Pokud patříte mezi příznivce oblíbené teorie, že klíčem k budoucnosti je demografie, asi byste se měli co nejdřív začít učit čínsky. A k zahození nebude ani korejština. Obzvlášť to platí, jestli svou kariéru spojujete s cestovním ruchem nebo souvisejícími službami.

Čínští spotřebitelé totiž jen loni za cestování (míněno mimo Čínu) celkem utratili 258 miliard dolarů. To je víc než to, co dva další „nejrozlítanější“ národy v pořadí, tedy Američané (135 miliard) a Němci (89 miliard) dohromady. Číňané jsou přitom relativními nováčky, co se týče zahraničních cest a pobytů. Zatím jich cestuje mimo rodnou zemi jen malé procento – i to ovšem znamená 100 milionů lidí ročně cestujících do nejrůznějších světových destinací.

Zároveň Číňané v průměru loni nalétali jen 104 kilometrů – ve srovnání s 365 nalétanými kilometry průměrného Američana, 458 kilometry průměrného Němce, 436 kilometry průměrného Brita a neuvěřitelnými 1017 kilometry, které za loňský rok vzduchem překonal průměrný Kanaďan. Alespoň to říká nedávná zpráva vydaná společností GetGoing Travel Insurance.

Tato čísla nám tedy říkají následující: zatím jen velmi malé procento Číňanů létá do zahraničí, a když už cestují, utratí za to obvykle hodně peněz a necestují nijak zvlášť daleko. Jde o výslednici dvou faktorů.

Zaprvé, mezinárodní cestování si zatím může dovolit jen relativně malá část tamní populace (Čína je přitom s 1,4 miliardy obyvatel nejlidnatější zemí světa), která ale každoročně roste.

A zadruhé, poměrně hodně z těch, kteří cestují za hranice Číny, se nevzdálí příliš daleko. Mnoho Číňanů navštěvuje Hongkong, Macao a Tchaj-wan. Jezdí za přáteli a příbuznými, případně je lákají kasina a další atrakce. Tyto tři destinace loni přitáhly přes 70 milionů čínských cestovatelů.

Dá se tedy předpokládat, že ruku v ruce s rostoucí čínskou střední třídou, která si může dovolit cestovat, a s jejím čím dál větším zájmem navštěvovat vzdálenější místa exponenciálně porostou také částky utracené za cesty i nalétané vzdálenosti.

Podobně je na tom také Jižní Korea, která v žebříčku zemí nejvíc utrácejících za cestování loni skončila sedmá s víc než 30 miliardami dolarů. I Korejci se totiž přesouvali spíš na kratší vzdálenosti, což je dáno tím, že jejich nejčastějšími cíli jsou Japonsko, Čína, Thajsko a USA. Ale právě tak jako u Číny se tu dá předpokládat, že síla tamní ekonomiky a zájem o vzdálenější destinace se projeví v masivním nárůstu peněz utracených za cestování a delších letových trasách.