Usedal na horkou židli, na které vydržel vůbec nejdéle ve srovnání se svými předchůdci. Nyní však ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) oznámil, že chce post šéfa rezortu po čtyřech a půl letech opustit. Na odchodu se domluvil s premiérem Andrejem Babišem (ANO), s nímž měl dlouhodobé spory. Kdy Ťok ve funkci skončí, zatím není jasné stejně jako jméno ministrova nástupce. I tyto otázky má ozřejmit středeční schůzka Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, který na návrh premiéra jmenuje a odvolává členy vlády. Spekuluje se rovněž o možném nahrazení ministryně průmyslu Marty Novákové a ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (oba za ANO).
„Dlouhodobě chci z vlády pryč, už nechci být v politice. Už jsem se na tom dohodl s panem premiérem,“ řekl Ťok serveru Novinky.cz. Ťok je nejdéle sloužícím ministrem dopravy, ve funkci je od roku 2014.
Ťok uvedl, že z vlády chtěl odejít už v lednu, Babiš ale tehdy jeho rezignaci nepřijal. Nyní nechává aranžmá svého odchodu z vlády na premiérovi, řekl novinářům při příchodu na jednání kabinetu. Uvedl také, že nebude navrhovat svého nástupce na ministerstvu.
Ještě na začátku roku v rozhovoru pro E15 Ťok tvrdil, že mu Babiš o jeho konci nic neřekl. „Tyto spekulace se čas od času objevují. Vždyť první hlas volající po mém odvolání se objevil po prvním měsíci na ministerstvu. Ale já jsem týmový hráč a trenér – premiér si může říct, koho do zápasu chce,“ uvedl Ťok.
Ministr dopravy řekl, že se necítí unaven prací, ale útoky, které se na něj vedly. Firma Kapsch, provozující v Česku mýtný systém, se podle něj snažila o to, aby byl slabým ministrem, ale prý neuspěla. Se svou prací na ministerstvu je spokojený, podle něj se podařilo vyřešit mýtné a začalo se stavět.
V souvislosti s koncem Ťoka ve vládě se v minulosti mluvilo o předsedovi dopravní sekce Hospodářské komory Emanuelovi Šípovi, kterého měli na post ministra dopravy navrhovat komunisté. Pro E15 Šíp v pondělí uvedl, že ho KSČM nekontaktovala a žádnou nabídku ani v náznacích nedostal.
Ťokovo působení na ministerstvu podle něj nebylo velkým přínosem. „Nepřinesl svěží vítr na ministerstvo. Podle mě špatně řešil problémy s modernizací dálnice D1, obrovské otazníky zůstávají v otázce mýta,” uvedl pro E15 Šíp. Ocenil ale, že dostal k projednání na vládě program vysokorychlostních vlaků a urychlil přípravu a výstavbu dopravní infrastruktury.
Ministr Ťok byl nejdéle sloužícím ministrem dopravy. Ale neúspěšným. Jeho setrvání ve funkci po tak dlouhou dobu lze těžko rozumně vysvětlit. Otázka také je, co vlastně řídil. Kauza kolem Kapsche ukazuje, že o dopravě jednali úplně jiní lidé z ANO.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 8. dubna 2019
Podle opozice byl Ťok neúspěšný a nezvládal svůj resort, po jeho odchodu se uleví řidičům. Lidovci dávají část viny za problémy v dopravě i premiérovi Andreji Babišovi (ANO) kvůli tomu, že Ťoka dlouho ve funkci držel.
„Ministr Ťok byl nejdéle sloužícím ministrem dopravy. Ale neúspěšným. Jeho setrvání ve funkci po tak dlouhou dobu lze těžko rozumně vysvětlit. Otázka také je, co vlastně řídil. Kauza kolem Kapsche ukazuje, že o dopravě jednali úplně jiní lidé z ANO,“ uvedl na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Poukázal přitom na kauzu kolem mýtného systému, kdy bez vědomí Ťoka jednal místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek s provozovatelem systému firmou Kapsch a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
„Problémy s tendrem na mýto, soustavné kolapsy D1, stav na železnici a dalo by se pokračovat. KDU-ČSL na to opakovaně upozorňovala. Je logické, že ministr, který nezvládá řídit resort, končí. Ale odpovědnost padá i na hlavu Andreje Babiše a jeho personální politiku," napsal na twitteru předseda lidovců Marek Výborný.
„Dan Ťok končí a už dlouhodobě prý chtěl z Babišovy vlády pryč. Asi se mu nemůže nikdo divit. Uleví se jeho svědomí i všem řidičům D1," uvedl na sociální síti předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Pan premiér prozřel. Dobrá zpráva pro všechny, kteří jezdí na D1, ale zdaleka ne jen pro ně," napsal k oznámenému Ťokovu konci předseda STAN Petr Gazdík. Doufá, že s novým ministrem přijdou i činy.
Datum a místo narození: 4. března 1959, Uherské Hradiště. Vzdělání: vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Současné funkce: ministr dopravy (od prosince 2014), poslanec (od října 2017). Kariéra: začínal v První brněnské strojírně, kde v letech 1983 až 1996 prošel řadou funkcí od konstruktéra, projektového manažera, ředitele divize až po generálního ředitele; v letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom; mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska. Působení v politice: v prosinci 2014 byl jmenován jako nestraník za hnutí ANO ministrem dopravy v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), když ve funkci nahradil Antonína Prachaře (ANO); ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 byl lídrem kandidátky ANO v Karlovarském kraji. Rodina: je ženatý a má dvě dcery Ostatní: - Když prezident Miloš Zeman jmenoval Ťoka 4. prosince 2014 ministrem, stal se desátým ministrem dopravy za posledních šest let. Trend rychlého střídání šéfů tohoto dlouhodobě zanedbávaného resortu se mu podařilo zvrátit a nyní je nejdéle sloužícím šéfem resortu v historii samostatné ČR (letos v lednu překonal Milana Šimonovského, který byl ministrem dopravy v letech 2002 až 2006). Ministrem dopravy je Ťok již ve třetí vládě - byl v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) i v první vládě Andreje Babiše. - Ťok patří dlouhodobě k nejvíce kritizovaným ministrům, v poslední době čelil vlně stížností na problémy s rekonstrukcí dálnice D1, kterou loni v polovině prosince postihla kvůli táhnoucí se opravě jednoho úseku na Vysočině a sněžení mnohahodinová kalamita. Ťok vzbudil v prosinci nelibost i slovy "doufali jsme, že kalamitní sníh nepřijde, bohužel přišel", kterými se částečně snažil potíže zdůvodnit. - V současné vládě přitom původně nechtěl usednout, loni v polovině května při jednání o jejím sestavování řekl, že už nechce být ministrem, mimo jiné kvůli stupňujícím se požadavkům komunistů. Navíc v té době cítil slabou podporu od hnutí ANO v prosazování tendru na výběr mýta. Premiér Andrej Babiš počátkem června řekl, že Ťoka v mýtu podporuje. Také po poslední kauze s dálniční kalamitou Babiš řekl, že situace na dálnici D1 je problém Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ne osobně Ťoka. - V pondělí Ťok oznámil, že se rozhodl odejít z vlády. Na konci vládního angažmá se už dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl serveru Novinky.cz. - Prakticky od začátku svého působení v čele ministerstva Ťok řešil tendr na mýtné. Přípravy výběrového řízeni ovšem začaly ještě za jeho předchůdce Antonína Prachaře (ANO). Po průtazích byl nakonec tendr vypsán v červnu 2017 a za vítěze ministerstvo dopravy vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF a slovenský SkyToll. S tím nesouhlasil dosavadní provozovatel, firma Kapsch, podpis smlouvy odložilo i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kontrakt byl ale nakonec v září podepsán a v prosinci postup potvrdil i ÚOHS. - S mýtným souvisí i současná kauza kolem předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a jeho schůzek s předsedou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem a ředitelem firmy Kapsch Karlem Feixem. Faltýnek vyloučil, že mohly znamenat ovlivnění soutěže na nového dodavatele mýtného systému. Již dříve řekl, že do jednání o mýtu v létě 2015 vstoupil kvůli hrozbě někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že odvolá ministra dopravy Ťoka. Server Novinky.cz napsal, že vyšetřovatelé podezírají Rafaje a šéfa Kapsche Karla Feixe z korupce. Opozice Ťoka nedávno kritizovala, že se minulý týden nezúčastnil jednání Sněmovny, na kterém Faltýnek poslancům vysvětloval okolnosti schůzek. Ťok se v té době zúčastnil jednání ministrů dopravy v Bukurešti. - Vedle potíží kolem mýtného, kvůli kterým se Ťok dostal do ostrého sporu s Kapschem, vyčítali dopravní odborníci a profesní svazy v dopravě ministrovi i nedostatek připravených projektů, které by bylo možné okamžitě začít stavět. Pozitivně naopak hodnotili personální stabilizaci ŘSD. - Ačkoli se v posledních letech rozjela výstavba řady kratších dálničních úseků a staví se i na železnici, co se týče dopravní infrastruktury patří ČR dlouhodobě k nejzaostalejším zemím EU. Například loni v srpnu napsaly Lidovky.cz, že podle žebříčku kvality vozovek Světového ekonomického fóra (WEF) patří Česku až 74. místo, které ho řadí na úroveň zemí, jako jsou Egypt, Pákistán, Ghana a Írán. Stále nevyřešeným problémem je například propojení dálniční sítě u Prahy, kam je paprskovitě svedena velká část silniční dopravy v Čechách včetně mezinárodní. I téměř 30 let po pádu železné opony například stále chybí dálniční spojení se sousedním Rakouskem. |
