Nájemce – firma Gattamelata – ohlásil, že udělá vše, aby tu co nejrychleji otevřel gril a pizzerii. Teď to však vypadá spíš na pat.
Došlo to tak daleko, že majitel společnosti Jan Nahodil podal na magistrát trestní oznámení. Město zase vyhrožuje výpovědí. Přitom obě strany tvrdí, že by chtěly, aby atraktivní místo začalo co nejdříve sloužit lidem.
„Do Muzejky jsme už nalili deset milionů, ale město nám hází klacky pod nohy a znemožňuje kolaudaci, jako by hledalo záminku, aby nás mohlo vyhodit. Na stavební úpravy a vybavení restaurace jsme si vzali úvěr, splácíme ho, ale nevyděláváme. Navíc po nás chce město plný nájem, takže jsme žádali o slevu, alespoň, než otevřeme,“ popisuje dcera nájemce a společnice firmy Lucie Nahodilová.
Právě tuto žádost radní smetli na svém posledním jednání ze stolu s tím, že nájemce poškodil památkově chráněný majetek města a dluží peníze.
„Dělá si, co chce, má svoji pravdu, neustále si stěžuje a na nájmu dluží 170 tisíc,“ říká náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD), který má městské domy na starosti. Podle něj firma poničila olejovou malbou jednu z místností památkově chráněného objektu. „Nechali tu vymalovat kýčovité obrázky dračí sluje, z čehož měl vedoucí odboru památkářů málem infarkt,“ poznamenal Pospíšil.
Prostory v přízemí tudorovského neogotického paláce z 60. let 19. století jsou z velké části stavebně upravené a nájemce už do nich nastěhoval technologie – pec na pizzu a další elektrospotřebiče a nerezové pulty. Město za 3,5 milionu korun nechalo instalovat novou vzduchotechniku.
Právě ta se stala dalším předmětem sporu. Podle nájemce je špatně udělaná, takže na ni nelze připojit elektrospotřebiče.
„Vzduchotechnika je nefunkční. Součástí bylo vyčištění staré digestoře, ale tam stojí olej,“ popisuje Nahodilová, která si s otcem prostory Muzejky o ploše 600 metrů čtverečních pronajala. Jako absolventka oboru management restaurací a hotelů si chce splnit velký sen a šéfovat jí.
Z hlavního vchodu z Lidické vcházíme do samoobslužného bistra, jsou tu nerezové pulty, vedle nich přijde výčep, přes roh výdej pizzy a dozadu do místnosti velká otevřená kuchyň. Lidé si naberou jídlo na tácy a zaplatí a pak projdou do velkého sálu, kde bude jídelna.
Naproti výdeji pizzy už se rýsuje obchůdek s delikatesami, do něhož lidé vstoupí z Moravského náměstí. „Chceme tu prodávat šunky, sýry, víno a francouzské bagety, které budeme péct tady, stejně jako pizzu. Vedle bude také pult, kde zákazníci dostanou kávu a zákusky,“ popisuje Lucie Nahodilová a stoupá po hlavním schodišti, z kterého se vchází do dvou salonků – kavárenského s wi-fi a větším soukromím a do místnosti pro děti.
Právě ta se na konci ledna stala předmětem sporu s památkáři. Dnes už jsou stěny bílé, ale ještě nedávno tu byla vymalovaná hradba s rytířem a výhled na věže zámku s drakem. „Bylo nám řečeno, že musíme zachovat výmalbu v hlavním sále, do ostatních prostor že nám mluvit nebudou. Nemáme to bohužel písemně, ale slyšelo to asi deset lidí,“ namítá Nahodilová.
Procházíme dalšími prostorami a končíme ve sklepení a zázemí s lednicemi, přípravnami zeleniny, masa, výrobnou zákusků. Laik může získat pocit, že zase tolik toho k otevření nechybí.
Proces kolaudace se však zadrhl na celé řadě věcí. Výhrady mají například hasiči, kteří požadují, aby pece na pizzu byly protipožárně oddělené od ostatního provozu. Nespokojení jsou i památkáři, kterým nestačí olejový hrad jen přetřít, ale chtějí, aby byla zeď očištěna a znovu vymalována, a připomínky mají i hygienici.
Nic nedlužíme, trvají na svém nájemci
„Míček je na straně nájemce, a pokud závady odstraní, okamžitě požádáme o opětovné zahájení kolaudačního řízení,“ říká vedoucí odboru správy majetku brněnského magistrátu Petr Gabriel.
Nájemce však tvrdí, že ho město úřednickými průtahy a nedodělky poškozuje. „Na nájemném nedlužíme. Vrátili jsme faktury za energie a vodu, protože elektřinu máme svoji, od topení jsme odpojení a vodoměr běží, i když tu nejsme. Na to jsme také upozorňovali, ale bohužel přišla faktura znova,“ poznamenala Nahodilová.
To však Gabriel vyvrací. „Musí se podílet na úhradě nákladů za společné prostory, na to je zákon. Vodoměr jsme kontrolovali. Je v pořádku, ale objevili jsme ventil, který protéká. A za vzduchotechniku firma, která ji dělala, ručí. Nemůžeme za to, že digestoře pana Nahodila na ni nejdou napojit,“ oponuje Gabriel.
Obě strany mají řadu argumentů a obě tvrdí, že mají na všechno doklady. Jak spor dopadne, si netroufá ani jedna strana odhadnout. Nejdříve by totiž musely najít společnou řeč. Nahodil se chce sejít s náměstkem Pospíšilem a předložit mu svoje argumenty. Ten však schůzku odmítl.
„Nebudu nikomu soudcovat. Musel bych nastudovat spoustu technikálií, a na to nemám čas. Od toho je odbor správy majetku, aby to s nimi řešil. Nikoho vyhazovat nechceme, je v jeho i v našem zájmu, aby Muzejka fungovala, ale pokud poruší podmínky smlouvy, nezbude nám nic jiného,“ reagoval Pospíšil.
