Magnesia Litera: Knihou roku je román Radky Denemarkové Hodiny z olova

Cenu Magnesia Litera získala Denemarková. Demokracii jsme redukovali na byznys, řekla
Tradičně na Nové scéně Národního divadla byly v neděli předány nejznámější české knižní ceny Magnesia Litera. Ceremoniál již poněkolikáté moderovali Daniela Písařovicová s Jiřím Havelkou.
Úvodem připomněli, že jiná knižní ocenění měla vloni potíže. Nobelova cena za literaturu nebyla udělena vůbec, českou Státní cenu za literaturu její laureát Jiří Hájíček odmítl. "Magnesia Litera naštěstí není závislá na politické podpoře," zdůraznili moderátoři ceny, kterou od roku 2002 uděluje Sdružení Litera.
A hned začalo udílení. Literu za nakladatelský čin přišla předat náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.
Uspělo nakladatelství Mladá fronta se Spisy Bohumila Hrabala 1-7. Cenu přebrali Tomáš Dimter (vpravo) a Jiří Pelán. "Bylo to několik let, Hrabala jsem si přečetl opakovaně," vzpomínal Pelán, podle nějž Hrabal jako autor zraje.
Foto: Zbyněk Pecák
ČTK ČTK
7. 4. 2019 21:55
Knihou roku 2019 se stal román Radky Denemarkové Hodiny z olova, vydaný brněnským nakladatelstvím Host. Zvítězil na výročních knižních cenách Magnesia Litera, porotci jej vybrali jako nejlepší napříč kategoriemi. Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně vypráví o krizi evropské společnosti i rodiny, hledání nového smyslu života, pevného bodu v něm, ale také o Číně jako totalitní zemi.

Pořadatelé na Nové scéně Národního divadla vyhlásili také vítěze osmi dalších kategorií soutěže, jež chce propagovat kvalitní četbu.

V té druhé nejsledovanější, tedy kategorii prózy, zvítězila Pavla Horáková s románem Teorie podivnosti. Vypráví ho vědecká pracovnice s pronikavým postřehem a ironicky kritickým vztahem k světu. Vyprávění vedené deníkovou formou mísí hovorovou češtinu a vytříbený, kultivovaný jazyk. Záznamy oscilují mezi podrobně zachycenou všedností, satirickými či groteskními obrazy české vědecké scény a esejemi o skrytých a tušených souvislostech univerza.

Hlavní vítězka večera, jednapadesátiletá spisovatelka, literární historička a překladatelka Radka Denemarková, má už tři ocenění v soutěži Magnesia Litera. Obdržela je ve třech kategoriích - za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), publicistiku (monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008) a za překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010).

Její nejnovější kniha Hodiny z olova představuje osudy několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev, kteří se svými rodinnými traumaty, krizemi středního věku, vyhořením nebo pubertou odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě. Jejich svět se však dál rozpadá.

Podle poroty román tematizuje soudobou podobu čínské společnosti jako totalitní režimu. Autorka na knize pracovala pět let.

Jádrem jejího pohledu není způsob fungování společnosti jako spíš osud těch, kdo se ocitnou v pozici oběti. Postavy románu nejsou jedinečné bytosti, představují symbolické typy, podobně jako v antickém mýtu. Privátní osudy jsou v osidlech společenských mechanismů: mocenský vzestup Číny je zároveň protipólem bortících se hodnot evropské civilizace, která je v krizi, z níž se nerýsuje žádné východisko.

Při přebírání ceny autorka uvedla, že do Číny nyní jet nemůže. "Zakazuje mi to nejen čínská strana, ale myslím, že je to už problém i z české strany. Myslela jsem si, že jsme svébytný stát," uvedla. Ke své knize řekla, že je esencí situací, ze kterých na ní jde strach. "Jen pozoruji, a děsím se toho, v čem lidé musejí žít. Ale nedivím se tomu, když máme prezidenta, který o této brutální společnosti mluví jako o harmonické demokracii," uvedla Denemarková. "Redukovali jsme demokracii na byznys," dodala.

V kategorii publicistika, z níž vzešla loňská Kniha roku, publikace Erika Taberyho Opuštěná společnost, letos zvítězil titul Střední Evropa je jako pták s očima vzadu od politologa Jacquese Rupnika.

Literu za knihu pro děti a mládež dostala kniha Venduly Borůvkové 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo, která spojením fikce a reality na příběhu dospívajícího kluka zachytila neklidnou atmosféru prvních let Československa. Objevem roku se stala Anna Cima s románem Probudím se na Šibuji, který sklízel pochvalu kritiky záhy po vydání.

Cenu za Blog roku dostala Michaela Duffková za Zápisník alkoholičky. Obsahuje autobiografické vyprávění mladé ženy bojující se závislostí na alkoholu, o léčbě a návratu do běžného života.

Čtenáři svou cenu udělili knize zpravodaje Jakuba Szántó: Za oponou války s podtitulem Zpravodajem nejen na Blízkém východě.

Držitelé cen Magnesia Litera 2019
Autor fotografie: ČTK

Držitelé cen Magnesia Litera 2019

Kniha roku:

Radka Denemarková: Hodiny z olova (Host)

Litera za prózu:

Pavla Horáková: Teorie podivnosti (Argo)

Moleskine Litera za poezii:

Ivan Wernisch: Pernambuco (Druhé město)

Litera za publicistiku:

Jacques Rupnik: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (Novela Bohemica)

Litera za knihu pro děti a mládež:

Vendula Borůvková: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo (Host)

Litera za naučnou literaturu:

Jan Votýpka a kol.: O parazitech a lidech (Triton)

Litera za nakladatelský čin:

Spisy Bohumila Hrabala 1-7 (Mladá fronta)

Litera za překladovou knihu:

Morten A. Strøksnes: Kniha o moři: Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského (Přeložila Jarka Vrbová, Argo)

DILIA Litera pro objev roku:

Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Paseka)

Magnesia Blog roku:

Michaela Duffková: Zápisník alkoholičky (https://www.facebook.com/zapisnikalkoholicky)

Kosmas Ceny čtenářů:

Jaku Szántó: Za oponou války. Zpravodajem nejen na Blízkém východě (Argo)

 

Právě se děje

Další zprávy