Po boku kapacit ve svém oboru, trenéra a sportovního psychologa Mariana Jelínka a specialisty pro výživu Pavla Suchánka, odpovídala Gabriela Koukalová v Brně na otázky dětí a jejich rodičů. Je patronkou projektu Společně správnou cestou, jehož cílem je doprovodit mladé sportovce k vrcholové kariéře a do života.
„Jsem nadšená, plná pocitů,“ řekla poté, co hovořila k několika stovkám dětí a rodičů. „Sdílet příběhy a bavit se o nich znamená věci pojmenovat, správně je uchopit a potom s nimi pracovat. Věřím, že to bylo přínosné,“ pravila dvojnásobná mistryně světa a držitelka dvou stříbrných olympijských medailí v biatlonu.
Na ten samozřejmě přišla také řeč.
Už jste rozhodnutá, co koncem května oznámíte ohledně své kariéry?
Víceméně rozhodnutá jsem, ale nechci předjímat. Rozhodla jsem se říct to koncem května, a ještě tedy nemohu nic prozradit. Počkejte si prosím.
Hraje ve vašem případě roli rozdíl, jestli se bude vaše budoucnost týkat čistě biatlonu, nebo to bude určitě český biatlon?
Fíha! Pro mě bylo klíčové hlavně to rozhodnutí, a pak se děj vůle boží. Věřím, že když někdo chce, že si pak to svoje místo najde. Když se budu opravdu chtít vrátit, tak to není určitě jen o mně, ale je to podmíněno celou řadou dalších okolností, které je potřeba doladit. Sednout si s lidmi, kteří by pak v tomto procesu hráli zásadní roli.
Těžké rozhodování, zdá se.
Bylo to těžké, to víte, že bylo. Když od dvou let něco děláte, je to součástí vašeho života. Biatlon a já, to nejde oddělit, jsme nerozlučná dvojka. Zažila jsem u biatlonu nádherné chvíle, a byla jich většina. Když pak vytknete jen jednu část, a té se přikládá velká pozornost, tak se lidská mysl zaměřuje víc na negace než na pozitiva. Mým sdělením ale nebylo říkat negativa; chtěla jsem se bavit o věcech, které jsem prožila. Které by pro spoustu dalších lidí mohly být prospěšné, aby mohli negativům předejít.
Gabriela Koukalová na besedě v brněnském Sono Centrum
Závodila byste za Slovensko? Tuším, že to bylo už nakousnuto.
Já jsem to ale nenakousla! To nakously ty chytré hlavy, které ví víc než já, z médií.
Jak to tedy bylo se Slovenskem myšleno?
Řekla jsem, že se cítím být z poloviny jako Slovenka, protože jí jsem. Moje maminka se narodila na Slovensku. Primárně bych ale určitě chtěla reprezentovat Česko. Tady jsem se narodila, závodila jsem pro tyto lidi, tady mám fanoušky a ti lidé byli součástí mého úspěchu a toho všeho. Není to tak, že bych si něco domlouvala někde jinde za něčími zády.
Takže byste o dalších variantách mimo Česko uvažovala až v případě, kdyby česká cesta nebyla možná?
Určitě, ale já jsem o dalších variantách ani nepřemýšlela. V tuhle chvíli jsem ještě neřekla, že se vracím, takže nebyl důvod předjímat nebo řešit něco dopředu. Uvidíme.
Co jste říkala na biatlonovou zimu v podání české reprezentace z pozice diváka?
Víte co… opakuji to pořád dokola, a může to už znít jako klišé, ale nikdo není nenahraditelný. Věřím, že u českého biatlonu jsou talenti, a když se správně uchopí, nouze o medaile nebude. Jestli má ale někdo očekávání, že se bude každou zimu vyhrávat, tak proboha… Někdy je potřeba na chvíli se zastavit, utřídit si věci, vznést si nějaký společný cíl, a věřím, že do jisté míry v očích lidí taková stagnace je součástí toho, aby lidé do budoucna mohli být úspěšní.
Gabriela Koukalová na besedě v brněnském Sono Centrum
Věnujete se v poslední době sportu?
Sportuji moc ráda. V poslední době jsem si po zdravotní pauze, trvající půl roku, oblíbila celou řadu sportů, které jsem nějakou dobu nedělala. Hrozně mě baví, vzdor tomu, že třeba na míčové sporty nejsem talent. Vidím v tom změnu a neumím si představit svůj život bez sportu.
Co vás chytlo?
Miluju jógu, té jsem propadla. Začala jsem si užívat krásného počasí, to vyjedu na kole, a s kamarádkami jsme si koupily trekingové hole. Děláme s nimi běhy. Za poslední dobu se mi podařilo zbláznit do sportu hodně lidí.
Vedete si tréninkový deník, nebo sportujete pro dobrý pocit?
Nechci se direktivně řídit tréninkem. Dělám sport pro to, že se jím bavím, a že ho mám ráda.
Navíc vás asi teď zaměstnává projekt Společně správnou cestou.
Musím říct, že v tomto jsem trochu nezmar. Mám spoustu projektů, kterými se zabývám, bohužel ještě nemůžu říct, co obnáší, protože jsem vázána jistými povinnostmi, ale věřím, že do budoucna mě to bude hodně naplňovat. Tento projekt je mojí srdcovou záležitostí. Doufám, že nadšení celého našeho týmu povede k úspěchu. Dobré věci vznikají z dobrého úmyslu, a ten my máme.
Gabriela Koukalová na besedě v brněnském Sono Centrum
Co je cílem projektu?
Jeho podtitulem je cesta k vrcholovému sportu, ale i do života. To je poselství, které mluví za vše. Jsem hrozně ráda, že se můžeme bavit o věcech jako je mentální koučing a výživa, protože na ty se v předešlých letech možná nekladl takový důraz. Přitom je to velmi přínosné pro všechny. Já osobně pocházím z dříve velmi malého sportu, který nikdo neznal, a tato témata mohla být pro můj vývoj velmi užitečná.
Kolik dílů bude po brněnské premiéře seminář mít?
Nemáme žádné finální číslo. Doufám, že jich bude co nejvíc, a bude mít obrovský dopad pro naši veřejnost, kde já budu prostředníkem. Nejsem zde od toho, abych rozdávala moudra, ale pokud se mi podařilo přivést odborníky jako Mariana Jelínka a Pavla Suchánka, je to velké zadostiučinění.
