Ekonomickou situaci v Česku hodnotí kladně nejvíce lidí za posledních 20 let |
Podle ekonomů se není čemu divit, růst příjmů má několik příčin. „Jednak napětí na trhu práce, tedy nedostatek pracovníků v období silného růstu ekonomiky vede k rychlejšímu růstu mezd. O zaměstnance musí soupeřit i veřejná sféra, kde se navíc promítají i politické a rozpočtové priority, takže loni došlo k výraznému nárůstu platů ve veřejné sféře. Samozřejmě rostou také nemzdové příjmy domácností, včetně důchodů,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investements Radomír Jáč.
Průměrná mzda loni meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 31 885 korun, po odečtení inflace o necelých šest procent. Nejvíce, v průměru o více než deset procent, si přitom minulý rok polepšili učitelé a lidé pracující ve zdravotnictví a ve veřejné správě.
Nadcházející roky už ale tak štědré nebudou. Podle upřesněných výsledků, které statistici ČSÚ zveřejnili v pátek, tempo růstu českého hospodářství loni zpomalilo na 2,9 procenta z 4,5 procenta v roce 2017. Další zpomalování přitom ekonomové očekávají nejen letos, ale i napřesrok.
Pomalejší růst
„Doposud jsme měli poměrně pesimistický odhad 2,6 procenta, nicméně první čísla za letošní rok naznačují, že ekonomika poroste zřejmě ještě pomaleji. Na vině je především slábnoucí zahraniční poptávka a dění v automobilovém průmyslu,“ sdělil LN ekonom Petr Dufek z ČSOB.
Podle odhadu Radomíra Jáče české hospodářství letos poroste tempem kolem 2,7 procenta. To se samozřejmě odrazí i v růstu mezd, který rozhodně nebude tak silný jako dosud.
Češi utrácejí stále více za elektroniku i módu, můžou za to rostoucí příjmy i nízká nezaměstnanost |
Podle aktuálního průzkumu agentury Marketing Insight pro Raiffeisenbank zhruba polovina tuzemských firem hodlá letos svým zaměstnancům zvednout platy o dvě až pět procent. Čtvrtina společností je pak připravena na meziroční růst mzdových nákladů mezi pěti až deseti procenty. S tím, že jim letos nepřidá vůbec nic, počítá jen jedna z deseti firem.
„Největší tlak na růst mezd je očekáván ve stavebnictví, v závěsu pak následuje zdravotní a sociální péče. O vyšší platy se ale patrně přihlásí i pracovníci ve státní a veřejné správě,“ shrnuje Robert Urbánek, ředitel oddělení výzkumů z Raiffeisenbank. Zvyšování mezd v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, kde lidé berou podle statistiků nejvíce, přitom očekává jen minimum firem. Růst průměrné mzdy tak letos nejspíš zpomalí.
„Pro průměrnou mzdu čekáme meziroční růst těsně nad šesti procenty, reálně to bude kolem 3,5 procenta. Mzdy jsou ekonomickou veličinou zpožděnou za vývojem HDP v rámci ekonomického cyklu. První známky zpomalování růstu mezd se objeví na podzim a příští rok se stanou zřetelnějšími,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Úspory zvolna rostou
Že roky relativní hojnosti končí, si Češi nejspíš uvědomují. „Domácnosti se začínají postupně obávat ekonomického zpomalování, přestože jejich obavy týkající se vlastní finanční situace zůstávaly nízké. Dnešní čísla tento trend potvrdila, když se míra úspor domácností (poměr uspořených peněz k celkovým příjmům – pozn. red.) v posledním čtvrtletí 2018 zvýšila na 11,7 procenta,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
„Míra úspor domácností se teď vrátila do blízkosti svého dlouhodobého průměru poté, co byla o rok dřív extrémně nízko,“ dodal Pavel Sobíšek.
