Nedávno vyšla studie, která mapuje, jak je na tom hmyz ve světě. A výsledek je alarmující: z krajiny zmizelo za posledních pár desetiletí na 80 procent hmyzích jedinců. Nejhůř jsou na tom právě motýli a pak také čmeláci, vosy, včely či noční můry.
V Česku je přitom podle odborníků situace zřejmě ještě horší. „Naše krajina je velmi využívaná a zemědělství a lesnictví jsou intenzivní, hmyz tak nemá příliš mnoho prostoru k životu,“ vysvětluje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.
Studie, která by se zabývala stavem hmyzu v Česku, sice neexistuje, o mnohém ale vypovídá takzvaný červený seznam, tedy soupis ohrožených druhů. Obsahuje zhruba čtvrtinu všech druhů našeho hmyzu. „Ubývá jak na druhové úrovni, tak i co do počtu jedinců. Mizejí i běžné druhy,“ líčí Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Stejně jako ve světě i u nás patří mezi nejohroženější skupiny motýli nebo čmeláci. Hmyz přitom představuje důležitou součást potravního řetězce mnoha zvířat, například ptáků.
V Česku podle Šípka vymřela za posledních sto let třetina motýlů, u čmeláků zmizela polovina a z těch, co ještě zbyli, je až polovina ohrožená. Ještě hůř jsou na tom listorozí brouci, mezi něž patří roháči nebo zlatohlávci.
Celkově v tuzemsku žije přes 30 tisíc druhů hmyzu, a tím pádem je ho podle Čížka tolik, že se nedá pořádně spočítat.
„To znamená, že nemáme ani představu, co se s většinou druhů děje. Máme ji u atraktivních skupin, o něž se zajímají sběratelé nebo veřejnost. Jde o motýly a některé skupiny brouků, kde jsme přišli o pět až 15 procent druhového bohatství za posledních sto až 150 let,“ říká Čížek. Pokud by se to převedlo i na ostatní skupiny hmyzu, pak vychází, že Česko muselo za poslední století oželet patnáct set až tři tisíce druhů hmyzu.
Chemie i technika
Prvním důvodem, proč šestinozí tvorové mizí, a to nejen u nás, ale všude ve světě, je intenzivní zemědělství. Projevuje se na stavu hmyzu i větších živočichů.
„Ty větší likviduje technika – rychlé pojezdy traktorů při sklizních, menší živočichy pak chemie a zároveň to, že na polích kromě pěstovaných plodin neroste nic dalšího. Velmi ohroženou skupinou rostlin jsou mnohé plevele. Pokud hmyz v poli zrovna nežere pšenici nebo kukuřici, nemá, jak by tam přežil,“ vysvětluje Čížek.
Svou roli hraje i české specifikum – největší rozloha pozemkových bloků v Evropě. Podobný problém mají také v Německu, ale zdaleka ne všude, a to proto, že tam nebyla přetržená kontinuita v držení půdy jako u nás.
„Když se podíváte z letadla, poznáte, kde je hranice mezi Českem a Rakouskem podle toho, jak jsou velká pole. Přesto, že se na obou stranách hranice pěstují stejné plodiny, stříkají tam stejnou chemii a jezdí tam stejné stroje, v Polsku nebo Rakousku je víc zajíců, koroptví, ale i motýlů, pavouků a brouků,“ dodává Čížek.
Struktura krajiny je pro hmyz zásadní problém, potřebuje totiž jemnou mozaiku různých podob vegetace. Dříve byla taková krajina běžná, ta dnešní ji ale nenabízí a hmyz se nemá kam schovat.
Hýčkejte hmyz a vysaďte ovocný strom. Desatero pro letošní zahradu |
Když proto entomologové dělali srovnání počtu motýlů, pavouků, střevlíkovitých brouků a menší zvěři s okolními státy, ukázalo se, že Rakousko je na tom mnohem lépe nejen co do rozmanitosti, ale i co do počtu jedinců.
Podle Šípka skrývá výraz intenzivní zemědělství mnohem víc věcí, než by se mohlo zdát, a funguje spíš jako zkratka.
„Důvodem úbytku hmyzu je konverze krajiny na zemědělskou půdu a zintenzivnění zemědělského využívání krajiny. Nejde přitom jen o zemědělce a rostlinnou produkci, je tím myšleno třeba i rybníkářství a chov ryb nebo lesnictví, které je u nás čistě hospodářsky zaměřené,“ vysvětluje entomolog z Univerzity Karlovy.
Nejupravenější řeky na světě
Co se lesnictví týče, jeho kolega z Akademie věd dodává, že ještě v polovině 19. století u nás byly téměř všechny lesy světlé a kromě toho, že v nich rostly stromy, měly i spoustu prostoru pro další rostliny a živočichy. Stejně jako bezlesých ploch a luk ubývá i hmyzu, který na nich žil. Podobně proto mizejí i ty druhy, které mají co do činění s vodou.
Hmyzí hotely na vzestupu. Jak umělé útočiště pro hmyz postavit? A je to vůbec potřeba? |
„Naše řeky jsou asi nejupravenější na světě. Téměř všechny jsou narovnané a jsou to spíš kanály. To postihlo vodní hmyz více než znečištění. Zmizely štěrkové nebo pískové náplavy, svažité, prudké břehy. Tohle už u nás řeky nevytváří. A tak velké skupiny organismů, které je mají rády, zmizely nebo dožívají v pískovnách a na odkalištích,“ říká Čížek.
Z některých oblastí, a to především těch úrodnějších, prakticky zmizely i louky a pastviny, drasticky klesly stavy koní a krav. Na to doplácí koprofilní brouci – za vědeckým výrazem se schovávají hovniválové. Kromě toho, že nemají dost trusu, potýkají se ještě s jedním problémem. „Zvířata se začala odčervovat a bobek od odčerveného zvířete je třeba pro chrobáky jedovatý. Není divu, že hodně druhů těchto brouků vymřelo, zbývající na tom často také nejsou dobře,“ uvádí Čížek.
Mizející druhy hmyzu.
Přitom chrobáci jsou pro zdravou pastvinu nezbytní – urychlují rozpad trusu a provzdušňují půdu.
Dalším důvodem úbytku hmyzu je znečištění, a to jak v podobě zemědělské chemie, tak znečištění životního prostředí.
Třetím důvodem jsou pak biologické změny. „Jsou tím míněny změny v krajině na základě biologických invazí – přesun druhů z místa na místo, z kontinentu na kontinent. Druh se pak vymkne přirozené kontrole,“ vysvětluje Šípek.
Posledním důvodem mizení hmyzu je globální změna klimatu. Podle Šípka je však diskutabilní, zda právě ta má vliv i na úbytek šestinohých ve střední Evropě.
„V našich podmínkách naopak vede k tomu, že diverzita přibývá, protože se k nám vracejí druhy, které zmizely. Tlačí se sem například spousta druhů z jihu, které už u nás dřív byly,“ líčí entomolog. Jsou to podle něj například zlatohlávkové nebo kudlanka nábožná, která dřív žila jen na jižní Moravě a teď se přesouvá i na sever. Problém ale mohou mít i horské druhy hmyzu.
Zbydou ti, které nemáme rádi
Mizení hmyzu je důležitá zpráva i proto, že se kvůli němu v přírodě nedaří ani dalším živočichům. Dopad to má například na ptáky, kteří se hmyzem živí. A úbytek opylovačů postihuje rostliny.
Podle odborníků to však neznamená, že by postupně zmizel hmyz z krajiny úplně. I její dnešní podoba některým druhům přijde vhod.
„Krajina bude vždy něčemu vyhovovat, ale zůstanou tady velmi přizpůsobiví živočichové. A většinou takoví, ze kterých nebudeme mít radost. Motýl se nám buď líbí, nebo je nám jedno. Když to přeženu, tak zůstanou druhy, které žerou pšenici, kukuřici nebo řepku, a k tomu ještě kůrovec,“ říká Čížek.
K tomu, aby se v Česku hmyzu lépe žilo, by bylo ideální, aby zemědělství ubralo na intenzitě. A zmenšila se ohromná pole. Například Německo už nyní chystá zákon na ochranu hmyzu – jednak by se mělo snížit používání a výroba pesticidů, chce ale omezit i zastavování půdy a světelné emise, které v noci hmyz matou.
Návrh předložilo ministerstvo životního prostředí, mimo jiné proto, že v Bavorsku letos podepsal petici za záchranu včel a organičtější zemědělství, více zelených ploch a méně chemikálií až milion a čtvrt lidí.
