Jak zaznělo na konferenci, pokud český kabinet nezvolí tento postup, měly by kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský samy vyvinout tlak na iniciativu směřující k zákonné úpravě tohoto ožehavého problému. A to podobně, jako je tomu v sousedním Německu.

„Možná, že včera už bylo pozdě začít řešit otázku, jak bude region vypadat po skončení těžby hnědého uhlí,“ řekl k důležitosti zabývat se touto problematikou Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.

Na druhou stranu ale věří, že těžařská společnost Sokolovská uhelná má budoucnost tohoto sektoru dobře srovnanou. „Nebál bych se, že nemají plán na to, jak dál po útlumu těžby,“ řekl Kříž.

Sokolovská uhelná patří k největším zaměstnavatelům regionu. S těžbou je podle hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové přímo či nepřímo spojených až patnáct tisíc lidí.

„Zásoby uhlí v našem regionu jsou nejméně na dalších dvacet let. Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,“ konstatovala.

Ochrana klimatu je důležitá i podle starosty hostitelského Chodova Patrika Pizingera.

„Ale když řekneme A, musíme říci i B. Když odstavíme uhlí, reálně nám hrozí rychlý zánik tisíců pracovních míst. Zatímco německá vláda chce na restrukturalizaci a vytvoření nových pracovních míst v uhelných regionech uvolnit 40 miliard eur, další stovky milionů uvolní jednotlivé spolkové země, česká vláda zatím s žádným systémovým řešením pro náš region nepřišla,“ řekl starosta.

Vedle české vlády může ovšem sehrát podstatnou roli i Evropská unie. „V rozpočtovém období od roku 2021 by mělo z evropských fondů určených České republice směřovat až 61 procent všech peněz právě do strukturálně postižených regionů,“ potvrdil poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.

Velká část těchto prostředků by podle něj měla být společně s penězi státu využita právě na restrukturalizaci uhelných regionů. „Z tohoto pohledu by pak Sokolovsko jako nejmenší ze všech uhelných pánví mohlo dobře posloužit jako pilotní projekt, na němž by se doladilo následné řešení pro velké oblasti,“ dodal Poc.

Práce bude v BMW i zónách, věří šéf hospodářské komory

Urychlení procesu odstavení uhelných elektráren a s tím spojeným útlumem těžby uhlí by se nebránili ani sami těžaři. Ovšem jen za určitých okolností.

„Je tady jasná odpovědnost za budoucnost mnoha tisíc obyvatel tohoto kraje a jejich rodin. A pokud stát chce, aby uhelný průmysl skončil, a má k tomu jakýkoliv důvod, já osobně zase chci od státu jasnou garanci, že se o tyto lidi dokáže postarat. Tím nemyslím podporu v nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa v perspektivních oborech,“ naznačil na konferenci František Štěpánek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.

Šéf krajské hospodářské komory Stanislav Kříž věří, že společným úsilím se celou věc podaří vyřešit. „Mezitím přijde do regionu BMW se svým vývojovým centrem autonomních vozidel, na které se může navázat řada dalších aktivit v regionu, sama Sokolovská uhelná investuje do průmyslových zón,“ naznačil, že budoucnost nemusí být až tak černá.