Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Nad podobiznou byla do kamene vytesána čtyři k sobě přikloněná písmena F.
Pomník byl odhalen roku 1912 a odstraněn Čechy po německém nátlaku na české obyvatelstvo někdy na konci první republiky (před rokem 1938). Kdo vlastně byl Friedrich Ludwig Jahn? Pojďme se podívat hlouběji do historie.
F. L. Jahn se narodil roku 1778 v Lanzu v Braniborsku v rodině českých exulantů z okolí Hořic. Studoval na gymnáziu v Salzwedlu a později v Berlíně. Po dokončení gymnázia se věnoval studiu teologie v Halle a Greifswaldu, ovšem kvůli neustálým sporům studium opustil a začal studovat německý jazyk. Roku 1805 byl v Gotinkách jmenován docentem a o rok později se zúčastnil bitvy u Jeny. V roce 1809 později přijal místo učitele na gymnáziu v Kolíně a o rok později se stal učitelem v Berlíně. Již v této době se zaměřil na tělesnou výchovu mládeže. Za tímto účelem zřídil v blízkém Hasenhaidu první cvičiště, kde své žáky učil hrám, pochodu a cvičení.
Jeho výchova byla mezi žáky čím dál oblíbenější. Jahn dával do svých cvičení ráz brannosti, neboť to považoval za průpravu k obraně vlasti. Tehdejší Německo nebylo totiž sjednoceným státem a touha po jednotné a svobodné zemi byla v mnohých obyvatelích velmi silná. Jahn začal o tělovýchově také psát a jeho myšlenky přispěly k povznesení německého národního ducha. Postupně však začaly jeho názory vadit zejména německým reakcionářům. Byl vězněn, přesto dál hlásal vlastenecké myšlenky.
Díky jeho úsilí byl zaveden tělocvik do školní výuky, neboť vysvětlil jeho velký význam pro povznesení a vzpruhu síly i ducha mládeže. Vtiskl tak německým cvičencům (turnérům) národní ráz. F. L. Jahn zemřel roku 1852 ve Freiburku nad Unstrutou mimo veřejný život.
O deset let později, 4. září 1862, byl ustanoven Spolek německých turnérů v Mostě. Podnět k založení přišel od teplických a karlovarských turnérů, kteří po oslavách v Teplicích přijeli do Mostu a zde získali první mostecké zájemce o cvičení. Ustavující schůze se zúčastnilo 30 budoucích členů. Roku 1863 měl spolek již 50 členů a ke svému cvičení získal hřiště na louce u řeky Bíliny. O čtyři roky později byl z řad spolku vytvořen první hasičský sbor, jakožto předchůdce spolku dobrovolných hasičů v Mostě.
V roce 1880 čítal spolek něco málo přes 100 členů, ale neshody mezi nimi způsobily roztříštění a vznik dalších spolků turnérů. Na počátku 20. století se u některých turnérských spolků začaly uplatňovat extrémní nacionalistické snahy. Následovaly ostré národnostní boje s přibývajícím českým obyvatelstvem.
Roku 1897 zakoupil První německý turnérský spolek restauraci při Zahražanské cestě u Bíliny, restaurace byla zbourána a na jejím místě vyrostla roku 1895 první tělocvična včetně restauračního zařízení. Před 1. světovou válkou dosáhl spolek počtu 600 členů, během války většina z nich narukovala, po válce byla činnost spolku obnovena. Ve 30. letech se počet zvýšil až na 1500 členů. Turnérský spolek měl v Mostě oddíly pro různé druhy sportu – plavání, šerm, zimní sporty – avšak pěstovalo se také divadlo a zpěv. Roku 1938 byl spolek komisařem pro zastavení spolkové činnosti zrušen.
Organizačně i z hlediska prosazování národních myšlenek, ovšem bez rasistických podtextů, je spolek turnérů v českém prostředí obdobou sokola. Vlivem nacionalistických snah turnérů, jejich nadřazenosti, šíření germánského kultu apod. se však dají spolky turnérů označit za východisko nacismu.
Vraťme se tedy k úvodu. Odhlédneme-li od politických kontextů, přejmenováním ulice Jahnovy na Tyršovu zůstala zachována propagace tělovýchovy a zdravého ducha všeho lidu.
zpracovala: Mgr. Karolína Tichá, historička, kronikářka města
foto: Oblastní muzeum Most
