Umožňují lidem, kteří se nemohou hýbat, pracovat, těm, kdo mají smyslové postižení, usnadňují cestování, nebo pacientům po závažné nemoci dovolují navracet se do běžného života. Technologické inovace pro osoby se zdravotním omezením představil minulou sobotu 19. ročník konference INSPO, který se letos zaměřil na téma umělé inteligence. Příkladem za všechny budiž přelomová aplikace Seeing AI, která nevidomým dokáže popisovat věci okolo nich a naučí se i rozpoznávat tváře, s nimiž se daný člověk setkává.
„Nové technologie se často objevují nejprve ve formě asistivních technologií, které pomáhají těm, kdo je potřebují. Proto dnes, když počítač umějí mluvit, slyšet i přemýšlet, právě ony velmi pomáhají lidem s postižením i jejich rodinám. Tím také mění svět,“ říká Hector Minto ze společnosti Microsoft, který na konferenci přijel představit technologii Seeing AI.
Jako příklad uvádí možnost označit na webové stránce libovolný text a klikem levého tlačítka si ho nechat přečíst. Tato funkce přitom původně vznikla jako pomoc pro nevidomé a lidi s dyslexií. Dostupná je ale také funkce, která text zvětší a rozdělí na slabiky tak, aby byl dostupný i těm, kdo mají problémy se čtením. Funguje přitom právě díky umělé inteligenci.
„Představme si osoby s mentálním postižením nebo lidi, kteří jsou analfabeti. Například v našich věznicích je polovina lidí, kteří mají určitý stupeň analfabetizmu. A jsou tu také děti ve školách, které se teprve číst učí. Těm všem můžeme pomoci. Lidé jsou v důsledku toho, že nedokážou číst, vyloučeni ze společnosti, nemají šanci na slušné zaměstnání a pak se zvyšuje kriminalita – to spojení je jasné,“ konstatuje Minto.
Nyní je ovšem snaha posunout možnost ještě mnohem dál. Microsoft proto vyhlásil velký grantový program v celkové hodnotě 25 milionů dolarů, který má podpořit projekty s umělou inteligencí. Zaměřuje se přitom na tři hlavní oblasti: zaměstnávání, každodenní lidský život včetně zábavy a mezilidskou komunikaci.
Program Seeing AI přitom v Londýně vyvinul nevidomý programátor Saqib Shaikh, který tak dal vzniknout volně dostupné aplikaci převádějící vizuální svět na akustický (zatím je ovšem k dispozici jen v angličtině, měla by se ale dále rozšiřovat). Stačí tak namířit telefon na psaný text, vyfotit a on ho přečte – a to včetně rukopisu (dokonce offline). Naskenováním čárových kódů také umí určit zboží, rozpozná bankovky nebo umí popsat okolní scénu včetně světla, barev a lidí. Když například Hector Minto zamířil chytrý telefon na organizátora konference Jaroslava Wintera ze sdružení BMI, dozvěděl se, že je před ním „65letý muž s brýlemi, který se tváří spokojeně“.
Funkcí, která může změnit sociální život nevidomého, pak je rozpoznávání známých obličejů. „Systém můžete naučit poznávat své kolegy, členy rodiny a podobně, takže jakmile do místnosti vstoupí nevidomý člověk, celá dynamika se změní – telefon mu okamžitě nahlásí, kdo tam s ním je, takže si může potřást rukou. Bez umělé inteligence tohle nebylo možné, nevidomý musel čekat, až k němu někdo přijde a sám ho osloví,“ přibližuje Hector Minto.
Návody netřeba, instrukce stačí vyfotit
Konference pochopitelně nepředstavila jen novinky pro nevidomé. Například česká společnost Benetronic se zaměřuje na pomoc těm, kdo se nemohou hýbat. Vyvíjí tak pro ně pomůcky, které je možné ovládat jazykem, rty, dechem či ústy.
„Snažíme se o to, aby se pomůcky dokázaly přizpůsobit požadavkům vycházejícím ze zdravotního stavu člověka a také sociálnímu prostředí,“ poukazuje Petr Uličný z Benetronicu. Ten na konferenci představil chytrou asistenci, která reaguje na požadavek rodin i pečujících pracovníků v různých zařízeních s tím, že nemají čas zabývat se technikou a čtením návodů. Stačí proto chytrým telefonem vyfotit ústa a například televizi, počítač, topení, dveře či zvonek, čímž je inteligentní kompenzační pomůcce řečeno, jakým způsobem a co má ovládat.
Vedle toho firma vyvinula asistenčního robota Eiffel, který má usnadnit zaměstnávání lidí s handicapem. „Člověk musí být pružný v telefonování a emailové komunikaci. Někde je ale třeba mít k tomu i pružnou pomůcku,“ popisuje Uličný s tím, že prostřednictvím robota může člověk s pohybovým omezením například prezentovat společnost v obchodním domě nebo být v kontaktu s kolegy na pracovišti na druhé straně republiky. Řídit je ho možné nejen klávesnicí či joystickem, ale i ústy, jazykem, dechem či hlasem. Robot také může posloužit jako prostředník pro komunikaci třeba ve zdravotnických zařízeních.
Podpora zaměstnávání lidí s pohybovým postižením nezůstává u ostravské společnosti Benetronic jen v teoretické rovině. Vzdálenou technickou podporu pro ni zajišťuje Jiří Jambor, který trpí spinální svalovou atrofií a za pomoci inteligentních kompenzačních pomůcek ovládaných hlasem, ústy, dechem či jazykem pracuje z domova. Dálkově tak například přenastavuje citlivost pomůcek nebo zajišťuje nastavení chytrých telefonů a počítačů.
Rehabilitace v teple domova
Nové technologie ovšem mohou také pomoci v navracení nemocných do běžného života, což je v době nedostatku zdravotníků obzvláště důležité. Na oblast distanční terapie a telerehabilitace se proto zaměřuje i Rehabilitační ústav Kladruby. „Pokud máte závažný úraz nebo se diagnostikuje nějaké onemocnění, bývá pacient po dobré akutní péči propuštěn do domácího prostředí. Tam se ale může ocitnout v terapeutickém vakuu, protože specializovaná péče je dostupná v centrech s daným počtem lůžek, není pak už ale dostupná v místě bydliště pacienta. To je ještě mnohem závažnější, pokud je pacient odkázán na pomoc druhé osoby nebo má sníženou mobilitu,“ vysvětluje Jakub Pětioký z kladrubského ústavu.
Díky miniaturizaci senzorů a dostupnosti signálu je ale nyní možné zajistit rehabilitaci doma. Kladruby si to vyzkoušely v rámci dvouletého projektu, při kterém navrhly model péče usilující o zachování kontinuity i po propuštění do domácího prostředí (byť pochopitelně přístup není zdaleka vhodný pro všechny pacienty).
„Ve virtuální ambulanci pro distanční terapii máme tři segmenty: monitoring pohybové aktivity, kognitivní terapii a nositelné technologie. Pokud jsme schopni klienta v domácím prostředí monitorovat, jsme schopni působit preventivně. Dále děláme terapeutické webináře, kde se snažíme klienty v domácím prostředí sdružovat a rozdělit do zhruba deseti skupin, kde je můžeme vzdáleně léčit. Třetí oblastí je monitoring vitálních funkcí, kam spadá monitoring hladiny cukru, krevního tlaku a aktivit všedního dne,“ shrnuje Pětioký s tím, že ústav co do technologií sáhl po českém řešení přizpůsobeném českým potřebám. U zapojených pacientů se přitom skutečně podařilo dosáhnout významného statistického zlepšení rychlosti reakce i stability.
Deaf Travel pomáhá hluchým překonávat jazykové bariéry v cizině
INSPO ovšem nepředstavilo jen pomůcky umožňující zaměstnávání a usnadňující každodenní život, ale nezapomnělo ani na volný čas a vzdělávání. Příkladem budiž interaktivní platforma Deaf Travel přibližující neslyšícím památky a další turistická místa prostřednictvím videí se znakujícími průvodci.
„Nejedná se o cestovní kancelář pro neslyšící, jde o formu zpřístupnění památek pro neslyšící cestovatele. Neslyšící tím, že mají jiný mateřský jazyk – znakový jazyk, bojují s texty s mluveném jazyce. Mnohdy je pro ně text v daném mluveném jazyce nepřístupný. Aplikací jim proto chceme pomoci a vytvořit bezbariérové prostředí pro neslyšící,“ uvádí Jan Wirth z Deaf Travel.
Projekt odstartoval loni a v tuto chvíli zahrnuje stovku videí převážně v českém znakovém jazyce. Ambicí však do budoucna je zaměřit se i na neslyšící z jiných zemí a zajistit tak videa i v jejich znakových jazycích. Platformu přitom nemusí využívat jen neslyšící, ale například i cestovatelé ovládající znakový jazyk, z nichž se mohou stát reportéři. Klipy by přitom neměly být delší než dvě minuty.
Na konferenci byl k vidění také třeba nejmenší mobil na světě, aplikace zaměřená na čtení bankovek po celém světě (nevidomým spočítá peníze v různých měnách, a to i offline a v tichém režimu, kdy dá hodnotu vědět počtem vibrací), navigace pro pěší nevidomé či ovládání počítače očima.
V uplynulých ročnících se konference věnovala internetu věcí, nanotechnologiím, 3D tisku nebo nejnovějším poznatkům z neurověd. Pro účastníky zajišťuje tlumočení do českého znakového jazyka, písemný přepis do češtiny i český překlad prezentací anglicky hovořících mluvčích do sluchátek.
Michaela Koubová
