Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Na podnikatele dopadají morové rány, obávají se prodloužení dovolené

Poslanci plánují debatu o prodloužení dovolené na pět týdnů. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v té souvislosti připomíná, že celá řada podniků už pětitýdenní dovolenou poskytuje, stejně tak jako další benefity. „Je nemalá skupina podnikatelů, kteří se toho obávají,“ říká Dlouhý nejenom v kontextu návrhu na prodloužení dovolené, ale i celé řady dalších návrhů, které se v posledních dvou letech objevily.

Tento článek je více než rok starý.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý | Foto: Filip Jandourek
Přehrát

00:00 / 00:00

Jaká rizika přinášejí návrhy na pětitýdenní dovolenou, zkrácení pracovní doby nebo zvyšování minimální mzdy? Odpovídá Vladimír Dlouhý

„Jako kdybychom si říkali: Čechům se daří dobře, ekonomika běží, tak veškeré další kroky, které nám mají zlepšit život, mají jít na úrok podnikatelů. A to je špatně,“ tvrdí Vladimír Dlouhý, který je také bývalým ministrem průmyslu a obchodu.

Odbory už rok prosazují zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. Ohledně toho Vladimír Dlouhý připouští, že zkracování pracovní doby je dlouhodobým trendem, staví se ale proti tomu, aby to bylo vyžadováno rychle jako sociální benefit, který chtějí zavést politické strany bojující o své přežití.

„Nevíme, jak to na podnikatele opravdu dopadne,“ zdůvodňuje.

Podle Dlouhého také existují signály, že náklady na podnikatele začínají být tak vysoké, že nejsou peníze na to nejdůležitější – investice do budoucna.

Co si můžeme dovolit?

Dalším návrhem, se kterým Vladimír Dlouhý nesouhlasí, je zvýšení minimální mzdy, což přináší určitá rizika.

„Musíme to vidět v kontextu různých ran morových, které dopadají na podnikatele. Růst je hrozně rychlý. Není to jenom 1 650 korun z roku na roku 2019/2020. Už to je o více 12 procent meziroční nárůst. Ale od roku 2013 do roku 2020 by to znamenalo, že by minimální mzda vzrostla o 87,5 procenta,“ uvádí.

Průměrný plat ve státní správě je v současnosti například větší než průměrný plat v soukromém sektoru, oblasti státní správy přitom tlak na mzdy ještě zvyšují.

„Nám se to nelíbí z podstaty, že je to logika obrácená. Měli bychom se ptát, co si naše země může dovolit,“ uzavírá.

Tomáš Pancíř, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme