Poplašné sirény kvílely. Psi hlasitě štěkali. Esesáci lítali po celém lágru a všichni vězni koncentračního tábora Osvětim-Březinka museli na apel, kde stáli nehnutě celé hodiny.
V té chvíli už Vítězslav Lederer s vytetovaným číslem 170521 prchal z továrny na smrt. Od jeho nočního útěku uplynulo přesně 75 let.
Rodákovi ze vsi Albersdorf, což je dnešní Písařova Vesce u Tachova, tehdy pomohl rumunský dozorce a příslušník SS Viktor Pestek. Do Osvětimi plánovali co nejdříve se spolu vrátit a z pekla zachránit českou židovskou dívku René Neumannovou, do níž se Pestek zamiloval, a její matku.
V noci z 5. na 6. dubna 1944 se Lederer oblékl do uniformy SS a se svým strážcem odešel z tábora na železniční stanici. Odtud se vlakem oba dostali až do protektorátu. Zhruba v době, kdy uprchlíci dojížděli do Prahy, teprve osvětimská komandatura vysílala na všechny strany telegram o Ledererově zmizení. Odpoledne k němu přidala ještě informaci o Pestekovi.
Dvojice cestovala dál přes Beroun až do Plzně, kde Lederer před válkou s rodinou bydlel. Protože se před transportem do Terezína, který nastal v lednu 1942, podílel na odboji, spoléhal na pomoc svých přátel a známých z této skupiny. Obrátil se mimo jiné na krejčího Josefa Černíka.
„Byli jsme velmi překvapeni, on byl vyhublý a utrmácený. Třebaže se v té době denně plnily novinové sloupce popravenými našimi vlastenci, označenými za nepřátele Říše, nezalekli jsme se nebezpečí a poskytli mu přístřeší, ošetření a zaopatření,“ vzpomínal Černík.
Fotogalerie |
Oběma poskytla úkryt rovněž Plzeňanka Brigitta Steinerová, později Kroftová, která jim spolu s Ludwigem Wallnerem zajistila falešné dokumenty.
Podle pamětníků se muži poté zdržovali v Praze, zázemí získali v chatě v Břežanském údolí a Na Závisti. Lederer čtyřikrát či pětkrát tajně navštívil terezínské ghetto, kde podal svědectví o nacistických hrůzách a varoval ostatní. Dokonce s sebou přinesl zbraně a náboje. Jeho zprávy ale židé, jež o děsivých událostech zpravil, zatajili.
„Předseda rady starších dr. Eppstein mne zapřísáhl, abych o tom mlčel, jinak by hrozila katastrofa těm skoro 35 tisíc obyvatelům ghetta Terezín. A jen pár lidí se dozvědělo pravdu, co se stane se všemi transporty,“ sdělil v minulosti někdejší velitel tamějšího hasičského sboru Leo Holzer.
Lederer údajně předal zprávu o válečných běsech Mezinárodnímu červenému kříži. Historik Miroslav Kárný ovšem uvedl, že pro toto tvrzení neexistují dostatečné důkazy.
Naopak je jisté, že oba muži skutečně podnikli cestu do Osvětimi-Březinky, aby zachránili René Neumannovou a její matku. Pesteka však komando SS chytlo. V říjnu 1944 byl popraven.
Ledererovi se podařilo utéct, vrátil se domů a opět se zapojil do odboje. Zemřel v 70. letech minulého století.
V roce 1945 objevil svět hrůzy Osvětimi (26. 1. 2015)
26. ledna 2015 |
