Hodně zvláštní cestu mezi smetánku nejvlivnějších, tedy alespoň podle časopisu Time, si osud připravil pro eurokomisařku Věru Jourovou.
Ta poměrně nedávno zásadně přispěla k přijetí nařízení o obecné ochraně údajů (GDPR) a je uznávaná pro svůj boj s technologickými giganty, společnostmi jako Google či Facebook. Přitom nechybělo mnoho a Jourová mohla místo Evropské komise sedět za mřížemi.
Řeč je o úplatkářské kauze Budišov. Jourová, která byla tehdy členkou ČSSD a působila jako náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj, byla v roce 2006 společně se třemi stranickými kolegy zatčena jako podezřelá z toho, že při opravě zámku v Budišově nadhodnotila cenu rekonstrukce tak, aby si mohli jí a kolegům blízcí podnikatelé mezi sebe rozdělit třicet milionů korun.
Politička putovala za mříže, strávila měsíc v ruzyňské vazební věznici. Období to pro ni bylo natolik složité, že podle svých slov dokonce pokusila zabít, udusit se. Nakonec ale svitlo na lepší časy, obvinění vůči zadrženým politikům se nepodařilo prosadit a Jourová dokonce od státu dostala 3,6 milionu korun odškodné.
Cesta Jourové na vrchol byla velmi trnitá.
Pak se zkoušela prosadit do Sněmovny, nevyšlo to ale ani s ČSSD, ani následně s KDU-ČSL. Podařilo se jí to až v roce 2013 v barvách hnutí ANO současného premiéra Andreje Babiše. Rok nato se stala ministryní pro místní rozvoj, ještě tentýž rok ale svou funkci složila a zamířila do vysněné Evropské komise.
U Jourové se ovšem mísily pocity nadšení i zklamání. Toužila po funkci eurokomisařky pro regionální politiku, čemuž se ostatně v dosavadní politické kariéře věnovala, a šéf komise Jean-Claude Juncker jí funkci dokonce přislíbil, jenže na poslední chvíli přišla změna. Jourová dostala na starost resort spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví.
Věra Jourová s Andrejem Babišem a Jean-Claudem Junckerem
Ani doma se politici nemohli shodnout, jestli přidělení takové pozice je, nebo není úspěchem. Například šéf Jourové Babiš se nechal slyšet, že pro Česko očekával mnohem lepší portfolio, stejně se vyjádřil i prezident Miloš Zeman a další. Později se ovšem ukázalo, že se mýlili.
Dnes už je více více než jasné, že právě sektor týkající se třeba digitálních technologií je mimořádně důležitý. A právě v něm se Věra Jourová angažuje nejvíc. Proslula třeba jako vytrvalá bojovnice při regulaci obřích společností, například Googlu či Facebooku. A hlavně, máme tu GDPR.
Právě za prosazením GDPR, tedy nařízení o ochraně osobních údajů, Věra Jourová výrazně stojí. Spousta lidí toto nařízení bere jako otravnou komplikaci, ve skutečnosti ale jde o jednu ze světově nejdůkladnějších ochran uživatelů internetu. O jaký úspěch jde, dosvědčuje například skutečnost, že se Evropskou unií a jejím GDPR hodlají inspirovat třeba i Spojené státy.
Věra Jourová se zasadila především o GDPR.
Kromě toho také Věra Jourová aktuálně usiluje o vytvoření zóny volného toku dat mezi Evropou, Spojenými státy a dalšími světovými velmocemi, což má právě ochranu soukromí podpořit. Dá se očekávat, že k tomu Jourová vzhledem k dosavadním úspěchům opět dostane příležitost.
Fotogalerie |
