Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

© Shutterstock

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se údajně chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Důvodem mají být unijní dotace pro evropského výrobce letadel, společnost Airbus. Dosah nově zamýšlených cel má být obrovský – od zmíněných letadel a jejich komponentů až po evropská vína nebo mléčné výrobky.

Český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodních obchod Jan Zahradil (ODS, ECR) ale tyto hrozby vnímá spíše jako politickou taktiku Bílého domu.

„Nejnovější hrozba je spojená s dlouholetým sporem Airbus – Boeing ohledně státních subvencí. Je třeba ji chápat jako podnět, aby byl tento spor vyřešen a aby bylo co nejdříve nalezeno pro obě strany přijatelné východisko,“ myslí si.

Podle něj sice Washington loni v březnu uvalil cla na dovoz oceli a hliníku z EU, další hrozby už ale v tomto směru Američané nenaplnili. V jejich rétorice tak vidí spíše způsob vyjednávání než skutečné snahy o protekcionismus.

„USA poté začaly hrozit uvalením cel i na evropské automobily, protože jejich přístup na americky trh je snazší než opačným směrem. Ve výsledku jsme se ale naopak dohodli na jednání o dvou smlouvách o volném obchodu, které mají začít už na konci dubna,“ uvedl.

„Vím, že tento způsob jednání se mnohým nelibí, někteří hovoří se dokonce o jednání with gun on our head. Já ale tvrdím, že se s tím musíme vyrovnat, jednat pragmaticky a co nejvíce v našem zájmu,“ dodal.

Obchodní dohody EU: Od Japonska až po Jižní Ameriku

Evropská unie obchoduje s téměř celým světem. Následující shrnutí obsahuje to nejdůležitější, co se v oblasti společné obchodní politiky EU v současné době odehrává.

S Trumpem přišla nová éra

Podobně jako Zahradil mluví i americký velvyslanec při EU Gordan Sondland. Ten nedávno v Evropském parlamentu prohlásil: „Ano, jsme protekcionističtí, ale ne ideologicky, ale z taktických důvodů. Pokud nebudeme hrozit cly, nic se nezmění“.

Důkazem takového přístupu může být i nenaplněná hrozba ohledně cel na evropské automobily, která byla aktuální zejména v únoru letošního roku. Zatímco auta z EU v USA čelí dovoznímu clu ve výši 2,5 %, na druhou stranu americký Ford nebo General Motors v EU platí clo ve výši až 10 %.

Europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) ale zůstává v otázce amerických cel opatrný. Podle jeho názoru je velmi těžké odhadnout, jaký bude v této oblasti další vývoj.

„Vyloučit uvalení těchto cel určitě nelze a EU by měla být na takový vývoj připravena,“ upozorňuje.

„WTO skutečně shledala veřejnou podporu Airbusu jako nezákonnou, svévolná odvetná opatření obcházející WTO ale nejsou v souladu s mezinárodním obchodním právem a obávám se, že mají za cíl hlavně upevnit obraz prezidenta Donalda Trumpa jako důrazného obhájce amerických obchodních zájmů,“ dodává.

Právě nástup nového amerického prezidenta v roce 2017 předznamenal novou éru v obchodních vztazích mezi EU a Spojenými státy. Byla zastavena jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu (TTIP) a konfrontační rétorika se stala téměř normou.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

Zahradil je ale optimistický. „Nyní může dojít ke změně kurzu. Spojené státy a EU mohou začít vyjednávat dohodu novou. Na tahu je EU, už rok se čeká na schválení mandátů pro vyjednávání Radou. Je nutné zasednout k jednacímu stolu co nejdříve,“ upozorňuje.

S Čínou nesmíme válčit, ale spolupracovat

Aktuální hrozby cel z druhé strany Atlantiku přišly v době, kdy se v Bruselu konal summit unijních a čínských lídrů. Je proto na místě se ptát, jak napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy ovlivní evropské vazby k Pekingu.

Obě strany totiž v úterý přijaly společnou, byť právně nevynutitelnou, deklaraci, která obsahuje i ustanovení týkající se nekalých čínských státních subvencí, budoucí reformy Světové obchodní organizace (WTO) nebo kyberbezpečnosti.

Podle Niedermayera je to dobrý signál, že obě strany chtějí řešit vzájemné problémy. Důležité je podle něj i to, že se v přijaté deklaraci mluví i o kybernetických hrozbách.

„Co se děje ve vztazích EU a USA má vliv na vztahy EU a Číny. Zde ale musíme trvat na dodržování výrobních standardů, aby čínské zboží nebylo na trhu EU neférově zvýhodněno. Výsledek summitu ale považuji za dobrou zprávu,“ říká.

EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti

Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

A podobně se na vztahy s Čínou dívá i Zahradil, podle kterého je nutné klást důraz především na reformu WTO, a nikoli na snahy o konfrontaci.

Peking podle něj musí více otevřít své trhy a reformovat systém státních dotací. „Toho však nelze dosáhnout obchodní válkou, kterou prosazují Američané, ale změnami ve fungování WTO,“ myslí si.

„Půjde o dlouhodobý a složitý proces, ale výsledkem by mělo byt to, že Čína stejně jako ostatní členové WTO budou respektovat pravidla globálního obchodního systému,“ uzavřel.

Kromě reformy WTO ohledně pravidel přidělování státních dotací se zástupci EU a čínské vlády shodli mimo jiné i na uzavření dohody o investicích do roku 2020 nebo na uzavření jednání o ochraně geografických indikací do konce tohoto roku.

Kalendář