Proti likvidaci starých německých hrobů se loni zvedla řada kritických ohlasů. Situace se letos mění. 

Na plánu záchrany starých a historicky cenných hrobů spolupracuje magistrát s oblastním muzeem, jež navrhlo jejich památkovou ochranu. Hodně z nich je v dezolátním stavu, mnohé pomníky jsou porostlé vegetací, některé náhrobní kameny jsou povalené a rozbité.

Jsou to hlavně rodinné hroby německých obyvatel, jejichž příbuzní či potomci byli po druhé světové válce odsunuti.

„Ve spolupráci s muzeem probíhá revize hrobů, u nichž nejsou zaplaceny poplatky z pronájmů. Dosud máme vytipováno šestnáct hrobů, které přejdou do našeho majetku. Dva z nich necháme opravit,“ uvedl primátor Marek Hrabáč (ANO).

Jedním ze dvou hrobů, které město zrenovuje, je rozlehlý hrob rodiny Leidlovy. Ze čtyř náhrobních desek se dochovaly tři.

Na jedné je jméno Karl Leidl (1. 9. 1868 – 14. 8. 1930) a nápis Kinobesitzer neboli majitel kina. V září 1915 otevřel první chomutovské kino Zentral, po roce 1945 dostalo jméno Praha.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Druhým je hrob rodiny Andersových. Nese šest jmen, z nichž Eduard a Leopold byli zřejmě učitelé. „Podle předběžného odhadu vyjde oprava na 250 tisíc korun. Peníze budou v rozpočtu na rok 2020,“ sdělil náměstek primátora David Dinda (Nový Sever).

U zbývajících hrobů se pokusí městští úředníci znovu pátrat po nájemcích či příbuzných a kontaktovat je. Podle primátora jsou ale šance malé, už dříve se to totiž nepodařilo pracovníkům správy hřbitova.

Další osud hrobů pak bude předmětem jednání a není vyloučeno, že budou nakonec přece jen zrušeny či sloučeny do menšího. Uvolněná místa by pak mohlo město opět pronajmout.

Kromě toho řeší Chomutov i stav dvou velkých hrobek, jež chátrají a ohrožují návštěvníky. „Stojí u hlavních cest a je to problém. O dalším postupu budeme jednat,“ zmínil Hrabáč.

Když se před rokem na hrobech objevily zmíněné lístečky, bývalý ředitel chomutovského oblastního muzea Stanislav Děd upozornil, že spolu s jejich likvidací by zmizela i část regionální historie.

„Obávám se, že to je krok, který povede k vymazání části sudetské historie v Chomutově. Tyto hroby jsou jedním z posledních dokladů německé přítomnosti ve městě do roku 1945,“ uvedl loni v únoru pro MF DNES.

Správa hřbitova argumentovala, že postupuje v souladu se zákonem o pohřebnictví. Hroby, o které se nikdo nepřihlásí, podle něj po určité době od vyvěšení výzvy k zaplacení propadají městu a následně mohou sloužit jako pohřební místa pro další zesnulé.