RECENZE: Nastavovat a dojímat. Komiks Shazam! cílí především na děti

Hrdinovi příběhu z dílny DC Comics je čtrnáct let, ale nejen jeho distribuční nasazení bez omezení věku dává najevo, že film počítá s mladšími diváky. Výchovnou strunu totiž napíná až k prasknutí, ať jde o rodinnou soudržnost, nebo o poučku, jak dar nadpřirozených schopností správně využít.

9 fotografií

Přitom jedinou opravdu zábavnou položku představuje naopak střední část vyprávění, v níž se chlapec nadšený svým vnějším přerodem ve svalnatce metajícího blesky chová v souladu se svým věkem, tedy vyhřívá se na výsluní slávy, kterou dovede i šikovně zpeněžit.

Pokud jde o zápletku, v podstatě se do vzájemné války s obvyklým laserovým přetlačováním pustí zase jeden vyvolený čarodějův učeň, který bolestně řeší tajemství svého původu, a zase jeden zlosyn, jehož nenávist vyvěrá rovněž z křivdy v dětství. Tváří v tvář se však v rozporu s pravidly dramatu potkají až po hodině, takže vzniká trocha zmatku, než se různí lidé v různých časových rovinách propojí. Nejprve se totiž podrobně probírá pohnutá minulost obou, což potvrzuje jiné pravidlo žánru: čím jsou komiksy svým diváckým zaměřením mladší, tím jsou nastavovanější.

A bohužel i srdceryvnější. V případě školáka, kterého „v civilu“ hraje uměřený Asher Angel a v dospělé supermanské podobě klaunsky přemrštěný Zachary Levi, se film mocně dojímá jeho osudem sirotka, konečně ukotveného v příkladně láskyplné pěstounské péči včetně hejna „sourozenců“. Právě a pouze pestrá dětská galerka dokáže akční šablonu posunout do příjemné komediální nadsázky, která by si rozhodně zasloužila více prostoru.

Co se strašení týče, režisér David F. Sandberg, švédský rodák se specializací na horory, se nijak osobitě nepředvedl, padouchova armáda tuctových příšerek ukusuje lidské hlavy jako v každé druhé béčkové fantasy, třebaže mají symbolizovat jednotlivé hříchy. Alespoň že si troufl na pár situačních žertů v čele se záchranářskou matrací.

Ovšem pořád je jich málo proti slzavé přesile sentimentálních kázání, jak se pozná skutečná rodina, za kterou se sluší bojovat. A kameraman Maxime Alexandre dostal zřejmě jediný úkol: aby pokud možno do každého záběru propašoval vánoční stromeček v pozadí.

Prostě veskrze průměrný komiks pro děti, nicméně hollywoodské předpovědi jej už před premiérou zařadily do očekávané dvacítky nejvýnosnějších filmů roku.