Problém kapitalismu a demokracie

Je kapitalismus nejlepším ekonomickým systémem? A dostává se do konfliktu s demokracií? Hlavní ekonom Financial Times Martin Wolf poukazuje na dvě nové knihy, které hledají odpovědi na uvedené otázky. Autorem první z nich je bývalý podnikatel, investor a novinář Rainer Zitelmann a jeho odpověď na první otázku zní jednoznačně „ano“. Torben Iversen z Harvardu a David Soskice z London School of Economics zase tvrdí, že odpověď na otázku druhou je jednoznačně negativní.

Zitelmann ve své knize The Power of Capitalism popisuje konkrétní případy, které podle něj jasně ukazují na výhody kapitalismu. Mezi ně patří ekonomický úspěch Číny nebo rozdíly v hospodářském rozvoji Jižní Koreje a západního Německa na straně jedné a Severní Koreje a východního Německa na straně druhé. Ve prospěch kapitalismu pak podle něj hovoří i srovnání Chile a Venezuely.

Wolf tvrdí, že Zitelmann má ve většině svých tvrzení pravdu, někdy ale zachází příliš daleko. Příkladem může být jeho pohled na finanční krizi. Ta podle něj vznikla zejména kvůli vládním zásahům do ekonomiky a špatnou politikou Fedu. Po krizi pak měla nastat vlna bankrotů. Wolf ovšem míní, že takový pohled na příčiny krize je příliš zjednodušený, navrhovaná pokrizová politika by prudce zvedla riziko hospodářské deprese a je podobná té, která vedla ke zvolení Adolfa Hitlera.

Zitelmann vnímá demokracii jako systém, který generuje poptávku po nadměrných vládních výdajích a intervencích. Podle něj je tak demokracie pro kapitalismus hrozbou. Wolf podotýká, že levicově smýšlející lidé zase tvrdí opak. Tedy že kapitalismus zvyšuje nerovnost a ohrožuje demokracii. A Iversen a Soskice se domnívají, že demokracie a tržní ekonomika fungují ve vzájemné symbióze.

Podle těchto ekonomů se trh nemá stavět proti státu, ale musí se vzájemně doplňovat. Dobře fungující stát zajišťuje, aby nebyla narušována konkurence, aby byla populace vzdělaná, aby probíhaly investice do výzkumu, technologického pokroku a infrastruktury. Demokracie je pak stabilní v případě, že dokáže uspokojit potřeby střední třídy.

Iversen a Soskice poukazují mimo jiné na to, že za posledních sto let se do skupiny vyspělých ekonomik podařilo dostat jen malému počtu zemí. Mezi ně patří například Singapur, Jižní Korea, Izrael, Irsko či Hong Kong. Jde o země malé, které se vyznačují dobře fungující vládou a „neobvyklými lidskými zdroji“.

Ekonomové se věnují i otázce populismu. Ten podle nich začne bujet ve chvíli, kdy se významné skupiny lidí začnou domnívat, že zavedený politický systém nereprezentuje jejich zájmy. V moderní znalostní ekonomice přitom dochází k tomu, že bohatství je koncentrováno v rukou lidí s vyšším vzděláním, kteří bydlí většinou ve velkých městech. Stará střední třída se cítí těmito elitami ignorována a obrací se proti nim. Celá věc je ale pro demokracii „problémem, ne hrozbou“.

„Kapitalismus je skutečně nejlepší ekonomický systém. Stejně tak je demokracie nejlepší systém politický. Ve vyspělých zemích spolu fungují dobře už hodně dlouho. Navzájem mírní své slabosti a násobí své silné stránky. Neustále rostoucí ekonomika je ale křehká věc. A ve světě, kde narážíme na omezení daná životním prostředím, možná není ani udržitelná. Demokratický kapitalismus tak nemůžeme pro budoucnost brát jako danou věc,“ uzavírá Wolf.

Zdroj: FT