TZ: Sex Kóma 37

Sex Kóma 37 / kurátor: Edmund Čučka / DSC Gallery / Praha / 23. 4. - 24. 5. 2019

Ateliér kresby Jiřího Petrboka na Akademii výtvarných umění v Praze se snaží být liberální a svobodný. U pětice autorů ve složení Andrey Baštýřové, Jiřího Baštýře, Jana Uličného, Miroslava Šedy a Jiřího Marka je čitelný příklon k detailu, ke kterému každý z umělců přistupuje jinak. V prostorách DSC Gallery se představuje úzký výběr autorů, který předvádí vizuální striptýz jejich mentálních stavů.

Do jaké míry ovlivňuje pedagog své studenty? Svoboda projevu je u Jiřího Petrboka (*1962), autora, jenž zažil při svých studiích na pražské AVU normalizaci, důležitým faktorem. To, že se od roku 1997 stal odborným asistentem u Jitky Svobodové, a v roce 2011 převzal v tomto ateliéru roli vedoucího pedagoga, nejspíš také není náhodou. „Revoluci jsem zažil v pátém ročníku na AVU. Najednou přišla totální změna, prožíval jsem zmatek a nevěděl jsem, co mám dělat. Teprve za studia u Jiřího Sopka jsem si začal pomalu uvědomovat, kam chci směřovat. V současné době rád používám motivy z děl známých umělců, například od bratrů Chapmanových,“ ale to je pouze jedna z x „cihel“, ze kterých sestavuji obrazy. Studentům nechávám naprostou volnost v tom, co chtějí dělat“, říká Jiří Petrbok. Jeho malířský vliv se však u studentů nedá úplně odmyslet. U některých z nich se vkrádá do obrazů, ať už nevědomky nebo cíleně, stylem alter ega. Petrbok se na výstavě úmyslně neprezentuje, ale nechává prostor studentům. „Kdybychom pro tuto partu měli najít společného jmenovatele, označili bychom je za ty, co jsou drsnějším jádrem ateliéru“, dodává. Na umělecké scéně patří Jiří Petrbok mezi výrazné osobnosti českého současného umění. V loňském roce se prezentoval velkou výstavou s názvem Hořící srdce ve Veletržním paláci, což se mu podařilo jako jednomu z mála jeho generace.

Název výstavy SEX KÓMA 37 je odkazem na místnost č. 37, ve které sídlí ateliér kresby. Mimo to se v něm skrývá stav bezvědomí, ve kterém si nemůžete být jisti, co se s vámi děje a jestli dokážete vnímat reálný svět kolem. Jednotlivé osobnosti jsou natolik výrazné a kontrastní vůči sobě, že žádný z nich není pátým kolem u vozu. Okřídlená fráze „bůh se skrývá v detailu“ se v Petrbokově ateliéru přiklání na stranu „pekla“, alespoň u některých studentů. „Přístupy k malbě v sobě nesou naléhavé momenty, ironii, sarkasmus, nelibost, recidivu, násilí, deformaci a zájem o figuru. Mnohdy malby i kresby odhalují vnitřní představy autorů, kteří je okolnímu světu zpřístupňují a postupně dávkují. Ani jeden z nich se neobejde bez obsahu. A už vůbec není jejich snahou skrývat i negativní stránky našeho vnímatelného světa“, přidává kurátor výstavy Edmund Čučka.

„Jiří Petrbok touto výstavou ukazuje studenty ze svého ateliéru a je tichým pozorovatelem, který oceňuje jejich malířské výkony. Výběr studentů je veden obsahovou linií, která spěje k drsným až morbidním obrazům s existenciálním podkresem,“ dodává galeristka Olga Trčková. Autorská pětice se na výtvarné umělecké scéně postupně ukazuje čím dál častěji. Mezi výrazné projekty patří První výstava – prezentace ateliéru kresby/ školy Jiřího Petrboka (AVU) v Domě u Zlatého prstenu, na níž se během jednovečerní akce ukázala jejich tvůrčí laboratoř.

Medailonky vystavujících:

Jan Uličný (*1989)

V ateliéru kresby vyčnívá Jan Uličný díky svým obrazovým stripům. V komiksových zkratkách vytváří významové perspektivy, které se komplikovaně prolínají. Barevná škála se vyhýbá agresivním tónům a spíše se pohybuje v těch pastelových. Na první pohled se možná nepodaří vše rozeznat a rozkrýt. Tím je však Uličný rafinovaný, a nutí diváka ponořit se do jeho děl hlouběji.

Andrea (Lédlová) Baštýřová (*1990)

Patří mezi výrazné osobnosti současné mladé generace a nominované autory Ceny kritiky za mladou malbu. Objevila se na řadě skupinových výstav. U autorky Andrey Baštýřové přechází kresba do melancholičtější až snové atmosféry. Své postavy vytvořené v mysli dostává na papír či plátna s lehkou linkou a jasnou vizí. Mimo kresebný ateliér si prošla stáží v ateliéru sochy Lukáše Rittsteina. Díky svým kresebným schopnostem dokáže přemýšlet v reálném prostoru a své kresby často doplňuje sochařskými figurálními objekty. V současně době se prezentuje mezi ostatními autory v nové expozici Národní galerie Salm Modern v Salmovském paláci.

Jiří Bastýř (*1991)

Mladý a nadějný umělec Jiří Baštýř ve své tvorbě nejvíce reflektuje studium v ateliéru kresby. Kresba je čitelná v každém obraze. Fascinují ho fotografie posmrtných těl. U kresebných skrumáží a komplikovaných fragmentů vypozorujeme příklon k morbidním i tabuizovaným motivům, které jsou spojovány se smrtí. Jeho kresby vytváří svět znásilněných patvarů připomínající lidská těla. Nenechává diváka chladným pozorovatelem.

Miroslav Šeda (*1991)

Projevuje se především technikou olejomalby, bez využití kresebné skici. Přistupuje ke kompozici přímočaře. Rovnou ze své mysli komponuje nové scenérie. Přes předem jasné obsahové sdělení, se díky intenzivnímu procesu malby do jeho obrazu dostávají novotvary, tak že do doby než se ukončí proces malby, sám neví, jaký bude výsledek. Pracuje s příběhy, které propojuje v početných obrazových cyklech. Jeho malby se neobejdou bez ironie a sarkasmu.

Jiří Marek (*1991)

Než přešel do ateliéru Jiřího Petrboka strávil dva roky na malbě u Jiřího Sopka. Při studiích obdržel dvakrát Ateliérovou cenu a byl navržen na Cenu Josefa Hlávky. Do figurální a portrétní malby zapojuje propracované detaily, které vycházejí z jeho paměti a vzpomínek. Odkazuje se často na rodinné vztahy, které mísí s linkou osobních paměťových fragmentů, z nichž vzniká retrospektivní malba. V poslední době jeho práce vychází z barokních námětů, které přetváří na základě osobních personifikací a asociací. Zabývá se existencionální tématikou člověka jako jedince.