- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 16. dubna 2019
- 11:55
Plačící Měsíc: Meteority vytlačí při dopadu na naši lunu až 200 tun vody ročně do vesmíru
Podle astronomů byla tato podzemní vlhkost, která se při zmíněném jevu logicky uvolňuje, tam je uschována již z doby, kdy byl Měsíc zformován. Výzkumníci odhadují, že dopady meteoritů na Měsíci zde způsobí ztrátu až 200 tun vody ročně.
Dopad meteoritů zasáhnou zeminu, co je na Měsíci suchá jen do 8centimetrové hloubky, poté zde narazí na vrstvičku, jež obsahuje sice jen 0,05 % vody, ale právě ta je po nárazu vymršťována do atmosféry. Přitom první analýzy lunárních vzorků z misí Apollo a Luna ukazovaly, že povrch je zcela suchý a neobsahuje absolutně žádnou vodu.
Ale již před 10 lety bylo na povrchu nalezeno stopové množství vody, a to nejen v oblasti polárního ledu. Voda se na Měsíc podle astronomů dostala díky solárnímu větru a meteorům.
Nicméně, zdroj a rozměr těchto vodních stop byl až dodnes v odborných médiích diskutován. Když Měsíc zasáhnou meteority, tak se po dopadu vypaří, ale dopad vytvoří i šokovou vlnu, jenž rezonuje lunární zeminou. Když ale bude impaktor dostatečně velký, pak bude i jeho šoková vlna schopná protrhnout vrchní suchou vrstvu a uvolnit vodou trochu nasycenou vrstvu.
Za pomoci instrumentu na palubě „NASA Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer" („LADEE") byl astronom Dr. Mehdi Benna schopen potvrdit, že tento stroj detekoval abnomálně vysoký občasný výskyt vody na povrchu Měsíce.
LADEE detekuje vodní molekuly tehdy, když vstupují do lunární atmosféry, přičemž špičky vodního signálu odpovídaly známým pozemním meteoritickým sprškám, jimž jsme pravidelně vystavováni. Sonda byla na orbitě Měsíce od října 2013 do dubna 2014 a její detektor zachytil 29 meteoritických rojů.
Sdílení
6
Twitter
Komentáře
Email