Příští pondělí 15. dubna se v pražském Centru současného umění DOX sejdou Pražané, aby si připomněli 30. výročí začátku studentských protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Ty vyvrcholily v noci na 4. června 1989, kdy tanky v ulicích zmasakrovaly dle různých svědectví stovky až tisíce bezbranných občanů.
Krveprolití nařízené vládnoucí komunistickou stranou, která stále zůstává u moci, je v Číně tabu. Zmínky o něm jsou na internetu cenzurovány, téma se nesmí zmiňovat v literatuře, vyučovat, natož připomínat na veřejnosti.
Úlohy se tedy zhostí pražský DOX. Výročí sem přijedou uctít jeden z vůdců studentských protestů Čou Feng-suo, dále čínská aktivistka Su Jü-tchung a momentálně nejznámější tvář odporu vůči čínskému režimu: básnířka a fotografka Liou Sia, vdova po zesnulém držiteli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi.
Právě jeho busta, kterou pro tuto příležitost vytvořila sochařka Marie Šeborová, bude odhalena v přízemí galerie. "Cílem je upozornit na výročí události, kterou se čínské oficiální kruhy zdráhají připomínat a nejraději by ji vymazaly z dějin. My naopak chceme, aby lidí přišlo co nejvíc, a co nejvíc se jich tak dozvědělo o tehdejších událostech," vysvětluje pro Aktuálně.cz irský právník a lidskoprávní aktivista Bill Shipsey, který projekt inicioval.
Na dotaz, proč nechal zhotovit právě bustu Liou Siao-poa, Shipsey odpovídá, že šlo o nejobávanějšího čínského disidenta posledních dekád. "Byl nejznámějším čínským vězněm svědomí a režim se vzpomínku na něj snažil vymazat," připomíná Shipsey. "O to důležitější je připomínat si ho dnes, kdy už není mezi živými," dodává.
Vysokoškolský profesor a literární kritik Liou Siao-po, který žil v letech 1955 až 2017, se o protestech na náměstí Nebeského klidu v Pekingu roku 1989 dozvěděl během pobytu v USA. Stihl ale ještě přicestovat do Číny a v posledních dnech patřil k představitelům hnutí, kteří s armádou vyjednali, aby z náměstí alespoň někteří studenti odešli naživu.
Kvůli účasti v protestech však Liou Siao-po přišel o možnost vyučovat i vystupovat na veřejnosti, nakonec strávil dva a půl roku ve vězení. Když se dostal na svobodu, zahájil angažmá za lidská práva. Vyneslo mu domácí vězení.
Roku 1995 Liou napsal otevřený dopis vládnoucí komunistické straně, v němž požadoval dodržování lidských práv. Za to byl poslán do převýchovného tábora. A právě tam jej začala navštěvovat jeho budoucí žena, do Prahy nyní přijíždějící básnířka a fotografka Liou Sia.
Přestože se letmo znali od začátku 80. let minulého století, vzali se až roku 1996 v nápravném pracovním zařízení na severu Číny. Liou Sia sňatek vysvětlovala tím, že jedině díky uzavření manželství dostala možnost Liou Siao-poa pravidelně navštěvovat. Do tábora mu vozila knihy, informovala jej o dění ve světě a především mu byla psychickou oporou.
Liou Siao-po se režimem umlčet nenechal ani po následném propuštění. Roku 2008 byl uvězněn naposledy, tentokrát už jako jeden z autorů Charty 08, která požadovala dodržování občanských svobod v Číně a ukončení vlády jedné strany. Petice odkazovala na někdejší československou Chartu 77 a nenásilné metody hlásané Václavem Havlem.
Ten se o existenci čínské charty dozvěděl a ještě začátkem roku 2010 se pokusil doručit dopis čínskému velvyslanci v Praze, v němž žádal propuštění Liou Siao-poa. Když neuspěl, zahájil kampaň za to, aby byla čínskému disidentovi udělena Nobelova cena míru, což se na podzim téhož roku skutečně stalo.
Liou Siao-po si však ocenění nikdy nepřevzal - čínský režim jej za jeho patočkovskou akci odsoudil k jedenácti letům žaláře. A ve stejné době začal tvrdě pronásledovat jeho manželku Liou Sia.
Ti dva se uplynulou dekádu směli vídat výjimečně, jednu půlhodinu měsíčně, přičemž čínská policie monitorovala jejich setkání a omezovala, o čem disidenti hovoří. Více času společně strávili, až když Liou Siao-po ležel na smrtelné posteli. Doktoři u něj příliš pozdě nalezli rakovinu jater - podle kritiků pekingský režim záměrně zanedbal zdraví svého nejznámějšího vězně, aby mu zkrátil život.
Liou Siao-po rakovině podlehl předloni v létě a v tu chvíli se světová pozornost soustředila na jeho ženu Liou Sia. Fotografie nakrátko ostříhané drobné ženy v brýlích se ocitaly na titulních stranách západních deníků.
Ačkoli nikdy nebyla obviněna z trestného činu, režim jí mnoho let upíral základní lidská práva a psychicky ji týral. Nezákonně držel Liou Sia v domácím vězení, přesněji spíš totální izolaci. Až na výjimečné případy nesměla komunikovat s příbuznými, telefonovat, mailovat, pracovat ani navštěvovat doktora. Její byt nepřetržitě střežili policisté, kteří bránili všem, kdo se disidentku pokusili navštívit.
Na svobodu se Liou Sia dostala až vloni v červenci, nejspíš díky diplomatickému tlaku německé kancléřky Angely Merkelové, která se za její propuštění několikrát veřejně vyslovila. Však také Liou Sia z Číny hned odletěla do Berlína. Žije tam dodnes.
Od té doby už disidentka jednou inkognito přejela z Německa do sousedního Česka - vloni na podzim zde soukromě poděkovala Ivanu M. Havlovi za podporu jeho bratra Václava Havla. Nynější připomínka 30. výročí pekingských protestů však bude první příležitostí, kdy Liou Sia pozná širší veřejnost.
Příští pondělí se osmapadesátiletá Číňanka navíc vrátí na místo, kde už alespoň přeneseně jednou byla. "V roce 2014 jsme v DOX uspořádali výstavu výjimečných fotografií Liou Sia. Zatímco její manžel Liou Siao-po si v té době odpykával ve vězení jedenáctiletý trest, ona sama byla už několik let v domácím vězení bez možnosti komunikovat s okolním světem," připomíná ředitelka zahraničních projektů DOX Michaela Šilpochová.
Podle ní osobní příběh dvojice čínských disidentů vypovídá o realitě současné Číny. "Tato realita se nezměnila. Je to příběh bez happy endu, příběh, jehož okolnosti je potřeba dál připomínat." dodává Šilpochová.
Fotografie Liou Sia, které dlouho kolovaly jen v samizdatu, z Číny propašoval a ve světě začal propagovat francouzský kurátor Guy Sorman. Ten o Liou Sia hovoří jako o nejvýznamnější současné čínské fotografce. V jejích černobílých snímcích, kde symbolicky vystupují dětské panenky coby předměty zbavené možnosti fyzického pohybu, kurátor spatřuje svědectví o životě v autoritářském režimu.
Série fotografií Liou Sia z původní pražské výstavy roku 2014 putovala do dalších zemí, proto nyní DOX se svolením autorky připravil nový soubor tisků. Mimořádný bude proto, že Liou Sia své snímky dosud neviděla na zdi galerie - všechny dosavadní výstavy jejích děl se konaly v době, kdy byla ještě v domácím vězení.
Fotografie budou spolu s bustou jejího manžela v DOX k vidění symbolicky od 15. dubna do 4. června - tedy přesně ve dnech, kdy se roku 1989 protestovalo na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.
