Vodník nás učí dívat se nově na okolní svět. Zamyšlení nad televizní sérií
Česká televize uvedla trojdílnou minisérii Vodník, která kreativním způsobem přeformátovala Erbenovu baladu do současné kriminálky.
Čtvrtá série kriminálního cyklu Detektivů od Nejsvětější Trojice prezentuje snahu o přelíčení třicet let staré vraždy malého dítěte. Zároveň se jedná o snahu transformovat divácká očekávání od tuzemského kriminálního seriálu.
Na dvě série z kriminálního cyklu České televize Detektivové od Nejsvětější Trojice lze nahlížet jako na produkci, jež je s běžným pojetím českého kriminálního seriálu v až nesmiřitelném rozporu. Obě tyto série režíroval Viktor Tauš. Scénář k nim napsali Michal Sýkora a Petr Jarchovský.
Tři roky staré Modré stíny byly především demonstrací odvahy, ukázkou toho, že také velmi konvenční formát tuzemského kriminálního seriálu je v českém prostředí možné radikálně transformovat v něco jiného, pro diváky poměrně nekomfortního. Aktuální série Vodník je pak ještě preciznějším rozpracováním tohoto jiného. Divák může mít pocit, že to, co sleduje, svou formou mnohem více odpovídá estetice artové festivalové tvorby než programu veřejnoprávní televize. Zároveň by ale obě tyto série neměly být vulgarizovány jako „hra na umění“.
Zhmotněný obraz
V zahraniční produkci se již podvratný přístup ke kriminálnímu žánru stal do značné míry očekávanou normou. Diváka „vychovaného“ seriály typu True Detective nebo Top of the Lake už příliš nepřekvapí, že kriminální vyprávění je vlastně pouze záminkou
