V jeho rodném Würzburgu, bavorském městě s tisíciletou historií, asi nebyli úplně nadšení z jeho slov: „Pochopte, jsem jenom kluk z německého Zapadákova.“ Jenže basketbalově to sedělo. Aby si Němec podmanil NBA? Anebo má být rovnou třeba Eskymák nejlepší v Premier League?
Nowitzki zvládl prakticky nemožné. Předefinoval roli evropských basketbalistů v zámoří. Dokázal, že 213 centimetrů vysoký obr může střílet trojky s nebývalou lehkostí. Celkem zaznamenal 31 560 bodů, lepší je v historii jen pět legend. To slovo sedí i na Nowitzkého.
„Cestu si vyšlapal sám. Byl pionýrem v tolika oblastech - proto klobouk dolů, že byl na všechno připravený. A klobouk dolů před Dallasem, že mu věřil,“ sklání se španělský pivot NBA Marc Gasol.
Že bílí muži neumějí skákat (rozuměj hrát basketbal), dávno vyvrátili jiní v čele s Larrym Birdem, ale Evropané to měli těžké dál.
„Spatřil jsem hubeného německého dlouhána, co pije jen vodu,“ vybavil si generální manažer Mavericks Donnie Nelson první setkání s čahounem, jemuž brzy po vzoru antické legendy začali říkat Dirkules. „Když jsme později společně zapíchli vlaječku až na Everestu, vzpomněl jsem si na všechny posměváčky, co tvrdili, že evropská mentalita tu nic nevyhraje.“
Jak snadné by bylo zpětně chytračit, že to byl prozíravý kauf. Jenže... „Neměl jsem absolutně tušení, jak dobrý bude,“ uznal pro CBS Mark Cuban, vlastník klubu, kterému Nowitzki v roce 2011 zařídil jediný titul, čímž se stal pro Texas sportovním polobohem.
Jak šel čas s Dirkem Nowitzkým:
I díky tomu, že dřel více než jiní - a oči měl otevřené doširoka. Jeho osobní kouč Holger Geschwinder vymýšlel driblování do rytmu saxofonu či hru na kytaru pro zlepšení součinnosti těla a mysli. Před zápasem si klidně zazpíval a zarapoval. A taky makal do strhání těla. „Nikdo si neumí představit, co všechno obětoval, aby se dostal až sem,“ vyslovil uznale kouč Rick Carlisle, když Nowitzki letos překonal v bodech i Wilta Chamberlaina.
Další detail dosvědčující výjimečnost obra Dirkulese: s NBA se společně s ním loučí také Dwyane Wade, trojnásobný šampion s Miami a olympijský vítěz, kanon nad jiné. Ale pořád borec menšího kalibru než chlapík z Würzburgu. Právě legendární spolupráci tria LeBron James, Chris Bosh, Wade dokázal Nowitzki v roce 2011 trumfnout.
„To je moment, kdy jeho vztah k Dallasu dostal absolutní rozměr,“ soudí kouč Carlisle. „Dirk se vzdal neskutečného množství peněz, abychom mohli posílit. Když jsme to pak dokázali, měl oči plné slz. Věděl, že našel svatý grál. Že tuhle chvíli nelze zopakovat.“
A nejen proto, že premiérové tituly chutnají nejlépe. Následujících osm sezon Mavericks čtyřikrát padli v 1. kole a čtyřikrát (včetně letoška) do play off vůbec neprošli. Titán Dirk statečně ignoroval rostoucí věk, šplhal nahoru historickými tabulkami. Ale svoji velikost potvrdil i jinak: „Už jsem cítil, že je čas jít.“
V poslední sezoně má průměr lehce přes sedm bodů, odehrál jen 50 zápasů. O to spektakulárnější byla jeho rozlučka v Dallasu. V davu gratulantů mu aplaudovalo mezi jinými třeba trio basketbalových ikon Charles Barkley, Larry Bird a Scottie Pippen. „Děkuju vám. Jste moji hrdinové, idoly mého dětství. Tohle pro mě znamená víc, než tušíte,“ líčil dojatě Nowitzki.
Dallas se loučí s Dirkem Nowitzkým:
On sám dal zase vyrůst generaci hráčů, kteří si lepili nad postel jeho plakáty. Rodné Německo teď řeší, zda se bude věnovat golfu, nebo se stane televizním expertem. On vyhlíží cestování s dětmi, život v Texasu (dávno je mu domovem) a hřešení na životosprávu. A co by si nedopřál! Vždyť dosáhl všeho.
