Hlavní obsah

Kumžákova Svatá Anežka v premiéře zaujala

Právo, Vladimír Říha

Málokdy se stane, aby se premiéra díla o historické osobnosti konala na místě, kde ona sama působila. Při čtvrtečním uvedení moderní kantáty Martina Kumžáka Svatá Anežka to tak ale bylo. Konala se v Anežském klášteře v Praze, který Anežka Přemyslovna založila a působila v něm do smrti.

Foto: Petr Dyrc

Martin Kumžák (zády k objektivu) diriguje soubor během čtvrteční premiéry.

Článek

Její kanonizování je spjato s událostmi roku 1989 a je překvapující, že hudební obraz Anežčina života formou oratoria či kantáty vznikl až nyní. Navíc má jeho autor Martin Kumžák sice za sebou jedno velké oratorium Svatý Václav, jinak se ale věnuje jiným žánrům a je známý spíše jako skladatel a aranžér jazzového a muzikálového zaměření.

Své nové dílo napsal pro sedmičlenný soubor dobových nástrojů Capella da Camera Praga vedený Lukášem Vernerem a pěvecké sólisty Romana Janála (baryton) a Michaelu Šrůmovou (soprán). Sám Kumžák jako zkušený dirigent vše řídil.

Canticum St. Agnes (jak zní latinský název) vychází z dobových textů včetně dopisů italské Kláry Anežce a je rozděleno do devíti částí zobrazujících život Anežky od vstupu do kláštera až po smrt krále Přemysla Otakara a její vlastní. Hudebně mísí starší prvky s moderními a v interpretaci užívá autor sólově hlavně hoboj a chalumeau, předchůdce klarinetu.

Hudba má charakter slavnostnější i duchovnější, ale nechybí v ní ani uvolněnější části tanečního rázu. Oba pěvci si s latinou i umbrijštinou v textech věděli rady a spolu s hudebníky se postarali o výborné vyznění světové premiéry díla. Přijetí publikem bylo vstřícné a bylo důkazem toho, že i ve 21. století mohou mít kantáta a oratorium různé podoby a že Kumžákův „kombinující“ způsob historického i současného stylu je zcela přijatelný.

Reklama

Výběr článků

Načítám