NASA studovala na dvojčatech dopady ročního pobytu ve vesmíru

Scott Kelly prožil téměř rok na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (2015 až 2016) a jeho identické dvojče Mark Kelly, i když je stejně jako jeho bratr astronaut, zůstal dole na zemi. NASA tak měla výbornou příležitost k tomu, aby mohla po roce srovnat zdravotní stav bratrů a zjistit celkové dopady dlouhodobého pobytu ve vesmíru, a to stejným způsobem, jakým probíhá řada jiných studií. Scott tak posloužil jako testovací subjekt a Mark jako kontrolní subjekt, díky němuž se mohly ukázat případné odchylky.

 

 

Samotný pokus proběhl už před třemi lety, ovšem závěry studie byly zveřejněny teprve nyní. A je to logické, protože se čekalo i na to, zda a za jak dlouho se Scottovo tělo s dopady pobytu ve vesmíru vypořádá. 

 

NASA přitom pochopitelně měla představu o tom, s čím se Scott bude po svém návratu potýkat. Jde o dobře známé řídnutí kostí, ztráta svalové hmoty nebo deformace očí s dopadem na zrakový vjem, o čemž je i chystaná studie s účastníky vleže. U Scotta se ale zjistilo i to, že mu zesílil jeho zrakový nerv, ale není jasné, jaké dopady to bude mít a zda vůbec nějaké. 

 

Scott Kelly také z ISS přiletěl s odlišnou střevní mikroflórou, která se ale časem dostala do původní podoby a ani to nebylo uspokojivě vysvětleno. Dále se snížily jeho kognitivní schopnosti (paměť, pozornost, pohotovost, atp.), které se po návratu ovšem také spravily, ovšem dosud ne původní úroveň. I zde však panuje nejistota, protože nelze říci, zda to je přímý důsledek pobytu v mikrogravitaci a prostředí stanice, nebo následek neustálého vypětí prováděním častých testů a mediální pozorností. Scottův život se totiž po návratu z ISS v tomto ohledu změnil. 

 

 

Výzkumníci byli ale zvědaví především na to, jak se změnila genová výbava Scotta Kellyho, což byl samozřejmě ten pravý důvod, proč pro pokus využít identická dvojčata. Dle závěrů studie byly ovlivněny Scottovy chromozomy, a to konkrétně jejich koncové části zvané telomery. Ty zajišťují jejich mechanickou ochranu, brání rekombinaci s jinými chromozomy a také fungují jako ochrana proti rakovině. Telomery se s přibývajícím věkem zkracují, až se nakonec dělení buněk zastaví a ty Scottovy se pobytem ve vesmíru zkrátily výrazně více, než Markovy. Po návratu na zem se to sice trošku spravilo, ale i tak se dá říci, že Scott je nyní biologicky starší než Mark.

 

Na samotnou DNA pobyt ve vesmíru však vliv neměl, ostatně ISS je ještě hluboko v ochranném magnetickém poli Země, ale to, jak je DNA tělem využita či interpretována, se dozajista změnilo. 

 

Závěrem celé studie je, že lidé po ročním pobytu ve vesmíru nebudou mít výrazné dopady na své zdraví, ale ještě zdaleka není jasné vše. A jak už bylo řečeno, zde se studovaly dopady pouhého pobytu na ISS. Výlet do hlubin Sluneční soustavy by už mohl přinést mnohem závažnější problémy především kvůli kosmickému záření. 

 

Scott Kelly už v NASA skončil jako vysloužilý astronaut, ale může se připravit na to, že do něj budou doktoři v budoucnu ještě párkrát šťouchat, aby zjistili, jak se mu daří. 

 

Zdroj: ScienceMag