Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V uniformě anglického námořního důstojníka z poloviny 18. století, a s šavlí místo ukazovátka, absolvoval svoji jihlavskou přednášku o historii navigace astrofyzik a mořeplavec Petr Scheirich. 

V Malovaném sále Muzea Vysočiny bylo 14. března na téma Historie navigace plno. Šlo o další ze série popularizačních přednášek pořádaných Jihlavskou astronomickou společností. Ty si nacházejí stále větší oblibu. „Už se sem skoro nevejdeme,“ konstatoval tentokrát organizátor, astronom Miloš Podařil.

Tentokrát se přednáška přece jen vymykala, astronomie se dotkla jen částečně při popisu některých navigačních metod. Scheirich se jako astronom zabývá především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy, pracuje v oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Do Jihlavy ale přijel v tomto případě zejména coby mořeplavec a navigátor, který se mimo jiné plavil na české replice slavné plachetnice La Grace.

Hned na úvod přednášky Scheirich vyvrátil dva nejčastější mýty, které panují ohledně lodní navigace: „První je ten, že staří mořeplavci určovali polohu lodi podle hvězd. A co dělali, když bylo zataženo...?“  položil přednášející řečnickou otázku.

Druhý mýtus podle něho často opakují ti, kteří už o historii navigace něco vědí, ale nevědí dost. Mýtus říká, že před vynálezem chronometru, tedy velice přesných hodin, neměli mořeplavci ponětí o zeměpisné délce.

Přednášející vysvětlil, jak se mohli Féničané, Arabové či Vikingové plavit bez kompasu, nebo jak se Kryštof Kolumbus orientoval bez využití navigace podle hvězd. Popsal vznik a užívání pojmů zeměpisná délka a šířka, anebo námořních map.

Nastínil též vývoj chronometru pro měření času na lodi, kde klasické kyvadlové hodiny nebylo možné použít pro síly, které na ně při plavbě působily.

„Chronometr stál několik set liber, přitom celá loď stála třeba tisíc liber,“ konstatoval Scheirich. Co nejpřesnější čas se přitom průměroval z několika chronometrů. Na lodi, na níž se plavil za svými Charles Darwin, jich prý měli dvaadvacet. „Umíte si asi představit, že to vypadalo jako v hodinářství,“ popisoval přednášející. 

Vysvětlil též nejstarší metody určování polohy lodi, jako je nautické spočtení za pomoci odhadu rychlosti plavby. Popsal i vznik pojmu „námořní uzel“ (rychlost se určovala za pomoci prkénka na šňůře s uzlíky, vhozené do vody).

Přes oktanty, sextanty a další přístroje se Scheirich dostal až k využití telegrafu (podmořský kabel byl položen v roce 1866), bezdrátového telegrafu (1905), všesměrových radiomajáků (1930 – 1970), hyperbolických systémů a různých forem satelitní navigace GPS. 

Astronomické tábory

V závěru astrofyzik – mořeplavec pozval všechny zájemce na Letní astronomickou školu Expedice Úpice, v jejímž organizování se angažuje na podkrkonošské hvězdárně v Úpici.

Netradiční stanový tábor o astronomii, hvězdách a vesmíru je určen pro každého ve věku 15 – 25 let, kdo má zájem o astronomii, a to bez ohledu na stupeň zkušeností. Orientaci na obloze a základy pozorování se tu mohou učit i úplní začátečníci.

Na táboře přednášejí odborníci, k účastníkům je tu k dispozici přes padesát přístrojů, včetně velkých 40 cm dalekohledů. Pro nejzkušenější je tu i opravdové pozorování v rádiovém oboru nebo práce s CCD kamerami. Mnohé vybavení si táborníci i sami vyrábějí.

Dětský Astronomický tábor pořádá také Jihlavská astronomická společnost.  Letos se koná na téma Zkáza světů od 19. července do  1. srpna na tábornické základně Hájenka Černé lesy u Brtnice.

„Tábora se mohou účastnit všichni, kteří se chtějí nejen pobavit, ale také se něco dozvědět,“ avizují jihlavští astronomové.  Součástí programu bývá i návštěva hvězdárny, pozorování noční oblohy pomocí velkých astronomických dalekohledů a netradiční seznámení s astronomií, fyzikou a ostatními přírodními vědami.

Přijede Jiří Grygar

Pro další popularizační přednášku v Jihlavě očekávají astronomové enormní zájem veřejnosti, a tak ji přesunuli do posluchárny P3 Vysoké školy polytechnické Jihlava. Tady bude 12. dubna od 17 hodin aktérem astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Přednáška ponese téma Záludné výběrové efekty v historii astronomie, konat se bude v rámci cyklu Muzea Vysočiny Jihlava Science Café.

Grygar připomene, že historie rozvoje astronomie je od starověku silně ovlivňována záludnými výběrovými efekty, které často preferují nevýznamné jevy před těmi významnějšími. „Hlavním problémem je obtížné určování vzdáleností jevů od nás, což vedlo, a patrně stále vede, k různým chybným závěrům,“ vysvětlují k tématu organizátoři.

Následující přednášky v muzejním sále budou mít téma Kosmické počasí - Jak ovlivňuje život na Zemi (10. 5. Lenka Zychová z Royal Belgian Institute for Space Aeronomy) a Příběh lunárního modulu (13. 6., publicista Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně).

Diskuze k článku