Ředitelé potřebují podporu pro to, aby se stali pedagogickými lídry

Co přinesl týden 25. 3. – 31. 3. 2019

Krátce:

• Cena EDUína ocenila inspirativní projekty ve vzdělávání a poprvé také média. Cenu odborné poroty si získaly žákovské parlamenty ve vyloučených lokalitách, program ALT Gymnázia Na Zatlance a Stavitelé města. Cenu veřejnosti získala ještě iniciativa vysokých škol v oblasti výuky ICT. Mediální cenu převzaly redakce Respekt, iRozhlas a The Student Times. Podívejte se na fotografie ze slavnostního vyhlášení.
• Inkluze, mandelinka bramborová našeho školství. Bývalý ministr školství a výzkumník Stanislav Štech rozporuje mediálně vděčné stereotypy o finanční náročnosti inkluze, administrativní zátěži a snižování kvality vzdělávání. „Zatím ale stále platí: inkluzi zrušit nelze. Snazší je křičet: Do boje proti mandelince!“
• Učitelé se oblékli do černého, aby protestovali proti podfinancování školství. Právě v Den učitelů se pedagogové rozhodli ukázat, že není co slavit (iDnes). Oblečeni do černého vyjádřili protest proti nekoncepčním změnám ve vzdělávání a nízkým investicím do školství z pohledu procenta HDP, které do něj směřuje.
• Česká školní inspekce zveřejnila, jaké stížnosti musí každoročně řešit. „V případě ZŠ a SŠ si rodiče nejčastěji stěžují na to, že nesouhlasí s hodnocením, na komunikaci, na kvalitu a atraktivitu výuky, na přetěžování žáků ve vyučování, na probírání učiva, které není součástí školního vzdělávacího programu a další,“ vyjmenovává Ondřej Andrys z ČŠI.
• Ministr školství Plaga znovu potvrdil zvyšování učitelských platů a nechce seškrtat inkluzi. Ministr v rozhovoru pro Deník uvedl, že nebude represivně přesouvat studenty na učiliště, ale pomůže v kariérním poradenství. Plaga tvrdí, že vyjednává o ukotvení růstu platů pedagogů ve střednědobém výhledu, kde prostředky nyní chybí.
• Vláda rozhodla na nedělním zasedání v Průhonicích učinit ze vzdělávání společenskou a ekonomickou prioritu, a to s platností pro den 1. 4. „Obvykle učitelům a vzdělávání nepřinášíme dobré zprávy. Na apríla si to ale můžeme dovolit,“ sdělil vládní činitel, ktorý si neželá byť menovaný…

Výrok týdne: „Jde tam o budování důvěry, sebedůvěry a jakési sebeúčinnosti – pocit, že můžu žít podle sebe, že má smysl se snažit a ovlivňovat okolí, že mám sílu na to stát se aktivním článkem komunity. A v těchto specifických podmínkách jim to dává i jemnější poznání – že pravidelnost má smysl, že s dospělými se dá mluvit o tom, co bych si přál, že je dobré přiznat, když nevím, jak na to, a nechat si poradit. Jde to pomalu, ale funguje to a posiluje se tím pocit zodpovědnosti, protože to je to, co děti ve vyloučených lokalitách nezažívají.“ Terezie Vávrová z CEDU, výherce ceny EDUína, popisuje, jaké je zakládat žákovskou samosprávu v Chánově.

V souvislostech:  

• PROVOZNÍ ROLE VĚTŠINY ŘEDITELŮ ŠKOL STÁLE PŘEVAŽUJE NAD POTŘEBOU BÝT PEDAGOGICKÝM LÍDREM. POMŮŽE NOVÝ PROGRAM ŘEDITEL NAŽIVO?

Minulý týden vznikl nový vzdělávací program Ředitel naživo. Jeho strůjci vychází z dobré zkušenosti s programem Učitel naživo, který nabídl prakticky zaměřenou a obsahově bohatou výuku pro budoucí i stávající učitele. A s podobnou myšlenkou byl zakládán i nejnovější dvouletý kurz pro ředitele a jeho jednoho zástupce. „Když se z nadšeného učitele stane začínající ředitel plný odhodlání proměňovat celou školu stejně, jako to dělal doposud, může narazit. Pro samou administrativu a jiné povinnosti nezbývá téměř žádný čas na rozvíjení či řízení pedagogického procesu a jeho plány i vize se brzy ocitnou na vedlejší koleji. K tomu bývá ve svém snažení často osamocen, protože mu chybí někdo, s kým by mohl svoje starosti a problémy řešit,“ popisuje svou zkušenost Karel Derfl, který je již 20 let ředitelem ZŠ a MŠ v Chrašticích, aktivně se podílí na činnosti networku Trvalá obnova školy a nově je také průvodcem v Řediteli naživo.

Podle autorů programu může ředitel školy ovlivnit až čtvrtinu všeho dění, které určuje žákovské výsledky. Povolání ředitele je přitom v Česku přehlcené administrativou a v pedagogickém směru postrádá adekvátní podporu. „S osamělostí v pozici ředitele jsme si u nás poradili tak, že školu vedu společně se svými zástupkyněmi. Na naší cestě nám velmi pomohlo, že jsme si prošli podobnými vzdělávacími zkušenostmi a na řadě vzdělávacích kurzů jsme byli spolu,“ vysvětluje ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran. Oba ředitelé se nyní podílí na přípravě programu Ředitele naživo, který přijímá přihlášky do 19. května. Cena za školu je 66 000 Kč pro dva účastníky – ředitele a zástupce.

Na zahlcení ředitelů administrativou a provozním vedením školy upozorňují dlouhodobě výroční zprávy České školní inspekce nebo Audit vzdělávacího systému, který každoročně vydává EDUin. Významnou slabinou je neexistence systémové podpory kvality učitelů a ředitelů na školách, slabá podpora ředitelů zejména v oblasti pedagogického řízení, která není vnímána jako jednoznačná priorita ve vzdělávací politice. Podle Dominika Dvořáka z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání chybí porozumění a shoda na tom, co je pedagogické řízení, neboť školy nejsou hodnoceny podle kvality pedagogické práce. Dokud nebudou kvalita výuky a výsledky žáků hlavními kritérii hodnocení školy, do té doby ředitelé nemají důvod věnovat se pedagogickému vedení, tvrdí Dvořák.

Česká školní inspekce dochází k obdobným závěrům. Podle ní systém řízení a hodnocení není vždy využíván jako efektivní nástroj ke zvýšení kvality vzdělávání. Ředitelé základních škol upřednostňují oblast ekonomickou před řízením pedagogického procesu. Nejinak tomu je u středních škol. To vše spolu s nízkou systémovou podporou v řízení školy ústí v nízkou atraktivitu profese a posléze v nedostatek zájemců o ředitelské posty. Naplno se personální krize projevila zkraje letošního roku, kdy se konala většina konkurzů (iRozhlas). Do poloviny výběrových řízení na tuto pozici se přitom přihlásil nanejvýš jeden zájemce, některé dokonce musely být pro nízký či žádný zájem odloženy, jak dokládá šetření ČŠI.

Prvním krokem ke zlepšení procesu výběru budoucích ředitelů má být změna vyhlášky, který stanovuje podmínky konání konkurzů (Novinky.cz). „Dominantním tématem řízeného pohovoru s uchazeči mají být otázky týkající se pedagogických aspektů práce ředitele školy, pedagogické vize uchazeče, jeho představ o vedení pedagogického sboru a jeho osobnostních kvalit. Toto opatření má přivést ke konkurzům uchazeče, kteří mají obavy z toho být zkoušeni ze znalosti právních předpisů nebo administrativních postupů, tedy věcí, o kterých získávají noví ředitelé ucelený přehled až po nástupu do funkce a ve svém funkčním vzdělávání,“ popsalo ministerstvo školství, jakým směrem se chce ubírat.

Vlastní inciativu ale vyvíjejí i kraje. Prvním konkrétním krokem je projekt Jihomoravského kraje Akademie pro ředitele (Magazín Perpetuum), který region začal pilotovat vloni ve spolupráci s laboratorní školou Labyrinth. „Ředitelé škol by měli být nejen pedagogy, ale i lídry a schopnými manažery s jasnou strategickou koncepcí a vizí. Proto vznikl za podpory JMK projekt Akademie pro ředitele, který se bude letos pilotovat. Cílem akademie je vzdělávání stávajících ředitelů a ředitelek českých škol nebo zájemců, kteří se na pozici ředitele připravují v oblastech, jako je role ředitele jako lídra, koncepce, strategie a vize školy, komunikační a manažerské dovednosti, vedení týmů a lidí,“ uvedl k tomu Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth.

Stejně jako u vzdělávání pedagogů lze čekat, že tým „Naživo“ okoření rovněž debatu o přípravě kvalitního školského vedení. Program se ukázal být důležitým vstupem z vnějšku, tedy mimo existující struktury pedagogických fakult, a do značné míry akceleroval vývoj veřejných vysokých škol a jejich učitelské přípravy. Pro skutečnou podporu ředitelů je ale potřeba prvně najít systémový konsensus nad jejich rolí, která stále osciluje mezi provozním ředitelem a pedagogickým lídrem. Z pohledu zkvalitňování českého školství je ovšem jasné, že přehnaná subsidiarita a povinná právní subjektivita úplně všech škol ředitele zahltila provozní agendou a role pedagogického lídra je dosud nenaplněná.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Maturity znovu pevněji v rukou škol: Krok vpřed, nebo vzad? (2. 4.). Jak zareagují školy na navrácení slohů a ústní části do své kompetence?
• Metronom festival (21.-22. 6.). Bob Kartous vystoupí během doprovodného programu o vzdělávání a inovacích
• Osobnostně sociální rozvoj pedagogů mateřských škol.Andrea Červenková nabízí reflektivní seminář pro učitele MŠ, který jim pomůže pracovat v týmu, předcházet vyhoření nebo zvládat různé situace

Výběr z EDUkalendáře: 

• 3. 4., 9.00, Praha, konference Neurověda ve vzdělávání
• 5. 4., 9.00, Praha, konference Škola jako místo setkávání
• 9. 4., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Opravník oblíbených omylů o škole a vzdělávání