Do částí, s nimiž projekt nepočítá, se zakously bagry. Těžká technika bourá zejména střední část rozlehlého industriálního objektu, kde vznikne jakási skleněná chodba. Ta zbylé fragmenty propojí.
V zadní části budovy lidem umožní zakonzervované základy představit si, jak rozlehlá někdejší textilka byla.
Demolice se vyhne také vysokému továrnímu komínu, který bude nasvícený připomínat, že zdejší Tosta patřila k prestižním průmyslovým podnikům v republice.
„Předpokládám, že někdy v polovině roku by mohly odstartovat stavební práce. V současné době čekáme na stavební povolení, pak nás čeká výběrové řízení na dodavatele. Nesmíme se zdržovat. Hotovo má být už příští rok,“ řekl plesenský starosta Petr Schaller.
Přestavbou textilky, která je více než dvacet let nevyužívaná a chátrá, vznikne v centru města Plesná unikátní muzeum. To ukáže město a jeho české i německé obyvatele v proměnách času, a to přibližně od začátku minulého století až do pádu železné opony.
Kromě historie Plesné a okolí tu návštěvníci najdou informace o zdejším průmyslu či přírodě a geologii Plesenska.
„Stěžejní bude expozice o soužití Čechů a Němců, které se poprvé zpřetrhalo po nástupu fašismu. Druhým bolestným aktem pak bylo vysídlení Němců po válce,“ upřesnil starosta.
Projekt na příběhu konkrétního člověka, syna posledního německého starosty Plesné Adolfa Penzela, popíše, jak vypadalo v příhraničí soužití lidí dvou národností. Podporu získal z česko-bavorského programu. Město Plesná, jehož partnerem je německý Erbendorf, na něj získalo dotaci 2,3 milionu eur. Částka představuje 75 procent uznatelných nákladů. S financováním pomůže i český stát. Z rozpočtu do Plesné připutuje dalších pět procent.
Dnes dvaaosmdesátiletý Adolf Penzel část dějinných zvratů v příhraničí zažil na vlastní kůži. Právě on stojí za vznikem muzea ve městě Eichenzell, kam se po válce uchýlila většina odsunutých plesenských Němců. Bylo jich tehdy přibližně pět stovek.
„Ti lidé odsud odešli s celou svojí kulturou, specifickým egerlandským nářečím i se zvyky, které se zde předávaly z generace na generaci. Tamní muzeum tuto část dějin dokumentuje. Máme slíbeno, že nám některé exponáty zapůjčí. Například kroje a další unikáty bychom dnes už těžko sehnali,“ uvedl starosta s tím, že město bude v rámci projektu spolupracovat také s regionálními historiky z chebského a karlovarského muzea.
Nové muzeum nechce dějinné zvraty, které v minulosti celou lokalitu příhraničí bolestně poznamenaly, nijak hodnotit. „Naší snahou je jen ukázat, jaká byla historie českobavorských vztahů, zejména se zřetelem k událostem první poloviny minulého století,“ upozornil starosta.
Muzeum tak v jedné ze svých částí představí život v pohraničí, vznik republiky i vzestup německého nacionalismu a odchod asi padesáti Čechů z Plesné. V další z expozic se lidé dozvědí leccos o poválečném odsunu německého obyvatelstva, dosídlování pohraničí i o životě za železnou oponou. „To všechno k historii této lokality a obecně celých Sudet patří,“ přiblížil starosta Schaller.
Ten předpokládá, že nová muzejní expozice osloví nejen Plesenské, ale všechny lidi se zájmem o minulost, především mladé návštěvníky a děti.
„Plánujeme ve velké míře využít moderní mobilní aplikace a audiovizuální technologie. Je důležité, aby zejména mladí lidé věděli, jak to tehdy bylo. To téma je tady v pohraničí stále horké a pro mnohé i nyní ještě velmi bolestné. Okolnosti, které oba národy na dlouhá léta rozdělily, je třeba odkrýt. Je to naše historie. Je důležité si připomínat, že svoboda není zadarmo a že rovnováha je velmi křehká,“ doplnil Schaller.
