáme,“ uvedla Kubacká. Projekt chce Smolo připravit na začátek roku 2024.
„Má dojít k zákazu skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu. Vnímáme to jako jednu z cest, jak začít plnit evropské cíle v oběhovém hospodářství,“ sdělila manažerka. Firma počítá se zpracováním různých druhů odpadů.
Podobné zařízení je Británii i Norsku
„V kraji se roční produkce odpadů pohybuje v objemu čtyř milionů tun. Proto jsme zvolili zpracovatelskou roční kapacitu 360 tisíc tun, což je méně než 10 procent,“ doplnila Kubacká. Podobné zařízení už podle ní vzniklo ve Velké Británii, nyní se buduje v Norsku.
Provoz na silnici I/11 se navýší maximálně o dvacet procent.
„Počítáme s využitím plánovaného obchvatu města Horní Benešov, který má již stavební povolení. Efektivnější doprava ve velkokapacitních kontejnerech sníží počty předpokládaných průjezdů,“ doplnila.
Moravskoslezský kraj podle mluvčí Nikoly Birklenové podporuje použití nejmodernějších technologií. Doprava vstupních odpadů by však podle něj měla být odkloněna na železnici. Kraj žádá také kompenzace za případné emise.
„Dále je neakceptovatelné, aby v zařízení byly odstraňovány odpady, které nejsou původem z Moravskoslezského kraje tak, jak je uvedeno v oznámení záměrů, kde se počítá rovněž s odpady z Olomouckého kraje,“ dodala k postoji kraje Birklenová.
