Budovu obchodní akademie před téměř sto lety navrhl pražský architekt Jaroslav Rössler, projektant několika významných budov, například Dělnické úrazové pojišťovny v Praze a Pražské burzy pro zboží a cenné papíry, která byla později zakomponována do budovy Federálního shromáždění.
Stavělo se na místě, kterým dříve protékala řeka Dyje, a základy tak dělníci položili na dno bývalého řečiště. Když byla v roce 1926 budova ve stylu tehdejší moderny hotová, patřila k nejkrásnějším veřejným stavbám v Břeclavi.
To, co se nyní s budovou děje, nazývají místní architekti „barbarskou devastací“. Při zateplování budovy v rámci energetických úspor podle nich začaly z fasády mizet zdobné architektonické prvky.
Budovu pomalu obepíná minerální vlna. „Postupuje se přitom tím způsobem, že všechny architektonické fasádní prvky, jako jsou kordonové římsy, římsy sdružených oken nebo ostění, jsou osekány a tím bude stavba nenávratně poškozena. Je stále zřejmější, že dochází k nevratné architektonické devastaci jedné z nejhodnotnějších budov v Břeclavi,“ napsali rozzlobení břeclavští architekti Pavel Přikryl, Zdeněk Miklín, Petr Krejčí a Milan Blažek hejtmanovi kraje Bohumilu Šimkovi (ANO).
„Chápeme záměr zateplování budov pro úsporu energií i snahu využít možnosti dotací. V tomto případě však vyléváme vaničku i s dítětem. Pro částečné ušetření energií ztrácíme mnohem více na kulturních hodnotách, jichž je v Břeclavi bez toho celkem poskrovnu,“ vzkázali dále odborníci.
Chtějí, aby se kraj do prací vložil a omezil je tak, aby zůstaly zachovány alespoň obě uliční fasády budovy a tím byl uchráněn původní architektonický výraz stavby.
Kraj se o práce na budově školy skutečně zajímá. „Tuto záležitost teprve řešíme, zatím nemám vyjádření příslušných odborů,“ uvedla zatím mluvčí hejtmanství Monika Brindzáková.
O významnosti historické budovy Obchodní akademie v Břeclavi píše ve svých Šumných městech známý architekt David Vávra. A jak si všimli pozorní Břeclavané, i ve stejnojmenném televizním pořadu je vlastně jedinou břeclavskou budovou, kterou pochválil.
Kdo se podívá, neuvidí rozdíl, tvrdí ředitel školy
Problémem však je, že budova není na seznamu památek. Na rozdíl třeba od podobné obchodní akademie v Kotlářské ulici v Brně, kterou architekt Rössler postavil o pět let dříve.
Zdejší úřad tak nemá možnost zasáhnout. Podle ředitele školy Jaroslava Gliera byla budova ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Když se škola sloučila s břeclavskou průmyslovkou a učilištěm, začaly se nedostatky urychleně řešit.
„Nezbylo nic jiného, než začít připravovat projekt, který zajistí, aby měla budova nějakou úroveň a splňovala předepsané požadavky. To vše projektant řešil se zadáním, aby architektonické prvky zůstaly zachovány,“ poznamenal Glier.
„Ze strany od řeky Dyje a hlavního vchodu jsme nechali budovu naskenovat, aby jednotlivé prvky byly co nejvěrohodnější. Kdokoliv se na stavbu poté podívá, myslím, že neshledá významného rozdílu,“ uvedl ředitel školy.
Podle kritiků projektu je však velký rozdíl mezi původními prvky a tím, že budou následně vymodelovány do polystyrénu nebo obdobného materiálu.
Práce za více než 36 milionů korun se týkají jak hlavní budovy, tak tělocvičny. O tom, že se budova bude zateplovat, se uvažovalo léta. Už někdy kolem roku 2005 padla první zmínka o možnosti získat dotace.
„Nechal jsem udělat posudek a ten nám doporučil zateplit tělocvičnu, přistavěnou v rámci akcí Z někdy v 70. letech. Na historickou budovu ale doporučil nesahat,“ poznamenal bývalý ředitel školy Leo Čuda na Facebooku.
Na hodnotu stavby se přitom podle něj vždy hledělo. Už při předchozích úpravách se muselo postupovat tak, aby fasáda neztratila na kráse. Projekt je nyní v polovině. Zateplení už má za sebou dvorní trakt. Teď mají začít práce na fasádě viditelné z ulice.
Akce je podle kritiků výrazně ekonomicky nerentabilní a energetické „úspory“ jsou draze přeplaceny. „Podle Energetického auditu je doba návratnosti přes 48 let. To je víc než reálná životnost nové fasády i vzduchotechniky, navíc jsou skutečné náklady víc než dvojnásobné proti kalkulovaným předpokladům auditora, takže návratnost investovaných peněz je teoreticky zhruba sto let,“ říká Zdeněk Miklín.
Podobný případ vzbudil velký rozruch předloni, když se objevily snímky nově zateplené sto let staré školy v Kamenných Žehrovicích u Kladna. Dělníci tam vůbec nezachovali původní podobu, oblouková okna v průčelí a niky se sochami tak definitivně zmizely pod polystyrenem a výrazně barevnou fasádou. V Břeclavi by aspoň podle ředitele školy měl být výsledek citlivější.
Výsledek zateplení školy v Kamenných Žehrovicích u Kladna
