Jablonecký příběh
Úcta, pokora nebo čest. Takovými hodnotami by se měl řídit každý hráč a nejen ten, každý sportovec by to měl mít v sobě. Krásného fotbalového momentu byli svědky diváci v neděli 7. dubna v Jablonci nad Nisou na zápase mezi domácími a sparťanskou U16. Celý příběh převypráví jeden z přihlížejících, který si ze zápasu odnesl velmi silný pozitivní zážitek.
Komentář diváka:
Milé děti i dospělí,
povím Vám na dobrou noc jednu pohádku. Kdysi jsem rád hrával fotbal, ale ta doba už je dávno pryč. Přesto si pamatuji, že jsem při něm zažil mnoho absurdních (povětšinou negativních) situací. Rád jsem na fotbal chodil i jako divák, ale své syny jsem na „velký“ ligový fotbal nikdy nevzal. Nechtěl jsem, aby od některých „fans“ poslouchali ty nejhrubší nadávky, možná i polití pivem, zásah pyrotechnikou na tribuně nebo byli svědky toho, že jejich tatínek dostane pěstí jen proto, že fandí zrovna tomu „nesprávnému“ klubu. Až po letech jsem se na pozvání mého kamaráda přišel mrknout na to, jak to „válí“ jeho syn v dorostu jednoho našeho slavného fotbalového klubu.
Bylo krásné fotbalové počasí a kluci obou mužstev předváděli vzhledem k jejich věkové kategorii (pozn. mladší dorostenci) velmi pěkný fotbal. Bylo vidět nasazení, technická zdatnost většiny hráčů a padaly i góly. Utkání to bylo tvrdé – běžné fauly, ale vcelku férové. Hned na počátku druhého poločasu, ale domácí hráč „přitlačil na pilu“ více než bylo zdrávo a fauloval shodou okolností syna mého kamaráda. Ten bohužel musel po tomto zákroku jít z placu a zápas nedohrál (pozn. jablonecký Patrik Šálek fauloval Maxmiliána Lehockého).
Střih – konec zápasu, který pro domácí nedopadl výsledkově dobře. Hráči obou mužstev už jen postávají u svých střídaček a ještě emotivně zápas „dohrávají“. Najednou se ke klubku hráčů, trenérů i členů realizačního týmu hostujícího celku (pozn. Sparty) přitočí jeden z fotbalistů domácích – ten „zlý muž“, který fauloval svého protihráče. Hovoří s jedním z dospělých, který potom nahlas k sobě volá i faulovaného a nyní již i na noze ovázaného borce. Ten se pajdavě dobelhá k zmiňovanému soupeři, který se mu upřímně začne omlouvat a vysvětlovat mu, proč ho tak nešikovně „zkosil“ - podají si ruce a poplácají se navzájem po zádech. Tahle scéna pro mne byla úžasná, ale ještě větší šok přišel vzápětí. Okolo stojící hlouček spoluhráčů pokopaného borce sleduje s napětím předchozí scénu, v které do jejich tábora přišel ten soupeřův „raubíř“. Když kluci slyší jeho slova a projevy omluvy vůči jejich pokopanému spoluhráči, začnou jako jeden muž obdivně tleskat!
Běžel mi při této scéně mráz po zádech. A já kluci tleskám! Vám, Vašim trenérům, realizačním týmům i Vašim rodičům z obou týmů, že jdete touto cestou! Připravili jste mi krásný nedělní zážitek. Díky. No a je jasné, že to nebyla pohádka, ale příběh z nedělního utkání v Jablonci nad Nisou, kdy proti sobě stáli domácí mladší dorostenci a U16 Sparty Praha.
Výsledek šel stranou. Bylo úplně jednou, že Sparta si veze domů tři body za jednoznačné vítězství. Tohle bylo něco víc než fotbal. Ať už sparťané či jablonecký Patrik Šálek si zaslouží velký obdiv za to, jak se zachovali. „Každý, kdo pracuje ve sparťanské akademii, se snaží vychovávat nejen výborné fotbalisty, ale také charakterní lidi, kteří se umí chovat. Když už se něco takového přihodí, tak je skvělé sledovat pozitivní reakci našich kluků. Zároveň velice oceňuji hráče Jablonce, že hned po utkání přišel s upřímnou omluvou, jak za mnou, tak i samotným hráčem. Klobouk dolů,“ okomentoval celou situaci trenér sparťanské U16 Jakub Hovorka, který byl svědkem celé situace. Dobrou zprávou navíc je, že Maxmilián Lehocký utrpěl jen malé zranění a již o několik dní později odehrál další soutěžní zápas bez jakéhokoliv omezení.
Svůj pohled přidal i kapitán dorostenců Sparty Patrik Vydra: „Myslím, že to bylo fair play gesto. Nikdy jsem se s tím nesetkal a překvapilo to nejen mě, ale i celý tým, že se mu přišel omluvit. Potleskem jsme pomyslně smekli před tím jak férově se zachoval. Takových hráčů by mělo být více.“
Fotbal přináší každý den nespočet zážítků, emocí a příběhů. A ten jablonecký je jedním z těch pozitivních, o který je třeba se podělit.