Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Počátkem roku 1891 započala adaptace místností a okolních prostor v domě čp. 187 v Řeznické ulici (později Švermově), kde byly do té doby umístěny pouze depozitáře muzea. Budovu postavili řeholníci řádu piaristů, kteří do Mostu přišli roku 1768 a od města získali pozemek pro kolej se školou a domácí kaplí. O 15 let později byla kolej přemístěna a v budově byl umístěn vojenský výchovný ústav.
Po roce 1891 docházelo postupně k instalaci sbírek a zařízení muzea. K vlastnímu otevření muzea muselo dojít někdy mezi lety 1891–1893, přesné datum neznáme. V průběhu let se ukazovalo, že prostory jsou nevyhovující. Místnosti byly vlhké a pro rozrůstající se množství exponátů nedostatečné. Muzejní spolek, který městské muzeum vedl, začal uvažovat o stavbě nové budovy.
Roku 1902 byla nová budova plánována v Nádražní ulici, blízko kostela sv. Václava. Jednání probíhala až do roku 1908, ale pak bylo od stavby z neznámých důvodů náhle upuštěno. O dva roky později byl navržen další projekt pro nové muzeum, tentokrát měla budova stát v Jahnově ulici. Návrh počítal s velkým lapidáriem, v němž měly být uloženy předměty ze zrušených hřbitovů a sochy z bývalé renesanční radnice. Tento projekt ale také nebyl realizován.
Během 1. světové války se stav muzea ještě zhoršil, neboť byly získány mnohé přírůstky a navíc muzeum dostalo obrazy z pozůstalosti J. K. Beera, které pro nedostatek místa muselo uskladnit na muzejních chodbách.
Roku 1936 plánoval muzejní spolek zakoupit nějaký dům v Mostě, který by sloužil pro trvalou expozici Beerovy sbírky. Počátkem roku 1938 se však od zakoupení domu ustupuje a prosazuje se postavení zcela nové budovy. Ta měla být trojkřídlá s prostřední zástavbou a měla sloužit pro české i německé sbírky. K výstavbě takové budovy ale rovněž nedošlo. V té době už pod správu městského muzea přešly i sbírky Podkrušnohorského muzea na Komendě.
Na počátku 50. let došlo ke vzniku dvou samostatných institucí vydělením z původního muzea, vzniklo tak Městské muzeum v Mostě a Městský archiv v Mostě. Roku 1964 bylo pod mostecké městské muzeum převedeno i litvínovské muzeum a vzniklo tak Okresní muzeum v Mostě. Sídlem zůstávala stále stará budova bývalého piaristického gymnázia ve Švermově ulici, které se říkalo také „Zámeček“.
Postupující těžba uhlí ale nakonec přinesla nutnost muzeum vystěhovat. Podle vládního usnesení, které nařizovalo náhradní výstavbu za rušené objekty ve starém Mostě, měla být muzeu vystavěna nová budova v novém Mostě. K tomu ovšem nikdy nedošlo.
Od podzimu roku 1977 do jara roku 1978 probíhalo stěhování sbírek Okresního muzea v Mostě ze staré budovy ve Švermově ulici do bloku 59 v novém Mostě. Tyto prostory však byly jen dočasné. Muzeum čekalo stěhování ještě jednou. A opět to nebylo do nových prostor.
Po letech provizoria se muzeum roku 1982 přestěhovalo do bývalé průmyslové školy. Pro tu se totiž vystavěla vhodnější školní budova v Topolové ulici v novém Mostě. Opět tedy nedošlo ke splnění slibu o výstavbě náhradních prostor pro muzeum. V tomto objektu, který během desetiletí prošel rekonstrukcí, najdeme muzejní sbírky a potřebné zázemí dodnes.
Objekt dnešního muzea byl vystavěn mezi lety 1911–1913 jako budova německého chlapeckého reálného gymnázia. Autoři stavby, mostečtí stavitelé Adolf Schwarzer a Reinhard a liberecký architekt Schäler, vnesli do svých projektů prvky doznívající secese. Vyučování zde bylo zahájeno roku 1913, ale hned v době 1. světové války se z budovy stal lazaret. Mezi lety 1918–1938 sloužila budova jako německé státní vyšší reálné gymnázium. V rozmezí let 1919–1927 zde v malém prostoru fungovalo ještě Československé státní reformní reálné gymnasium. Od roku 1938 do konce druhé světové války tu sídlily Oberschule für Jungen a Oberschule für Mädchen. Po skončení druhé světové války se budova stala střední průmyslovou školou strojní.
Škola byla postavena jako účelová čtyřpodlažní stavba. Protilehlá křídla jsou navázána na středovou část, v níž vede rozsáhlé schodiště. Na konci severovýchodního křídla je připojena tělocvična. Střecha je sedlová se strmým úhlem, v ní jsou pravidelně usazeny vikýře s okny. Původně bývala na střeše větrná korouhev v podobě mořské panny, byla však při opravách střechy patrně po roce 1945 odstraněna. Jižní štít středové části ozdoben štukovým reliéfním pásem s figurálními motivy. Hlavní vstup do budovy vede přes předsunuté závětří, které je zakončeno pískovcovým balkonem s ochozem. V rozích jsou umístěny dvě pískovcové plastiky.
Ve vnitřní výzdobě se prvky secese uplatnily velmi silně. Například u vitráží ve spojovacích dveřích, mříží u vstupních dveří a ve výmalbě. Areál je ohraničen ozdobným plotem.
Roku 1991 započala velká rekonstrukce celé budovy, která trvala 5 let. Poté bylo mostecké muzeum opětovně zpřístupněno veřejnosti. Lidé tak mohou navštívit jihozápadní křídlo a středovou část budovy, kde jsou umístěny muzejní expozice a aktuální výstavy. V křídle severovýchodním najdeme pracovní a depozitní část muzea, v níž sídlí odborní pracovníci. Pro velké výstavy slouží i sál vzniklý úpravou původní tělocvičny. Zahradní prostory jsou upravovány a obohaceny o zajímavé prvky přemístěné sem ze zaniklých obcí. V současné době jsou v prostoru bývalé půdy v podkroví stavebně upravovány nové výstavní plochy.
Muzeum v průběhu několika desetiletí nakonec získalo tolik potřebné rozsáhlé prostory a důstojné zázemí pro svou činnost. I když je na budově místy znát, že zde probíhají procesy spojené s pohyby podloží, atmosféra místa pod Hněvínem dýchá historií.
06/2012 zpracovala Mgr. Karolína Tichá, historička - kronikářka města
