Hroby skrčenců i pece. Na Chrudimsku připravovali obchvat a našli vesnici starou 6000 let
Zatím odkryli pět tzv. dlouhých domů z doby neolitu - mladší doby kamenné. Dobře se dochovaly půdorysy, odborníkům se tak vyrýsoval učebnicový příklad neolitické architektury, informuje Český rozhlas Pardubice.
„Poslední stavba tohoto druhu na Chrudimsku byla odkryta v roce 2013 na Masarykově náměstí v Chrudimi. Jednalo se ovšem o jediný dům. Na archeologickém nalezišti u Slatiňan je takových domů zachyceno více než pět,“ říká archeolog Tomáš Zavoral.
K jednotlivým domům náležely různé objekty, jako například pece, jámy na těžení hlíny nebo hroby, které archeologové postupně odkrývají.
Hrob skrčeného dítěte
Zajímavým nálezem jsou tři urnové hroby kultury lužických popelnicových polí z doby bronzové nebo kostrový hrob takzvaných skrčenců únětické kultury.
„To dítě bylo skrčené, ruce složené na prsou, nohy pokrčené. Má to několik důvodů, tím prvním je ušetření místa v hrobu a tím druhým tradiční kostrový ritus charakteristický pro starší dobu bronzovou,“ vysvětluje archeolog Jan Musil. Archeologové počítají s tím, že hrobových nálezů bude daleko víc. Postupně totiž odkrývají místa, na kterých objevují lidské ostatky.
Sonda do pravěké spižírny
Naleziště je unikátní především v tom, že se jedná o rozsáhlou plochu, ze které můžou archeologové získat velké množství poznatků. Například podle zbytků potravy můžou určit, jakým způsobem se pravěký člověk stravoval nebo jaké rostliny v tom místě pěstoval. Podle pylových analýz zase odhalí, jaké stromy v daném místě rostly.
„Je to opravdu velká sonda do té krajiny, samozřejmě to bude i velký posun v historickém bádání o zdejším osídlení a životě lidí,“ dodává archeolog Tomáš Zavoral.
Archeologický výzkum na druhé části budoucím obchvatu okolo Chrudimi je teprve v počátcích. Původně měla terénní část průzkumu trvat do konce léta. Kvůli neočekávanému objevu výjimečného naleziště se termín dokončení prodlouží, a to nejméně do konce tohoto roku.
