Když se loni začal dostavovat dálniční obchvat Otrokovic, bylo to díky tomu, že poslední majitelé pozemků Pavel a Milan Gregůrkovi s manželkami, kteří své plochy odmítali prodat, nakonec souhlasili. Kývli na směnu se státními pozemky, čímž se zřejmě zabránilo tomu, že by pokračování důležité silnice stálo několik dalších let.

Někteří otrokovičtí zastupitelé se kvůli tomu opakovaně sešli s Gregůrkovými, kvůli kterým vázla příprava i první části obchvatu, a silničáři, než k dohodě došlo. Přitom ale také zastupitelé slíbili, že prosadí změnu územního plánu, díky níž nebudou jiné pozemky Gregůrkových v Otrokovicích zatížené biocentrem, tedy přírodním ekosystémem, a bude se na nich dát stavět.

Zájem o ně má firma Lapp, která se zabývá výrobou kabelů a sídlí na hlavní příjezdové cestě do města.

Společnost chce postavit v sousedství novou halu na svých pozemcích, ale ráda by expandovala ještě dál na plochy Gregůrkových. Pokud by se biocentrum přesunulo jinam, výrazně by stoupla jejich cena. Nebyly by to už pozemky přírodní, ale určené k výrobě. A Lapp by je mohl koupit a stavět.

„Nějaká dohoda tam byla, ale zjistili jsme, že to podle ní nelze udělat,“ nastínila starostka Hana Večerková z ANO, která na schůzkách nebyla, protože je ve vedení města první volební období.

„Pokud by se našly pozemky města nebo státu a biocentrum by se na ně přesunulo, neměla bych s tím problém. To se ale nestalo,“ doplnila.

Firma Arvita pro město zjistila, že by se biocentrum mohlo přesunout na druhou stranu cesty, kde by však zasáhlo kromě městských či státních ploch i do soukromých, s čímž jejich majitelé nesouhlasí, nebo o tom ještě ani nevědí.

„V žádném případě nepřistoupím na to, aby se na pozemku naší rodiny cokoliv změnilo,“ protestoval na únorovém zasedání zastupitelstva muž, který zastupoval majitele nově dotčené biocentrem.

Když se nenajde řešení, bude firma hledat pozemky jinde

Tehdy návrh společnosti Lapp neprošel, byl stažený. Dnes by o něm měli zastupitelé rozhodovat znova.

„Jestli se nenajde řešení, majitelé firmy budou hledat pozemky jinde. Dohody by se ale měly plnit. Nevidím na tom nic špatného, když se hledá cesta, jak odblokovat stavbu dálnice,“ narážel na loňské úmluvy se zastupiteli Pavel Sláma, který v Lappu řeší investice.

Konání schůzek o obchvatu s tím, že se na nich řešily i jiné pozemky Gregůrkových, o které má zájem Lapp, potvrdili ještě další zastupitelé, již se jich účastnili.

„V době, kdy se rozhodovalo o tom, zda se bude pokračovat v obchvatu, se sešla skupina zastupitelů a shodla se na tom, že schválí změnu územního plánu,“ přiblížil exstarosta Jaroslav Budek, který byl zvolený za ANO. Jednání se účastnil, i když ne všech.

„Byla tam dohoda a dohody se mají plnit. Na schůzkách zaznělo, že změnu nelze garantovat, ale uděláme pro to maximum,“ podotkl radní Jiří Veselý z hnutí Vize 21, který byl v minulém volebním období místostarostou za ANO a v kompetenci měl územní plán.

„Kéž by byly zákony takové, že by nikdo nemohl blokovat dálnice na deset let,“ narážel na to, že dohoda s Gregůrkovými byla možná jedinou cestou, jak dostavbu obchvatu zahájit.

Pozemky bez biocentra by získaly novou hodnotu

Na těchto schůzkách byl podle některých zastupitelů i jejich kolega Milan Plesar z Nového Impulsu, který to však ve vyjádření pro MF DNES odmítl. „Na takových jednáních jsem nebyl. O dohodě někoho s někým nevím,“ sdělil Plesar.

Podle něho by mělo město změnu územního plánu schválit tak, aby se biocentrum přesunulo na státní pozemky a firma Lapp se mohla rozšířit. To podle Večerkové není možné.

„Mrzí mě, že nemůžeme vyjít Lappu vstříc, ale za daných podmínek je to nereálné,“ upozornila.

Motivaci ke změně územního plánu mají kromě Lappu i Gregůrkovi. „Když se pozemky s biocentrem změní na plochy pro výrobu, navíc blízko dálnice, získají novou hodnotu. Jde řádově o miliony korun,“ míní Večerková.

„Pozemky stoupnou na ceně, ale neřeším to. Pokud to bude, tak to bude,“ řekl Pavel Gregůrek.